Běh na 400 metrů

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.

V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.

Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.

Muži
Rekord	Čas (s)	Atlet	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	43,03	Wayde van Niekerk	Jižní Afrika Jižní Afrika	Rio de Janeiro	14. 8. 2016
Olympijský rekord	43,03	Wayde van Niekerk	Jižní Afrika Jižní Afrika	Rio de Janeiro	14. 8. 2016
Rekord MS	43,18	Michael Johnson	USA USA	Sevilla	26. 8. 1999
Český rekord	44,79	Pavel Maslák	Česko Česko	Dauhá	9. 5. 2014

Ženy
Rekord	Čas (s)	Atletka	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	47,60	Marita Kochová	Východní Německo Východní Německo	Canberra	6. 9. 1985
Olympijský rekord	48,17	Marileidy Paulinová	Dominikánská republika Dominikánská republika	Paříž	9. 8. 2024
Rekord MS	47,99	Jarmila Kratochvílová	Československo Československo	Helsinky	10. 8. 1983
Český rekord	47,99	Jarmila Kratochvílová	Československo Československo	Helsinky	10. 8. 1983

Rekord	Kategorie	Výkon (s)	Atlet	Stát	Město	Datum
Afrika	Muži	43,03	Wayde van Niekerk	Jižní Afrika Jižní Afrika	Rio de Janeiro	14. 8. 2016
	Ženy	49,10	Falilat Ogunkoya	Nigérie Nigérie	Atlanta	29. 7. 1996
Asie	Muži	43,93	Youssef Ahmed Masrahi	Saúdská Arábie Saúdská Arábie	Peking	23. 8. 2015
	Ženy	48,14	Salvá Ajd Násirová	Bahrajn Bahrajn	Dauhá	3. 10. 2019
Evropa	Muži	44,26	Matthew Hudson-Smith	Spojené království Spojené království	Budapešť	22. 8. 2023
	Ženy	47,60	Marita Kochová	Východní Německo Východní Německo	Canberra	6. 9. 1985
Severní a střední Amerika	Muži	43,18	Michael Johnson	USA USA	Sevilla	26. 8. 1999
	Ženy	48,17	Marileidy Paulinová	Dominikánská republika Dominikánská republika	Paříž	9. 8. 2024
Oceánie	Muži	44,38	Darren Clark	Austrálie Austrálie	Soul	26. 9. 1988
	Ženy	48,63	Cathy Freemanová	Austrálie Austrálie	Atlanta	29. 7. 1996
Jižní Amerika	Muži	43,93	Antonín Zambrano	Kolumbie Kolumbie	Tokio	2. 8. 2021
	Ženy	49,64	Ximena Restrepo	Kolumbie Kolumbie	Barcelona	5. 8. 1992
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org

Muži
Rekord	Výkon (sec.)	Atlet	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	44,49	Morales Williams	Kanada Kanada	Fayetteville	24. 2. 2024
Evropský rekord	45,05	Thomas Schönlebe Karsten Warholm	Východní Německo Východní Německo Norsko Norsko	Sindelfingen Glasgow	5. 2. 1988 2. 2. 2019
Rekord MS	45,00	Jereem Richards	Trinidad a Tobago Trinidad a Tobago	Bělehrad	2022
Český rekord	45,24	Pavel Maslák	Česko Česko	Sopoty	8. 3. 2014
Muži na iaaf.org

Ženy
Rekord	Výkon (sec.)	Atletka	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	49,17	Femke Bolová	Nizozemsko Nizozemsko	Glasgow	2. 3. 2024
Evropský rekord	49,17	Femke Bolová	Nizozemsko Nizozemsko	Glasgow	2. 3. 2024
Rekord MS	50,04	Olesja Forševová	Rusko Rusko	Moskva	12. 3. 2006
Český rekord	49,59	Jarmila Kratochvílová	Československo Československo	Milán	7. 3. 1982
Ženy na iaaf.org

Pořadí	Výkon (sec.)	Atlet	Národnost	Datum	Místo
1.	43,03	Wayde van Niekerk	Jižní Afrika Jižní Afrika	14. srpen 2016	Rio de Janeiro
2.	43,18	Michael Johnson	USA USA	26. srpen 1999	Sevilla
3.	43,29	Butch Reynolds	USA USA	17. srpen 1988	Curych
4.	43,40	Quincy Hall	USA USA	7. srpna 2024	Paříž
5.	43,44	Matthew Hudson-Smith	Spojené království Spojené království	7. srpna 2024	Paříž
6.	43,45	Jeremy Wariner	USA USA	31. srpen 2007	Ósaka
6.	43,45	Michael Norman	USA USA	20. duben 2019	Torrance
8.	43,48	Steven Gardiner	Bahamy Bahamy	4. říjen 2019	Dauhá
9.	43,50	Quincy Watts	USA USA	5. srpen 1992	Barcelona
10.	43,64	Fred Kerley	USA USA	27. červenec 2019	Des Moines
Muži na iaaf.org

Pořadí	Výkon (sec.)	Atletka	Národnost	Datum	Místo
1.	47,60	Marita Kochová	Východní Německo Východní Německo	6. říjen 1985	Canberra
2.	47,99	Jarmila Kratochvílová	Československo Československo	10. srpen 1983	Helsinky
3.	48,14	Salvá Ajd Násirová	Bahrajn Bahrajn	3. říjen 2019	Dauhá
4.	48,17	Marileidy Paulinová	Dominikánská republika Dominikánská republika	9. srpna 2024	Paříž
5.	48,25	Marie-José Pérecová	Francie Francie	29. července 1996	Atlanta
6.	48,27	Olga Bryzginová	Sovětský svaz Sovětský svaz	6. říjen 1985	Canberra
7.	48,36	Shaunae Millerová	Bahamy Bahamy	6. srpen 2021	Tokio
8.	48,57	Nickisha Pryceová	Jamajka Jamajka	20. červenec 2024	Londýn
9.	48,59	Taťána Kocembová	Československo Československo	10. srpen 1983	Helsinky
10.	48,63	Cathy Freemanová	Austrálie Austrálie	29. červenec 1996	Atlanta
Ženy na iaaf.org

• 47,8 Maxie Long (USA) New York 29. 9. 1900
• 47,7 Ted Meredith (USA) Cambridge,US 27. 5. 1916
• 47,0 Emerson Spencer (USA) Palo Alto 12. 5. 1928
• 46,4 Ben Eastman (USA) Palo Alto 26. 3. 1932
• 46,2 Bill Carr (USA) Los Angeles 05. 8. 1932
• 46,1 Archie Williams (USA) Chicago 19. 6. 1936
• 46,0 Rudolf Harbig (Německo) Frankfurt 12. 8. 1939
• 46,0 Grover Klemmer (USA) Filadelfie 29. 6. 1941
• 46,0 Herb McKenley (Jamajka) Berkeley, USA 5. 6. 1948
• 45,9 Herb McKenley (Jamajka) Milwaukee 2. 7. 1948
• 45,8 George Rhoden (Jamajka) Eskilstuna 22. 8. 1950
• 45,4 Lou Jones (USA) Ciudad de México 18. 3. 1955
• 45,2 Lou Jones (USA Los Angeles 30. 6. 1956
• 44,9 Otis Davis (USA) Řím 6. 9. 1960
• 44,9 Carl Kaufmann (Německo) Řím 6. 9. 1960
• 44,9 Adolph Plummer (USA) Tempe 25. 5. 1963
• 44,9 Mike Larrabee (USA) Los Angeles 12. 9. 1964
• 44,5 Tommie Smith (USA) San José 20. 5. 1967
• 44,1 Larry James (USA) Echo Summit 14. 9. 1968
• 43,8 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
• 43,86 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
• 43,29 Butch Reynolds (USA) Curych 17. 8. 1988
• 43,18 Michael Johnson (USA) Sevilla 26. 8. 1999
• 43,03 Wayde van Niekerk (Jihoafrická republika) Rio de Janeiro 14. 8. 2016^[1]

• 51,02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23. 7. 1970
• 50,98 Jelica Pavličićová (Jugoslávie) 3. 8. 1974
• 50,78 Riitta Salinová (Finsko) 17. 8. 1974
• 50,14 Riitta Salinová (Finsko) Řím 4. 9. 1974
• 49,77 Christina Brehmerová (Německo) Drážďany 9. 5. 1976
• 49,75 Irena Szewińská (Polsko) Bydhošť 22. 6. 1976
• 49,28 Irena Szewińská (Polsko) Montréal 29. 7. 1976
• 49,19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 2. 7. 1978
• 49,03 Marita Kochová (NDR) Postupim 19. 8. 1978
• 48,94 Marita Kochová (NDR) Praha 31. 8. 1978
• 48,89 Marita Kochová (NDR) Postupim 29. 7. 1979
• 48,60 Marita Kochová (NDR) Turín 4. 8. 1979
• 48,16 Marita Kochová (NDR) Athény 8. 9. 1982
• 47,99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinky 10. 8. 1983
• 47,60 Marita Kochová (NDR) Canberra 6. 10. 1985

Průměrná rychlost běhu světového rekordmana van Niekerka (při rekordním čase 43,03 s.) činí téměř 9,30 m/s (33,47 km/h), v průměru tak zvládl každý stometrový úsek trati za necelých 10,76 s. Ženská světová rekordmanka Kochová při zaběhnutí času 47,60 s. běžela průměrnou rychlostí 8,40 m/s (30,25 km/h) a každý stometrový úsek zvládla průměrně za 11,90 s.

• Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m
• Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m
• Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 400 m
• Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m
• Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy v běhu na 400 m

• Obrázky, zvuky či videa k tématu běh na 400 m na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)