Bělá pod Bezdězem

Bělá pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bělá pod Bezdězem
Obec s rozšířenou působností	Mladá Boleslav (správní obvod)
Okres	Mladá Boleslav
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′4″ s. š., 14°48′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 827 (2024)[1]
Rozloha	63,20 km²[2]
Nadmořská výška	301 m n. m.
PSČ	294 21, 294 25
Počet domů	1 465 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	17
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 90 294 21 Bělá pod Bezdězem mubela@mubela.cz
Starostka	Jitka Tošovská
Oficiální web: www.mubela.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bělá pod Bezdězem
Další údaje
Kód obce	535443
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město v okrese Mladá Boleslav, na okraji Středočeského kraje. Leží 11 km severozápadně od Mladé Boleslavi a 49 kilometrů severovýchodně od Prahy. Žije zde přibližně 4 800^[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Městem protéká regionálně významná říčka Bělá, podle níž se město jmenuje.

Obec Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1337 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením krále vystavět město nové blíže říčce Bělé a přenesl na něj práva původního.^[4]

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a držba města se několikrát měnilo.

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16. století se zde vyrábělo sukno.^[5] Koncem 16. století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.^[6] O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.^[7]

Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Carretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848.

Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně osiřelé děti a mládež. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.^[8] V roce 1938 se po německém záboru převážně německojazyčného pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu ze tří stran bezprostředně obklopená Říšskou župou Sudety.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá^[9]
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá^[9]
• 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá^[9]
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem^[10]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem^[11]
• 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem^[12]
• 1949 Liberecký kraj, okres Doksy^[13]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav^[14]

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:^[15]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky.
• Služby (pouze výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér.

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:^[16] 2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byly-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.^[17]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.^[18]

Ve východním cípu správního území leží národní přírodní památka Klokočka a přírodní památka Valcha. Na východním konci města se nachází přírodní památka Paterovské stráně.

Počet obyvatel je uváděn za Bělou pod Bezdězem podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[19][20][21] V celé bělské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.

Městská památková zóna má 11 částí, objektů.

Barokní pětitraktová budova s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno Muzeum Podbezdězí a informační centrum s expozicemi. Většina prostor byla po roce 1947 přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple svatého Josefa z roku 1629.

Česká brána ze 14. století je poslední z někdejších čtyř věží na vchodech do města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.

Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv. Václava, založený roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do roku 1950, kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.

Farní chrám Povýšení sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem. Po požáru v roce 1635 byl roku 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881. Před kostelem stojí hrobka Josefa Tieftrunka.

Barokní socha z roku 1722. Původně stála v jihovýchodní části náměstí, po roce 1919 byla přesunuta před kostel Povýšení sv. Kříže.

Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613. Během přestavby mezi lety 1849 až 1851 bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.

Obytný roubený patrový dům s mansardovou střechou, s přistavěnou kamennou bránou, z konce 18. století. Stojí v západní části náměstí poblíž radnice.

Barokní roubený dům z konce 18. století s mansardovou střechou, segmentovým vjezdem a plochostropými interiéry v západní části náměstí.

Areál fary se zahradou a hospodářským zázemím z roku 1807 v blízkosti kostela Povýšení sv. Kříže.

Byl vybudován na náměstí z iniciativy Arnošta Josefa z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města během morové epidemie.

Figurální plastika Josefa Mařatky z roku 1931 v parku na náměstí. Pomník obětem první světové války.

• Vojtěch Zuman (1792–1873), kněz, pedagog, církevní historik a národní buditel
• Josef August Bubák (1813–1858), malíř
• Josef Tieftrunk (1814–1889), osobní lékař císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a mecenáš umění
• Karel Tieftrunk (1829–1897), aktivní člen českých kulturních organizací, autor učebnic a odborných textů v oblasti jazykovědy a historie
• Ferdinand Šimáček (1858–1935), pedagog a regionální historik
• Rudolf Vrba (1860–1939), duchovní, spisovatel a žurnalista
• František Zuman (1870–1955), vrchní finanční rada, historik a malíř
• Anuše Mittenhubrová (1875–1953), spisovatelka, překladatelka a redaktorka
• Ferdinand Veverka (1887–1981), diplomat a politik
• Václav Trégl (1902–1979), český filmový a divadelní herec
• Miloslav Disman (1904–1981), divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog, zakladatel Dismanova rozhlasového dětského souboru
• Vladislav Kruta (1908–1979), univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, účastník zahraničního odboje za druhé světové války
• Vladimír Pachman (1918–1984), velmistr kompozičního šachu
• Luděk Pachman (1924–2003), šachový velmistr
• Luděk Maňásek (1929–2003), malíř, grafik, ilustrátor

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.^[22] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Ve městě sídlí klub amerického fotbalu Bělá Raiders hrající 2. ligu mužů, oddíl házené TJ Sokol Bělá pod Bezdězem hrající 2 ligu ČR a fotbalový klub SK Bělá pod Bezdězem.

Okolo města vede silnice I/38 Jestřebí - Doksy - Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín. Spojuje oblast Českolipska se středními Čechami, pokračuje směrem na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo až do Rakouska.

Z města vycházejí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost a II/272 Bělá pod Bezdězem - Bezno - Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem.

Město leží na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, na níž byla doprava zahájena roku 1867. Ve stanici Bělá pod Bezdězem zastavují jak osobní vlaky z České Lípy do Bakova nad Jizerou, tak rychlíky linky D23 z Rumburka do Kolína. Dopravní zatížení v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.^[23]

Mezilehlá rychlíková železniční stanice Bělá pod Bezdězem (km 9,8) se nachází stranou od centra, na území města leží i dvě mezilehlé železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město (v km 13,7 v lese 1,5 km od centra) a Bělá pod Bezdězem zastávka (v km 6,8 až u papírny) . Na katastru města se nachází ještě stanice Bezděz.

Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jezdící do následujících cílů: Doksy, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Ralsko (dopravce TRANSCENTRUM bus) a linka do České Lípy a Doks(dopravce ČSAD Česká Lípa).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Polička - Chrudim - Hradec Králové - Jičín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Ústí nad Labem (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce Zlatovánek).^[24]

Obec zahrnuje následující části obce:^[25]

• Bělá pod Bezdězem (Weisswasser)
• Bezdědice (Kleinbösig), částí Bělé jsou od roku 1986,^[26] jejich území je exklávou
• Březinka, částí Bělé je od roku 1986^[27]
• Hlínoviště (Leimgruben), částí obce je od roku 1961, dříve součástí Bělé jako osada^[28]
• Vrchbělá (Neudorf), částí Bělé je od roku 1993^[29]

Obec zahrnuje katastrální území Bělá pod Bezdězem, Bezdězice, Březinka pod Bezdězem a Vrchbělá.^[30] Obec zahrnuje 17 základních sídelních jednotek, mezi kterými je i Podolí, do roku 1930 uváděné jako samostatná osada.^[31]

• Groß-Bieberau, Německo
• Svätý Jur, Slovensko

• VYLETOVÁ, Eva. Roubené městské domy 17. století v Bělé pod Bezdězem. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 2, s. 69–84. ISSN 1212-1487. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Bezdězem na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Bělá pod Bezdězem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)