Bělohradská pahorkatina

Bělohradská pahorkatina
Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu
Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu

Nejvyšší bod525 m n. m. (Dehtovská horka)
Rozloha238,7 km²
Střední výška339 m n. m.

Nadřazená jednotkaJičínská pahorkatina
Sousední
jednotky
Turnovská pahorkatina
Krkonošské podhůří
Orlická tabule
Východolabská tabule
Podřazené
jednotky
Hořický hřbet
Miletínský úval
Libotovský hřbet
Královédvorská kotlina
Královédvorská niva[1]

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Bělohradská pahorkatina na mapě Česka
Bělohradská pahorkatina na mapě Česka
Horninypískovec, slínovec, jílovec, sedimenty
PovodíCidlina, Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIA-2B
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji. Území podcelku zhruba vymezují sídla Lužany na západě, Hořice na jihozápadě, Cerekvice nad Bystřicí na jihu, Vlčkovice v Podkrkonoší na východě, Dolní Brusnice na severu a Miletín na severozápadě. Centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Dvůr Králové nad Labem.

Geomorfologické členění

Bělohradská pahorkatina na západě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Turnovskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu, Orlická tabule na východě a Východolabská tabule na jihu.[1]

Podcelek Bělohradská pahorkatina (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2B) má v geomorfologickém členění pět okrsků:

  • Hořický hřbet (VIA–2B–1)
  • Miletínský úval (VIA–2B–2)
  • Libotovský hřbet (VIA–2B–3)
  • Královédvorská kotlina (VIA–2B–4)
  • Královédvorská niva (VIA–2B–5)[pozn. 1]

Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Bělohradské pahorkatiny je Dehtovská horka (525 m n. m.).

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. O okrsku Královédvorská niva píše Demek a kol.[1], zatímco členění Balatky a Kalvody[2] tento okrsek nezná.

Reference

  1. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hořice-z-věže2011a.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 3.0
Les Království from air 3.jpg
Letecký pohled na vodní nádrž Les Království na řece Labi, východní Čechy
Dvůr Králové nad Labem from air 1.jpg
Letecký pohled na město Dvůr Králové nad Labem, východní Čechy
Belohradska bazantnice 07.jpg
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Bělohradská bažantnice.
Komecchlumí.jpg
Autor: Viola Baštýřová, Licence: CC BY-SA 3.0
Obec Konecchlumí, pohled od kostela
PP Údolí Bystřice.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Přírodní památka Údolí Bystřice nedaleko od města Hořice v Podkrkonoší, okres Jičín.
Zvičina 2011 výhled 4.jpg
Autor: Karelj, Licence: CC BY 3.0
Pohled z vrcholu Zvičiny na Dolní Brusnici a Bílou Třemešnou ve východních Čechách