Běhařov

Běhařov
Kostel sv. Prokopa
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Klatovy
Obec s rozšířenou působností	Klatovy (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′42″ s. š., 13°9′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	181 (2023)[1]
Rozloha	4,37 km²[2]
Nadmořská výška	485 m n. m.
PSČ	340 21
Počet domů	80 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Běhařov 68 340 21 Janovice nad Úhlavou beharov@seznam.cz
Starosta	Jindřich Kellner
Oficiální web: www.beharov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Běhařov
Další údaje
Kód obce	541842
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Běhařov (německy Wihorschau, dříve i Wiharzau/Wihorau) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 181^[1] obyvatel. Leží 11 kilometrů jihozápadně od Klatov, 48 kilometrů jižně od Plzně a 123 kilometrů jihozápadně od Prahy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy již existovaly tvrz v držení vladyků z Běhařova a farní kostel svatého Prokopa. Roku 1379 bylo panství rozděleno mezi tři syny, Buška, Lvíka a Sezemu z Běhařova. V osmdesátých letech čtrnáctého století tvrz držel Jindřich z Běhařova, Který roku 1382 získal další statek v Pňovanech na Stříbrsku od krále Václava IV. a byl posledním členem toho rodu.^[4]

Roku 1510 panství vlastnil Jindřich z Malovic a roku 1527 Johanka z Hognestu. Ta roku 1533 dala svou dceru Markétu ze Žihobce za Bernarda Barchance z Baršov. Roku 1543 Běhařov koupil Jan Sádlo z Kladrubec. Od roku 1546 vlastnili sídlo Fremutové ze Stropčic, za nichž tvrz zpustla. Od nich ji vyženil Bořivoj Měsíček z Výškova a roku 1631 ji postoupil Ludmile Kateřině Gerštorfové.^[5] Během třicetileté války získal toto sídlo hrabě Karel Heřman Koc z Dobrše, který jej připojil k bystřickému panství. Roku 1738 se připomínají Hubatiové z Kotnova, kteří starou tvrz přestavěli na jednopatrový zámek.^[4]

V roce 1869 byla vesnice součástí obce Pocinovice, od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 spolu se svou částí Úborsko součástí města Janovice nad Úhlavou a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.^[6]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.^[7]

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

• Zámek Běhařov
• Kostel svatého Prokopa – původem středověká jednolodní stavba s hranolovou věží, vyhořela roku 1611, naposledy zásadně opravena roku 1910
• Sochy Jana Štursy a Josefa Drahoňovského u zámku
• Kašna se sochou Pasačky od Františka Úprky

Části obce

• Běhařov
• Úborsko

Osobnosti

• Alois Kalvoda (1865–1934), malíř
• Josef Buršík, senior (1893–1942), brigádní generál československé armády, umučený nacisty
• Karel Kupka (1905–1971), malíř, majitel zámečku, často maloval krajinu kolem Běhařova

Galerie

• 
  Pomník generála Buršíka
• 
  Cesta
• 
  Zahrady

Reference

Literatura

• Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běhařov, s. 41. 
• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běhařov – zámek, s. 29. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Běhařov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Běhařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)