Bělořit černý

Bělořit černý
	Bělořit černý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	lejskovití (Muscicapidae);
Rod	bělořit (Oenanthe);
Binomické jméno
	Oenanthe leucura; (J. F. Gmelin, 1789)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělořit černý (Oenanthe leucura) je druh ptáka z čeledi lejskovití (Muscicapidae).

Výskyt

Bělořit černý se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe, hnízdní kolonie byly zaznamenány v Portugalsku, Španělsku, Alžírsku, Libyi, Maroku, Tunisku a na západní Sahaře. Zbloudilí ptáci byli nalezeni např. na Apeninském či Balkánském poloostrově, a dokonce až v Norsku. Populace však bývají stálé. Celkový počet jedinců činí dle odhadů asi 60 000–70 000 dospělců, z toho asi pětina žije v Evropě.^[2]

Popis

Bělořit černý dosahuje velikosti až 18 cm. Díky svým rozměrům a výraznému zbarvení patří mezi těžko zaměnitelné ptáky regionu. Zbarvení samců je jednotně černé, až na bíle opeřenou část ocasu, kostřec a ocasní krovky. Peří samic bývá doplněno o hnědé odstíny. Juvenilní ptáci se vesměs podobají samicím, ačkoli jejich opeření bývá o něco světlejší, na hřbetě doplněné o skvrnky.^[3]^[4]

Chování a ekologie

Bělořit šedý se typicky vyhýbá nížinatým a zalesněným regionům. Dává přednost skalnaté suché krajině se skalními stěnami, roztroušenými balvany a řídkou křovinnou vegetací. Žije až do nadmořské výšky asi 2 000 metrů. Mezi kameny či pod skalními převisy si tito ptáci staví i svá hnízda, která mají podobu objemné šálkovité struktury a jež bývají umístěna na podkladu z plochých kamínků, klacíků, či dokonce olivových pecek. Doba hnízdění závisí na poloze, v severozápadní Africe hnízdění probíhá od ledna do června, v Pyrenejích si bělořitové začínají stavět hnízdo teprve od poloviny dubna. Snůška činí tři až pět vajec.^[2]^[3]

Jídelníček tvoří bezobratlí (hmyz, štíři), drobní obratlovci, částečně i bobule.^[2]^[3]

Ohrožení

Podle IUCN jde o málo dotčený druh (k r. 2023).^[2]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d BirdLife International. 2018. Oenanthe leucura. The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T22710259A132085979. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22710259A132085979.en. Accessed on 18 February 2023.
↑ ^a ^b ^c Ptáci : Ottův průvodce přírodou. Praha: Ottovo nakladatelství 424 s. ISBN 978-80-7451-366-4, ISBN 80-7451-366-1. OCLC 953515268 S. 306.
↑ HEINZEL, Hermann. Birds of Britain & Europe : with North Africa and the Middle East. London: HarperCollins, 1995. 384 s. Dostupné online. ISBN 0-00-219894-0, ISBN 978-0-00-219894-3. OCLC 32924013 S. 270.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bělořit černý na Wikimedia Commons
Taxon Oenanthe leucura ve Wikidruzích
Black Wheatear [online]. ec.europa.eu [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (anglicky)

[773af4dd06b7c2fd52a747fed666730efc55c397-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[IUCN-2] BirdLife International. 2018. Oenanthe leucura. The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T22710259A132085979. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22710259A132085979.en. Accessed on 18 February 2023.

[Otto-3] Ptáci : Ottův průvodce přírodou. Praha: Ottovo nakladatelství 424 s. ISBN 978-80-7451-366-4, ISBN 80-7451-366-1. OCLC 953515268 S. 306.

[4] HEINZEL, Hermann. Birds of Britain & Europe : with North Africa and the Middle East. London: HarperCollins, 1995. 384 s. Dostupné online. ISBN 0-00-219894-0, ISBN 978-0-00-219894-3. OCLC 32924013 S. 270.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály