Bělohradská bažantnice
Přírodní památka Bělohradská bažantnice | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. září 1998 |
Nadm. výška | 292–302 m n. m. |
Rozloha | 44,16 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Jičín |
Umístění | Lázně Bělohrad |
Souřadnice | 50°25′30″ s. š., 15°35′45,96″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1987 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Bělohradská bažantnice zahrnuje louky pod parkem a park v obci Lázních Bělohradě v okrese Jičín. Správa AOPK Pardubice.
Důvod ochrany
Kulturní a polokulturní slatinné louky a lázeňský park tvoří důležité biocentrum v zemědělské krajině. Zdejší biotopy vznikly uměle, přesto se během doby staly důležitým refugiem vzácných rostlin a drobných živočichů.
Využití
Oblíbené lázeňské místo pro procházky. V centru parku je hudební pavilonek, kde se konají každou neděli promenádní koncerty. V roce 2002 je zde vybudovaný vrt s pítkem a příjemným posezením. Poblíž jsou umístěny tenisové kurty a fotbalové hřiště. Podél hlavní cesty jsou rozloženy malá jezírka a na konci parku je umístěn původní Annamarijánský pramen z roku 1901, kde léčivý pramen prýští z hlavy lva.
Geologie
Mělký úval řeky Javorky v Bělohradské pahorkatině pokrývají holocenní fluviální a deluviální jílovitopísčité hlíny, v severní části též slatiny a v západní části sprašové hlíny. V podloží těchto kvartérních uloženin leží svrchnokřídové slínovce jizerského souvrství.
Flora
Botanicky nejbohatší částí chráněného území jsou vlhké louky svazu Calthion se vzácnými druhy rostlin. Rostou zde např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), svízel severní (Galium boreale), ostřice oddálená (Carex distans) aj.
Stromy reprezentuje buk lesní (Fagus sylvatica) a smrky, které zde uměle vysadil člověk.
Fauna
V parku jsou ideální podmínky pro ptáky, hnízdící v dutinách: žlunu zelenou (Picus viridis), strakapouda velkého (Dendrocopos major), krutihlava obecného (Jynx torquilla), brhlíka lesního (Sitta europaea), aj. Noční ptáky reprezentuje puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), výr velký (Bubo bubo).
Skupinu savců reprezentuje rejsek obecný, ježek, krtek, myšice, norníci rudní. Spatřit lze i ondatru. Uměle vysazeni jsou zde virginští jelenci. Dále jsou zde divoká prasata, zajíci, lišky obecné, lasice kolčavy, hranostajové, kuny lesní. Hojně se zde vyskytují netopýři vodní, netopýři velcí, netopýři ušatí.
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohradská bažantnice na Wikimedia Commons
- Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (ve formátu .pdf)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Bělohradská bažantnice.