Běloozerské knížectví

Běloozerské knížectví Белозерское княжество ←  1238–1486  → znak
Geografie Běloozerské knížectví (červená) ve 14. století
Hlavní město	Běloozero
Obyvatelstvo
Jazyky	staroslověnština, ruština
Náboženství	ruské ortodoxní
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Kyjevská Rus Kyjevská Rus (do 1240) Moskevské velkoknížectví Moskevské velkoknížectví (od 1389)
Státní útvary a území
Předcházející Rostovské knížectví Následující Moskevské velkoknížectví

Běloozerské knížectví (rusky Белозерское княжество) bylo středověké ruské knížectví s hlavním městem Běloozero (dnes se nazývající Belozersk) v rozmezí 13. až 15. století. Knížectví se rozkládalo na území moderní Vologdské oblasti kolem jižních břehů Bílého jezera. Vzniklo roku 1238, kdy se Běloozero osamostatnilo na Rostovském knížectví a stalo se centrem nového státního útvaru.

Zajímavostí je, že knížata běloozerská se mohla hlásit k odkazu mongolského dobyvatele Čingischána, zakladatele mongolské veleříše, protože první kníže Gleb Vasiljevič pojal za manželku dceru chána Sartaka ze Zlaté hordy a tímto výhodným svazkem upevnil postavení svého panství. Navzdory tomu přijalo knížectví svrchovanost Moskevského velkoknížectví v roce 1389 a velkokníže Dmitrij Donský jej udělil svému synovi Andreji Dimitrijeviči. Roku 1486 se knížectví stalo formální součástí velkoknížectví a tamní rurikovská dynastie přesídlila do Moskvy, kde se její potomci rozvětvili do několika rodů, z nichž mnohé linie trvají až do současnosti. Z těchto rodů jsou nejvýznamnější Beloselští-Belozerští.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Beloozero na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Běloozerské knížectví na Wikimedia Commons