Běleč (okres Kladno)
| Běleč | |
|---|---|
%2c_kostel_(3).jpg) | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′23″ s. š., 13°59′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 313 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,47 km²[2] |
| Katastrální území | Běleč |
| Nadmořská výška | 526 m n. m. |
| PSČ | 273 63 |
| Počet domů | 127 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dukelská 64 Běleč 273 63 Bratronice belec@belec.cz |
| Starosta | Petra Vosyková, DiS. |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Běleč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535010 |
| Kód části obce | 1881 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč (německy Bleichen) je vesnice a obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se asi dvanáct kilometrů jihozápadně od Kladna v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Žije v ní 313[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Bělči pochází z roku 1352, kdy vesnice bývala součástí křivoklátského panství. Zároveň v ní existoval svobodný statek vlastněný příslušníky drobné šlechty a měšťany. Majitelé se často střídali a v průběhu patnáctého až šestnáctého století získali do svého vlastnictví celou vesnici. Roku 1490 Běleč koupil Jiří Kfelíř, který v ní založil tvrz, poprvé zmiňovanou v roce 1504, když Jiří Kfelíř prodal vesnici Zikmundu Lvovi z Brozánek. Tvrz poté nejspíše už v šestnáctém století zanikla. Stávala v areálu dvora využívaného ve druhé polovině dvacátého století zemědělským odborným učilištěm. Roku 1594 byla vesnice opět připojena ke Křivoklátu.[5]
V roce 1869 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí obce Bratronice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[6]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2016.[7]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát[8]
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[10]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Kladno[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]
Rok 1932
V Bělči se v roce 1932 nacházela četnická stanice a byly evidovány živnosti a obchody: lékař, bednář, čtyři hostince, kolář, kovář, pět krejčích, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, pět rolníků, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a truhlář.[14]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 497 | 526 | 531 | 476 | 493 | 482 | 540 | 369 | 373 | 349 | 346 | 330 | 293 | 336 | 304 |
| Počet domů | 52 | 57 | 62 | 64 | 64 | 66 | 84 | 103 | 96 | 95 | 85 | 103 | 106 | 122 | 127 |
Doprava
Vesnicí vede silnice II/201 v úseku Křivoklát–Jeneč. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Zbečno ve vzdálenosti šest kilometrů na trati Beroun–Rakovník. V roce 2011 v obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Kladno–Zbečno (patnáct spojů tam i zpět) a Roztoky – Křivoklát – Praha (jeden pár spojů z Bělče do Unhoště, dopravce ČSAD MHD Kladno).
Pamětihodnosti
- Hrad Jenčov – zřícenina hradu 1,5 km na jihozápad od vesnice v národní přírodní rezervaci Vůznice
- Kostel svatého Mikuláše (Běleč)
- Lánská obora
- Vodní nádrž Klíčava
- V katastrálním území obce se nachází nejjižnější bod okresu Kladno. Je jím soutok Vůznice a Benešova potoka (50°1′52″ s. š., 13°59′34″ v. d.), který zároveň tvoří trojmezí okresů Kladno, Beroun a Rakovník. Místo se nachází asi tři kilometry jižně od vesnice ve veřejnosti nepřístupné části NPR Vůznice.
Rodáci
- Antonín Kammel (1730–1784), houslista a hudební skladatel
- Karel Vosyka (1847–1897), profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v letech 1895–1896 její rektor
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 26.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Běleč [online]. 2016-11-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 26. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč na Wikimedia Commons - Galerie Běleč na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Běleč (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Běleč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha obce Běleč v rámci okresu Kladno a správního obvodu obce s rozšířenou působností Kladno.
Vlajka obce Běleč, okres Kladno, Česko.
- List tvoří čtyři vodorovné pruhy, bílý, zelený, žlutý a zelený, v poměru 13 : 1 : 1 : 1. Z horního zeleného pruhu vyrůstá černá lípa se zelenými listy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Znak obce Běleč, okres Kladno, Česko.
- Ve stříbrném štítě černá lípa se zelenými listy vyrůstající ze zelené cimbuřové paty se zlatou korunou.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: