Bělohorská (Praha)
| |||
---|---|---|---|
![]() Pohled na ulici směrem od Malovanky na západ | |||
Umístění | |||
Stát | ![]() | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 6 | ||
Část obce | Břevnov, Střešovice | ||
Poloha | 50°4′59,39″ s. š., 14°21′31,01″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Bílá hora | ||
Další údaje | |||
Délka | 4 480 m | ||
Kód ulice | 443344 | ||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Bělohorská je ulice v Praze. Nachází se na Praze 6 a prochází napříč celým katastrálním územím Břevnova a částí Střešovic. Prochází přibližně východozápadním směrem v délce cca 4480 metrů.[1] Tvoří spojnici Malovanky (a nepřímo tak Hradčan) s Bílou Horou.
Trasa ulice
Začíná na východě křižovatkou s ulicemi Myslbekova a Dlabačov, v místě, kde stávala Strahovská brána, jinak též zvaná Říšská. V této své dolní části až po křižovatku s Patočkovou ulicí má spíše charakter místní obslužné komunikace v husté zástavbě. V křižovatce s Patočkovou ulicí, poblíž Břevnovského kláštera, se k ní připojuje frekventovaný radiální směr silniční dopravy, který dále Bělohorskou pokračuje až k navazující Karlovarské. Ulice končí křižovatkou s ulicí Thurnova, odkud dále plynule pokračuje už jako ulice Karlovarská.
Po celé délce ulice vede tramvajová trať, a to ve zvýšeném tramvajovém pásu v ose komunikace, v dolním úseku rozšířeném ještě o zelený pás se stromořadím. Trať z Malovanky na Vypich byla zprovozněna 1. srpna 1928, prodloužení na Bílou Horu 17. října 1937.
Jednou ze zajímavých staveb v blízkosti ulice je i původní zájezdní hostinec U kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana.
Historie a názvy
Pojmenování se váže k místu jejího směru, Bílé Hoře, a souvisí s opukovými lomy, které zde bývaly a svítily do dálky. Svůj název nese ulice od roku 1906, do té doby se jednalo se o silnici vedoucí směrem na Karlovy Vary a Cheb, nesoucí název Karlovarská. V období let 1940-1945 byla ulice nazývána Říšská silnice, jelikož spojovala Prahu se Třetí říší na západě.
Významné budovy a místa
Ve směru od Malovanky k Bílé Hoře:
- Pohořelec
- Dlabačov
- Malovanka
- Hotel Pyramida
- Hostinec Na Marjánce
- Drinopol
- Hostinec U Kaštanu – Kulturní centrum Kaštan
- Galerie Nativ
- Muzeum a archiv populární hudby
- Břevnovský klášter
- Břevnovský hřbitov
- Ladronka
- Vypich
- Obora Hvězda
- Kaufland
- Malý Břevnov
- Bílá Hora
Reference
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav a kol., Pražský uličník, encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N), Libri, Praha 1998
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bělohorská, s. 33–41.
- STEHLÍK, František. Stehlíkův historický a orientační průvodce ulicemi hlavního města Prahy. Praha: Stehlík, 1929. Dostupné online. – heslo Bělohorská silnice, s. 28–29.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohorská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Zimní večerní pohled na Bělohorskou ulici, Praha
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Praha, Břevnov, ulice Bělohorská, lokalita Marjánka
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Břevnov, Bělohorská, zastávka Malý Břevnov.
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Praha, Břevnov, ulice Bělohorská, vlevo Břevnovský klášter
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Bělohorská ulice z centra na úrovni zastávky Obora Hvězda, Vypich , Praha 6