Bělohradská pahorkatina
Bělohradská pahorkatina | |
---|---|
Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu | |
Nejvyšší bod | 525 m n. m. (Dehtovská horka) |
Rozloha | 238,7 km² |
Střední výška | 339 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jičínská pahorkatina |
Sousední jednotky | Turnovská pahorkatina Krkonošské podhůří Orlická tabule Východolabská tabule |
Podřazené jednotky | Hořický hřbet Miletínský úval Libotovský hřbet Královédvorská kotlina Královédvorská niva[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Bělohradská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, sedimenty |
Povodí | Cidlina, Labe |
Souřadnice | 50°24′5″ s. š., 15°41′22″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-2B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji. Území podcelku zhruba vymezují sídla Lužany na západě, Hořice na jihozápadě, Cerekvice nad Bystřicí na jihu, Vlčkovice v Podkrkonoší na východě, Dolní Brusnice na severu a Miletín na severozápadě. Centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Dvůr Králové nad Labem.
Geomorfologické členění
Bělohradská pahorkatina na západě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Turnovskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu, Orlická tabule na východě a Východolabská tabule na jihu.[1]
Podcelek Bělohradská pahorkatina (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2B) má v geomorfologickém členění pět okrsků:
- Hořický hřbet (VIA–2B–1)
- Miletínský úval (VIA–2B–2)
- Libotovský hřbet (VIA–2B–3)
- Královédvorská kotlina (VIA–2B–4)
- Královédvorská niva (VIA–2B–5)[pozn. 1]
Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Bělohradské pahorkatiny je Dehtovská horka (525 m n. m.).
- Dehtovská horka (525 m), Libotovský hřbet
- Záleský vrch (459 m), Libotovský hřbet
- Chlum (450 m), Hořický hřbet
- Maxinec (450 m), Hořický hřbet
- Vřešťovský chlum (421 m), Hořický hřbet
- Krušina (377 m), Miletínský úval
- Vinice (361 m), Miletínský úval
- Gothard (357 m), Hořický hřbet
- Kamenec (352 m), Královédvorská kotlina
- Na borkách (293 m), Královédvorská niva
Fotogalerie
Vodní nádrž Les Království na Labi
Hořice z Masarykovy věže na Hořickém hřbetu
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohradská pahorkatina na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Letecký pohled na vodní nádrž Les Království na řece Labi, východní Čechy
Letecký pohled na město Dvůr Králové nad Labem, východní Čechy
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Bělohradská bažantnice.
Poloha geomorfologického podcelku Bělohradská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
-
I6A (VIA)
- I6A-2 (VIA-2)
-
I6A (VIA)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Přírodní památka Údolí Bystřice nedaleko od města Hořice v Podkrkonoší, okres Jičín.
Autor: Karelj, Licence: CC BY 3.0
Pohled z vrcholu Zvičiny na Dolní Brusnici a Bílou Třemešnou ve východních Čechách