Bělehradská (Praha)
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Bělehradská ulice v Nuslích | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 2, Praha 4 | ||
Čtvrť | Nusle | ||
Poloha | 50°4′14,93″ s. š., 14°25′59,52″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Bělehrad | ||
Starší názvy | Linecká Stará Linecká Nuselská | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 443301 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bělehradská (Linecká, Stará Linecká) je název ulice v Praze. Bělehradská se nachází v centru v Praze 2 a 4. Začíná na Náměstí Bratří Synků, končí na křižovatce Anglická x Škrétova.
Popis
Po ulici jezdí tramvaje, je dlážděná a v některých úsecích asfaltová. Bělehradská je důležitá ulice, proto je na mapách značena žlutě.
Začíná v severozápadním rohu Náměstí Bratří Synků v místech severní části někdejšího Nuselského zámku. Odtud jsou domy počítány směrem do centra. Vpravo sudá čísla, vlevo lichá. Pokračuje severozápadním směrem na křižovatku Křesomyslova x Otakarova, ovládanou světelnou signalizací již od roku 1928. V té době se tam v Bělehradské ulici nacházely obousměrné tramvajové zastávky (s názvem Nusle) teprve v roce 1960 přemístěné na náměstí, kde předtím tramvaje projížděly úhlopříčně parkem a tržištěm; automobily náměstí objížděly po jeho obvodu. Vlevo v rohovém domě bývala restaurace "U Hrabánků" (Nusle čp.185), vpravo v rohovém domě s věží a hodinami (Nusle čp.6) od roku 1896 Nuselská kavárna. V té době byla v domě "Pod věží" Nuselská radnice a v domě sousedním fungovaly "Heroldovy parní a vanové lázně", až do roku 1967. Roku 1967 byly na rohu Nuselské a ul. Pod Pramenem otevřeny „lázně Nusle“, jako náhrada za tyto uzavřené Heroldovy lázně v Otakarově ulici (dnes Hotel Otakar, Nusle čp.287)[1]. Za křižovatkou přechází Botič a zprava jde ulice Na Ostrůvku (s památkově chráněným neorenesančním domem Nusle čp.360, Na Ostrůvku 4 z roku 1902, kde "Ostrůvek" tvořil Botič a náhon na Nuselský mlýn, procházející areálem Nuselského pivovaru) , vlevo je vjezdová brána do areálu bývalého Nuselského pivovaru. Zde je i čerpací stanice Agip a budova Nusle čp. 316. bývalá továrna na knoflíky, postavená 1898 podle projektu Antonína Frice. [2] V protějším domě z poloviny devatenáctého století s klenutými stropy (Nusle čp.55, Bělehradská 15, bývalá restaurace "Nuselská pivovarská zahrada") má své sídlo také Jednota baptistů Praha Nusle a společnost Ekoterm. Od roku 2022 v areálu probíhá výstavba rezidenčního projektu "Moje Nusle – Nuselský pivovar". Projekt nové nuselské čtvrti v areálu někdejšího Nuselského pivovaru zahrnuje téměř 300 bytových jednotek. Poté ulice podchází pod žezniční most, zleva ulice Závišova (tam býval v letech 1965-2015 v dosud stojící nízkopodlažní budově "Hotel Nusle"), další železniční most a na křižovatce Fričova x Pod Nuselskými schody (na počátku 20. stol., kolem r. 1908, byly poblíž konečné prvních číslovaných linek tramvají; "Nusle-Fričova" pro linku 4 Nuselským údolím na Karlovo nám., "Nuselské schody", pro linku 3 na Václavské nám. a linka 6 končila v úvrati "na Karlově" u kostela Panny Marie na hradbách nad nuselským údolím, v místech ústí dnešního Nuselského mostu) se stáčí k západu. V této sekci se již mírně zdvihá do kopce.
