Běluňka
| Běluňka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 24,6 km |
| Plocha povodí | 47,2 km² |
| Průměrný průtok | 0,28 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-01-01-082 |
| Pramen | |
| u vsi Střítež 50°30′48,28″ s. š., 15°54′33,42″ v. d. 516 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe u Heřmanic 50°22′29,27″ s. š., 15°55′20,78″ v. d. 257 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Královéhradecký kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běluňka dříve zvaná Černý potok (německy Belaun) je levostranný přítok řeky Labe, pramení ve vsi Střítež a vlévá se do Labe v obci Heřmanice.
Průběh toku
Běluňka pramení ve vsi Střítež v Úpické pahorkatině (Trutnovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina) jižně od vrchu Hranná (555 m). Nejprve teče k jihovýchodu ke Studenci a následně stáčí svůj tok k jihozápadu k usedlostem Na Kyjích, kde přibírá zprava Hajnický potok, a k Nesyté, kde vstupuje do Kocbeřského hřbetu (Kocléřovský hřbet, Zvičinsko-kocléřovský hřbet) a kde teče k jihu. Horní tok Běluňky se nazývá Nesytský potok, protože pramení severně od osady Nesytá.
U osady Běluň stáčí svůj tok opět k jihovýchodu, protéká osadou Žďár – jihozápadní částí obce Brzice, a následně i obcí Chvalkovice, zde se část jejího toku vlévá do Dlabolovy přehrady a poté se říčka dostává do Českoskalické tabule (Úpsko-metujská tabule, Orlická tabule) a stáčí svůj tok k jihozápadu. Severně od Sebuče se stáčí opačným směrem. Poté protéká vsí Krabčice, osadou Běluň a vytváří obecní hranici mezi obcí Heřmanice a městem Jaroměř. U Polcovského Dvora se dostává do Jaroměřské kotliny (Královéhradecká kotlina/Východolabská niva, Východolabská tabule). Pod Polcovským Dvorem odvádí část svých vod do Jaroměřského rybníka. Jižně od Heřmanic se vlévá do Labe.
Povodí
Povodí má rozlohu 47,2 km². Nejvyšším bodem povodí Běluňky je Liščí hora (612 m).[1]
Turistické trasy
Dolní tok provází mezi Harcovem a Chvalkovicemi červená turistická trasa a z Chvalkovic do Jaroměře - Končin (207 m) modrá turistická trasa.
Sídla na vodním toku
Odkazy
Reference
Literatura
- ŠEBESTA, David. Geomorfologické poměry povodí Běluňky. Geomorphological conditions of river basin of Běluňka river (Eastern Bohemia). S. 59–74. Vč. sb. přír. – Práce a studie [online]. 2010. Svazek 17, s. 59–74. Dostupné online. ISSN 1212-1460.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běluňka na Wikimedia Commons - Běluňka
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“