Bělčice

Bělčice
Pohled na náměstí s radnicí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Blatná
Obec s rozšířenou působností	Blatná (správní obvod)
Okres	Strakonice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′9″ s. š., 13°52′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	974 (2022)[1]
Rozloha	34,32 km²[2]
Nadmořská výška	526 m n. m.
PSČ	387 43
Počet domů	508 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. J. Kučery 17 387 43 Bělčice mesto@belcice.cz
Starosta	Pavel Vejšický
Oficiální web: www.belcice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bělčice
Další údaje
Kód obce	550817
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělčice (německy Bielschitz) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije v nich 974^[1] obyvatel. Leží 28 kilometrů severně od Strakonic, 74 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a 76 kilometrů jihozápadně od Prahy.

Historie

První písemná zmínka o Bělčicích je z roku 1243. Ve městě se nachází vlaková zastávka na trati Strakonice–Březnice. První vlak zde zastavil 30. června 1899. Je zde také základní a mateřská škola. Dominantu města tvoří 39 metrů vysoká věž, která stojí samostatně u románského kostela svatého Petra a Pavla a původně sloužila jako zvonice.

Dne 11. února 2015 byl obci vrácen status města.^[4]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.^[5]

Obyvatelstvo

Obecní správa a politika

Části města

Město Bělčice se skládá ze sedmi částí, které odpovídají sedmi katastrálním územím:

• Bělčice
• Hostišovice
• Podruhlí
• Tisov
• Újezdec (k. ú. Újezdec u Bělčic)
• Záhrobí
• Závišín (k. ú. Závišín u Bělčic)

Starostové

• Josef Zeman (2010–2014)
• Pavel Vejšický (od 2014)

Školství

Jednotřídní farní školu měly Bělčice už v 18. století. Chodily do ní děti i z okolních obcí Hornosína, Koupě, Újezdce, Podruhlí, Slavětína, Záhrobí a Závišína, a také ze samot Vratečín, Vejfuk, Ovčín a ze mlýna Netušilov.^[zdroj?!]

V roce 1822 započala stavba nové školy poblíž fary, která byla vysvěcena 29. června 1823.^[7] Budova byla jednopatrová a na tehdejší dobu poměrně prostorná. Řídící učitel Jan Tintěra v roce 1871 založil žákovskou a učitelskou knihovnu. V roce 1876 přibyla čtvrtá třída, pro kterou byla nejdříve najata místnost v soukromém domě, ale brzy se započalo s výstavbou nové třídy. Školní budova již nestačila, proto se započalo se stavbou druhého patra. Při této příležitosti byly učebny značně zvýšeny, a upraveny chodby a schodiště. V roce 1879 byla zavedena výuka ženských ručních prací. V roce 1883 se stal po smrti Jana Tintěry novým řídícím učitelem František Hodinář, který založil školní kroniku. V roce 1883 byla škola rozšířena o pátou třídu. Roku 1897 se od školy odloučily obce Koupě a Slavětín, které si zřídily vlastní školu v Koupi.^[8] V roce 1906 byla zřízena první školní jídelna tzv. polévková kuchyně. Stálá školní kuchyně funguje od roku 1968 v Újezdecké ulici. V roce 1962 byla při škole zřízena školní družina.^[7]

Místo mateřské školy fungoval nejprve zemědělský útulek dětí, který byl umístěn v domě čp. 150 U Patů. V roce 1952 místní národní výbor rozhodl o zřízení mateřské školy, na jejíž provoz ovšem nebyly uvolněny finanční prostředky. Začala fungovat až o tři roky později v Újezdecké ulici čp. 18. Byla vytápěna kamny, měla suché WC a malou zahradu. V roce 1962 byla přemístěna do domu čp. 37 ve stejné ulici, kde již bylo ústřední topení, vodovod a velká zahrada. Kvůli neustále se zvyšujícímu počtu dětí, bylo v září 1974 otevřeno další oddělení mateřské školy v bytové jednotce místního národního výboru a zároveň zahájena stavba nové budovy v Akci Z. Provoz byl zahájen 1. prosince 1979.^[7]

V současnosti v Bělčicích funguje devítitřídní základní škola se spojenými třídami na prvním stupni, a jednotřídní mateřská škola. Spádově sem docházejí i děti z okolních obcí Tisova, Újezdce, Záhrobí, Závišína, Hornosína, Podruhlí, Hostišovic, Drahenického Málkova, případně z Dobšic, Bezdědovic i dalších okolních obcí.^[zdroj?!]

Pamětihodnosti

• Socha svaté Barbory
• Kašna
• Románský kostel svatých Petra a Pavla z doby kolem roku 1240
• Hranolová novogotická zvonice postavená roku 1863
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Na jihozápadním úpatí Slepičí hory se nachází tvrziště, které je pozůstatkem bělčické tvrze.
• Západně od města se částečně dochoval valy ohrazený areál z doby laténské.^[9]

Osobnosti

• Štěpán Pučálka (1845–1914), lékař, komunální politik a kulturní činitel v Blovicích
• Mikoláš Aleš (1852–1913), nějaký čas navštěvoval místní školu
• Jindřich Kučera (1867–1934), mykolog, botanik, spisovatel a učitel
• Jan Bartoš-Bělčický (1887–1955), středoškolský profesor, spisovatel a literární historik
• Ladislav Stehlík (1908–1987), básník a spisovatel. V Bělčicích se narodil a v letech 1924 až 1928 zde navštěvoval školu.
• Jaroslav Stehlík (1923–2019), pracovník Národopisného muzea v Plzni, napsal o Bělčicích knihu Z kroniky města Bělčic – o kostelích a nedokončený rukopis Město Bělčice – obraz praehistorický a historický.
• Přemysl Vanke (* 1923) malíř, majitel chaty na Slepičí hoře, s Bělčicemi a okolím spojil velkou část své tvorby od 70. let 20. stoteltí.

Galerie

• 

  Kostel od západu (z náměstí)

• 

  Severní stěna kostelní lodi s okny z různých období

• 

  Pohled na kostel od východu (ze hřbitova)

• 

  Hrob básníka Ladislava Stehlíka

Odkazy

Reference

Související články

• Újezdec (přírodní rezervace)
• Římskokatolická farnost Bělčice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělčice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Bělčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)