Nachází se zde tramvajová zastávka Nuselské schody, vpravo pod domem v průjezdu ulice Pod Zvonařkou, vlevo Pod Karlovem. Zde se také láme prudce k severu a začíná prudce stoupat v místě kde s ulicí Pod Karlovem začíná vlevo park Folimanka (překlenutý Nuselským mostem) a naproti tramvajové zastávce Pod Karlovem (také vlevo) se vpravo nachází obchodní dům Billa, poblíž domu s pamětní deskou od medailiéra Josefa Šejnosta z roku 1930, hlásající, že v tomto domě (čp. 1018) v Bělehradské ulici pracoval a skončil svou životní pouť Mikoláš Aleš. Text na desce zní: "V tomto domě 13 let tvořil a dne 10.7.1913 zemřel Mikoláš Aleš, v tomto třípokojovém bytě bydlel od roku 1900".
Postupně se ulice stočí k severovýchodu. Z obou stran u studentských kolejí Budeč je možný pěší průchod po schodech do ulice. Vlevo u kolejí z ulice Wenzigova, vpravo U Zvonařky. Další zlom nastává na křižovatce ulic Koubkova, Bruselská a Šafaříkova. Zde se ulice otočí severozápadním směrem a pokračuje po rovině. Z ulice Šafaříkova, vedou tramvajové koleje k Nuselským schodům shora – odbočit není možno dolů, ale pouze do severního směru ulice Bělehradské. Další tramvajová zastávka, tentokrát Bruselská se nachází o kus dál v obou směrech.
Pokračuje světelná křižovatka s Rumunskou a napravo z pohledu od Václavského náměstí zeleň Tylova náměstí. Dále je tu křížení s ulicí Jugoslávská, včetně tramvajového. Vlevo (z pohledu od Nuslí např. tramvaj č.6) odbočují tramvaje směr Karlovo náměstí, vpravo jedou směrem na Náměstí Míru. Za křižovatkou následuje zastávka I. P. Pavlova v obou směrech. Vlevo ulice Vocelova, vpravo průchod pro pěší (na noc se uzavírá) do ulice Londýnská, vlevo ulice Mikovcova. Následuje světelná křižovatka s ulicí Anglická. Bělehradská zde pokračuje stále stejným směrem, za touto křitovatkou již ale nese jiný název – ulice Škrétova.
Jméno
Jméno ulice je po hlavním městě Srbska Bělehrad. Taková jména jsou ve čtvrti Vinohrady – Praha 2 běžná.
Historie
Původně se jednalo o spojnici Prahy a Lince, proto se nazývala Stará Linecká. V letech 1875–1880 byla přejmenována na Nuselskou, část ulice vedoucí územím Vinohrad nesla od roku 1880 jméno Havlíčkova třída na počest básníka a novináře Karla Havlíčka Borovského.[3] Na území Nuslí pojmenování Nuselská zůstalo až do roku 1925, kdy se přeneslo na část dnešní ulice Vršovické u nádraží Praha-Nusle (dnes Praha-Vršovice). Svůj současný název nese ulice od roku 1926.[4]
Stavby
- Měnírna Bělehradská
- Nuselský most
- Nuselský pivovar
- Nuselské schody
- Nusle (zámek), zámek zanikl kolem roku 1903
Reference
- ↑ PÍŠA, Rudolf. „Bejvávalo v Nuslích:“ Hořký osud stavitele i lázní, in Tučňák 5/2023, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, květen 2023
- ↑ Rubrika „Lidé z Prahy 4“: „Bejvávalo v Nuslích“ (Knoflíkárna od Botiče), in Tučňák 9 /2023, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, září 2023
- ↑ VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2017. 1731 s. ISBN 978-80-200-2107-6, ISBN 80-200-2107-8. OCLC 885148640 S. 1474.
- ↑ ČAREK, Jiří; A KOL. Ulicemi města Prahy. 1. vyd. [s.l.]: Orbis, 1958.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Havlíčkova, s. 230–231.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělehradská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lukáš Vrána, Licence: CC BY-SA 4.0
Bělehradská ulice u tramvajové zastávky Pod Karlovem
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nusle. Bělehradská, od náměstí Bratří Synků.
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Křižovatka Bělehradské, Bruselské, Šafaříkovy a Koubkovy v Praze na Vinohradech.