Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 1988
| Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 1988 | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||||||||||||
| Základní údaje | |||||||||||||||||||
| Pořadatel | Mezinárodní lyžařská federace Mezinárodní olympijský výbor | ||||||||||||||||||
| Dějiště | Provinční park Canmore Nordic Center | ||||||||||||||||||
| Datum | 14. února - 27. února 1988 | ||||||||||||||||||
| Soutěže | 8 (4 muži, 4 ženy) | ||||||||||||||||||
| Startující | 197 (120 mužů, 77 žen) z 35 zemí | ||||||||||||||||||
| Soutěže | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 1988 se konal v Canmore Nordic Center v městě Canmore v Kanadě. Oproti předchozím hrám byla zavedena významná inovace. Vedle tradiční klasické techniky byly představeny soutěže volnou technikou. Tento režim se přijal již na mistrovství světa v klasickém lyžování 1987. Závody na kratší vzdálenosti (15 a 30 km pro muže, 5 a 10 km pro ženy) se konaly klasickou technikou, zatímco ty delší (50 km pro muže, 30 km pro ženy) volnou technikou.[1]
Medailové pořadí zemí
Pořadatelská země (Kanada)
| Pořadí | Země |  Zlato |  Stříbro |  Bronz | Celkově |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Sovětský svaz (URS) | 5 | 5 | 3 | 13 |
| 2. |  Švédsko (SWE) | 2 | 0 | 0 | 2 |
| 3. |  Finsko (FIN) | 1 | 0 | 2 | 3 |
| 4. |  Norsko (NOR) | 0 | 2 | 1 | 3 |
| 5. |  Itálie (ITA) | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 6. |  Československo (TCH) | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 7. |  Švýcarsko (SUI) | 0 | 0 | 1 | 1 |
| Celkem | 8 | 8 | 8 | 24 |
Medailisté
Muži
| Disciplína | Zlato | Výkon | Stříbro | Výkon | Bronz | Výkon |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 15 km klasicky | Michail Devjaťjarov Sovětský svaz (URS) | 41:18,9 | Pål Gunnar Mikkelsplass Norsko (NOR) | 41:33,4 | Vladimir Smirnov Sovětský svaz (URS) | 41:48,5 |
| 30 km klasicky | Alexej Prokurorov Sovětský svaz (URS) | 1:24:26,3 | Vladimir Smirnov Sovětský svaz (URS) | 1:24:35,1 | Vegard Ulvang Norsko (NOR) | 1:25:11,6 |
| 50 km volně | Gunde Svan Švédsko (SWE) | 2:04:30,9 | Maurilio De Zolt Itálie (ITA) | 2:05:36,4 | Andy Grünenfelder Švýcarsko (SUI) | 2:06:01,9 |
| štafeta 4 × 10 km | Švédsko (SWE) Jan Ottosson Thomas Wassberg Gunde Svan Torgny Mogren | 1:43:58,6 | Sovětský svaz (URS) Vladimir Smirnov Vladimir Sachnov Michail Devjaťjarov Alexej Prokurorov | 1:44:11,3 | Československo (TCH) Radim Nyč Václav Korunka Pavel Benc Ladislav Švanda | 1:45:22,7 |
Ženy
| Disciplína | Zlato | Výkon | Stříbro | Výkon | Bronz | Výkon |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 5 km klasicky | Marjo Matikainenová Finsko (FIN) | 15:04,0 | Tamara Tichonovová Sovětský svaz (URS) | 15:05,3 | Vida Vencienėová Sovětský svaz (URS) | 15:11,1 |
| 10 km klasicky | Vida Vencienėová Sovětský svaz (URS) | 30:08,3 | Raisa Smetaninová Sovětský svaz (URS) | 30:17,0 | Marjo Matikainenová Finsko (FIN) | 30:20,5 |
| 20 km volně | Tamara Tichonovová Sovětský svaz (URS) | 55:53,6 | Anfisa Rezcovová Sovětský svaz (URS) | 56:12,8 | Raisa Smetaninová Sovětský svaz (URS) | 57:22,1 |
| štafeta 4 × 5 km | Sovětský svaz (URS) Světlana Nagejkinová Nina Gavriljuková Tamara Tichonovová Anfisa Rezcovová | 59:51,1 | Norsko (NOR) Trude Dybendahl Marit Wold Anne Jahren Marianne Dahlmo | 1:01:33,0 | Finsko (FIN) Pirkko Määttä Marja-Liisa Kirvesniemiová Marjo Matikainenová Jaana Savolainen | 1:01:53,8 |
Reference
- ↑ O disciplíně - Počátky lyžařského sportu [online]. Úsek běžeckých disciplín SLČR [cit. 2020-10-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 1988 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Cross country skiing pictogram.svg
Pictograms of Olympic sports - Cross country skiing
Pictograms of Olympic sports - Cross country skiing
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
