Bělyšov

Přírodní rezervace Bělyšov
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pestrá skladba lesního porostu
Základní informace
Vyhlášení	17. března 1955
Vyhlásil	Ministerstvo kultury ČSR
Nadm. výška	520–651 m n. m.
Rozloha	11,55 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Klatovy
Umístění	Slatina
Souřadnice	49°26′55,32″ s. š., 13°12′13,32″ v. d.
Bělyšov
Další informace
Kód	2412
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělyšov je přírodní rezervace na jižním a jihovýchodním úbočí vrchu Bělýšov. Nachází se asi půl kilometru severovýchodně od Slatiny u Chudenic v okrese Klatovy. Důvodem ochrany je starý dubový porost s lípou, klenem, borovicí a bukem, ve kterém se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.

Před vyhlášením rezervace probíhalo v lesích na jejím území běžné lesní hospodaření. Rizikovým faktorem pro ochranu přírody je probíhající myslivecké hospodaření, protože vysoké stavy zvěře mají negativní vliv na přirozenou obnovu lesa.^[2]

Chráněné území vyhlásilo ministerstvo kultury dne 17. března 1955 v kategorii státní přírodní rezervace. Přírodní rezervace je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 2412.^[3]

Chráněné území měří 11,5478 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 520–651 metrů v katastrálním území Slatina u Chudenic a je součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy.^[3] Území je rozdělené do tří oddělených částí, z nichž největší se nachází na jižním a jihovýchodním svahu. Zbývající dvě plochy jsou ve vyšší nadmořské výšce na východní straně kopce.^[4]

Geologické podloží je tvořeno buližníky ve spodní části, které jsou překryty amfibolity ze svrchního proterozoika.^[5] V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v celku Švihovská vrchovina, podcelku Chudenická vrchovina a okrsku Korábská vrchovina.^[6]

Rezervace je součástí Bělýšovského lesa, který se nachází na strukturním hřbetu Říčej s maximální nadmořskou výškou 696 metrů.^[5] Říčej patří ke trojici souběžných hřbetů, které na jihu příčně spojuje hřbet Korábu. Strmé svahy, pokryté hlinitokamenitou sutí, porůstá vegetace, kterou místy pronikají kamenná moře a proudy.^[4] Podle půdní mapy se na svazích hřbetu vyvinul půdní typ kambizem eutrofní, která směrem od severozápadu k jihovýchodu přechází do kambizemě kyselé.^[6] V místech, kde vystupuje podloží na povrch, vznikly mělké půdy kambizem rankerová až ranker typický.^[4]

Voda ze svahů stéká do údolí potoka Poleňka, který je levostranným přítokem Úhlavy, a patří tedy k povodí Berounky.^[7] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT7,^[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.^[8]

Území přírodní rezervace pokrývají čtyři biotopy. Rozsáhlé plochy chráněného území obrácené k jihu porůstá černýšová dubohabřina. Dominantním druhem v ní je dub zimní (Quercus petraea). Doplňují jej buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). Keřové patro tvoří hlohy (Crataegus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum).^[4] Odstraňování porostů zimolezu patří k opatřením péče o rostliny.^[9] V podrostu těchto světlých lesů převládá lipnice hajní (Poa nemoralis),^[4] ale vyskytují se v nich také chráněné druhy jako bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), zimostrázek alpský (Polygala chameabuxus) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).^[10] Z běžných druhů zde roste ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum), třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), jaterník podléška (Hepatica nobilis) a náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora).^[4]

Na mělkých půdách se vyvinula břeková doubrava s jeřábem břekem (Surbus torminalis). V jejich bylinném patře roste klinopád obecný (Clinopodium vulgare), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), oman hnidák (Inula conyzae) a jetel alpínský (Trifolium alpestre).^[4]

ejvýše položené části chráněného území porůstají habrové javořiny s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a javorem mléčem (Acer platanoides). Na balvanitém východním svahu javořiny přecházejí v bažankovou jaseninu, kde dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a doplňuje jej buk lesní a jilm horský (Ulmus glabra). Pro podrost javořin je typický česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a kakost smrdutý (Geranium rebertianum). Pitulník horský (Galeobdolon montanum) roste jak v javořinách, tak v jaseninách na východním svahu, kde se vyskytuje také kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a dymnivka dutá (Corydalis cava).

Dutiny stromů poskytují životní prostředí pro řadu ptačích a hmyzích druhů. Z druhů chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. na území rezervace žijí lesní druhy obratlovců jako je ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) nebo žluva hajní (Oriolus oriolus).^[10] Význačnými druhy hmyzu jsou otakárek fenyklový (Papilio machaon), krajník pižmový (Calosoma sycophanta),^[10] mravenec lesní (Formica rufa), kovařík Hypoganus inunctus nebo nosatci rodu Acalles, kteří indikují přirozenou dřevinnou skladbu lesa.^[5]

Podpora populací hmyzu a některých druhů ptáků spočívá v ponechání doupných stromů a části odumírajícího nebo mrtvého dřeva v lese. Je také doporučeno umožnit samovolný rozpad pěti až šesti stromům na jeden hektar.^[9]

Území se nachází na strmém svahu Bělýšovského vrchu. Podél západní hranice prostřední části a přímo skrz největší jižní část vede žlutě značená turistická trasa z Chlumské, která končí na silnici II/185 východně od Slatiny.^[7]

• Seznam chráněných území v okrese Klatovy
• Seznam památných stromů v okrese Klatovy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělyšov na Wikimedia Commons