Běleč (železniční zastávka)
| Běleč | |
|---|---|
 Nevyužívaná staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Městys | Liteň |
| Souřadnice | 49°54′34,5″ s. š., 14°10′41,85″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Běleč | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 767541 |
| Trať | Zadní Třebaň – Lochovice |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| V provozu od | 30. srpna 1901 |
| Dopravní koleje | 1 |
| Nástupiště | 1 |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč je železniční zastávka situovaná na jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice v obvodu městyse Liteň, v katastrálním území Běleč na adrese Pod Zastávkou 245.[1]
Historie
Stavbu trati Zadní Třebaň - Lochovice iniciovali podnikatelé v zemědělství, kteří vytvořili Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Činnost družstva využívala legislativy, která podporovala rozvoj místních železničních tratí, například zemského zákona č. 8 z roku 1892, který umožňoval podporu ze zemského rozpočtu. Liteňský velkostatkář Josef Šebestián Daubek prosadil zřízení železniční stanice Liteň v bezprostřední blízkosti hospodářského dvora zámku v Litni. Před touto stanicí je ve směru ze Zadní Třebaně železniční zastávka Běleč. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1901.
V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů.
Zastávka se nachází na jižním okraji Bělče a má 1 kolej, druhá manipulační byla demontována po ukončení nákladní dopravy. Jako poslední vedla nákladní vlak do stanice motorová lokomotiva T444.0 přezdívaná „Karkulka“.[2]
Budova s přístřeškem
V rámci výstavby trati a zřízení železniční zastávky byl postaven strážní domek a přístřešek pro cestující. Protože trať patřila ke státem garantovaným železničním stavbám podle zákona o státní podpoře a zvelebování železnic nižšího řádu[3][4] byl (i pro úsporu nákladů na projekci) použit typový list – tzv. normálie Zemského výboru Království českého.
Na budově strážního domku je zachována barevnost předepsaná pro nádražní budovy v době vzniku stanice: obvodové zdi byly malovány žlutou nebo okrovou barvou a nároží bílými pruhy. Budova již neslouží svému účelu, protože zastávka není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku.[5]
Naučná stezka
Železniční zastávka Běleč je zastavením A 12 zelené stezky naučné stezky Liteň, otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii zastávky a trati.[6]
Galerie
Přístřešek pro cestující
Pohled na panel Naučné stezky
Panel naučné stezky se směrovkou
Pohled z přejezdu do stanice na východ
Železniční přejezd od Bělče směrem na jih
Odkazy
Reference
- ↑ Doprava. liten.cz [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11.
- ↑ Řada 725 (T 444.0), "Karkulka". zelpage.cz [online]. 2001 - 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ Zákon č. 8/1892 Sb., o státní podpoře a zvelebování železnic nižšího řádu. In: Sbírka zákonů. 1892. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Zákony o místních drahách,, s. 23–25.
- ↑ Naučné stezky Karlštejnska - Liteň [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o. s., 2014 [cit. 2014-12-18]. Kapitola C 2 Nádraží Liteň. Dostupné online.
- ↑ Naučné stezky Karlštejnska - Liteň [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o. s., 2014 [cit. 2015-03-11]. Kapitola C 2 Nádraží Liteň. Dostupné online.
Literatura
- Doprava. liten.cz [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11.
- Řada 725 (T 444.0), "Karkulka". zelpage.cz [online]. 2001 - 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- Zákon č. 8/1892 Sb., o státní podpoře a zvelebování železnic nižšího řádu. In: Sbírka zákonů. 1892. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Zákony o místních drahách,, s. 23–25.
- Naučné stezky Karlštejnska - Liteň [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o. s., 2014 [cit. 2014-12-18]. Kapitola C 2 Nádraží Liteň. Dostupné online.
- České a moravskoslezské lokálky 1895-1910 [online]. Praha: DiskuzeModely.biz, 2011-05-22 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka v Bělči na trati 172 Zadní Třebaň-Liteň-Lochovice. Pohled na staniční budovu ve směru na jihovýchod (ve směru jízdy do Zadní Třebaně. Bývalá budova nádraží Běleč je jedním ze zastavení zelené stezky Naučné stezky Liteň, její panel a směrovka na snímku.
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka Liteň – zelená stezka - informační panel zastavení Nádraží Běleč v prostoru železniční zastávky Běleč. Naučná stezka Liteň nabízí turistům a návštěvníkům procházku nebo projížďku na kole po pozoruhodnostech malebného městyse Liteň v okrese Beroun.
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Běleč (Liteň) – fotografická dokumentace
http://www.obecliten.cz http://www.karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska/liten/ http://www.karlstejnsko.info/e_download.php?file=data/editor/138cs_20.pdf&original=A12+nadrazi+belec+tisk.pdf
Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska. Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou. Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“. V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji. Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury). Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje. Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.
Honza Maňák na WIKIPEDII
Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS.
Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo.
Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích.
S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi.
Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení.
Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá).
Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další.
Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova.
Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod.
Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT.
Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech.
V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách.
Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky.
Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren.
Klíčová slova:
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
004 Pohled z kolejiště nádraží Běleč na SV. Nádraží je zastavením Naučné stezky Liteň A 12 Nádraží Běleč
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Běleč na trati 172. Naučná stezka Liteň – zelená stezka.