Bělehradské výstaviště

Bělehradské výstaviště
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Slohmoderna
ArchitektBranko Žeželj
Výstavba23. srpna 1957
Materiálbeton
Poloha
Adresa14 Bulevar Vojvode Mišića, SrbskoSrbsko Srbsko
Souřadnice44°47′46″ s. š., 20°26′8″ v. d.
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na areál výstaviště.
Knižní veletrh v roce 2011.

Bělehradské výstaviště (srbsky Београдски сајам) se nachází v jmenovaném městě, na břehu řeky Sávy, u ulice Bulevar Vojvode Mišića.

Historie

Společnost provozující bělehradské veletrhy byla založena již v roce 1923[1] ve snaze konkurovat existujícím prostorám v Záhřebu a Lublani. O zbudování nového výstaviště bylo rozhodnuto místním zastupitelstvem dne 13. května 1953[2], stavební práce probíhaly v následující době. Současný areál výstaviště byl dokončen v roce 1957 a nahradil starší z roku 1937, který byl využíván jako koncentrační tábor. Vyplňuje prostor mezi řekou Sávou a čtyřproudou silnicí, resp. železniční tratí. Areál byl otevřen Veletrhem techniky dne 23. srpna 1957. Základní budovy výstaviště navrhl architekt Milorad Pantović,[3] který o rozvoji této lokality přemýšlel již v roce 1940, před vypuknutím druhé světové války v prostoru bývalé Jugoslávie.[4]

Od konce 50. let slouží výstaviště pro řadu akcí svého typu, známý je např. místní knižní veletrh, ale i další obdobné akce.

V 70. letech bylo výstaviště rozšířen o novou halu.[5]

V roce 2020 byla v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 jedna z hal výstaviště upravena jako polní nemocnice. Areál však nedisponoval potřebným sanitárním vybavením, což bylo kritizováno.[6]. O rok později sloužilo jako očkovací centrum v rámci strategie Srbska na naočkování obyvatelstva proti uvedené nemoci.[7][8] V polovině února 2021 zde byla vakcína podána 80 000 lidem.[9]

Objekty

Výstaviště tvoří několik hal (největší: hala 1, hala 2a a 2b, hala 3 a hala 4), některé z nich jsou chráněné i jako kulturní památky. Celkem tvoří areál 13 objektů.

Reference

  1. ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 372. (srbochorvatština) 
  2. ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 484. (srbochorvatština) 
  3. ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 574. (srbochorvatština) 
  4. ↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  5. ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 516. (srbochorvatština) 
  6. ↑ Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  7. ↑ Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  8. ↑ Článek na portálu n1info.com (srbsky)
  9. ↑ Článek na portálu danas.rs (srbsky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
BeogradskiSajam1.jpg
Autor: unknown, image is taken from website www.ub2009.org. Wikipedia has permission to use material from the site, Licence: CC BY-SA 3.0
Belgrade Fair
Belgrade Book Fair 2.jpg
Autor: Jovan Popović, Licence: CC BY-SA 3.0
Hall 1, central fair hall