Běsno

Běsno
Celkový pohled na Běsno
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Kryry
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′49″ s. š., 13°30′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	117 (2021)[1]
Katastrální území	Běsno (7,94 km²)
PSČ	439 86
Počet domů	69 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Běsno
Další údaje
Kód části obce	156981
Kód k. ú.	756989
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.

Název

Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654)^[3], Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy patřila cisterciákům ze zbraslavského kláštera.^[5] Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, Žatce a Rakovníka. V roce 1434 byla vesnice majetkem vladyckého rodu Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.

Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.

Přírodní poměry

Severní částí vesnice protéká Očihovecký potok. Část katastrálního území východně od silnice z Vrbice do Soběchleb zasahuje na území přírodního parku Džbán. Západně od vsi se nacházejí chmelnice.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.^[8]

Obecní správa

Při sčítaní lidu v letech 1869–1950 Běsno bylo samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1980 bylo částí obce Strojetice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Kryry v okrese Louny.^[12]

Pamětihodnosti

Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikuláše s gotickým presbytářem a barokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní Špýchar z roku 1740.^[13]

Osobnosti

Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.

Rodáci

• Eduard Fiedler (1. října 1890 – 12. června 1963 Stuttgart, Německo), pedagog, v letech 1938–1945 starosta města Chomutov, v letech 1952–1960 ministr pro záležitosti odsunutých, uprchlíků a válečných poškozenců ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
• Franz Josef Anton von Pirkershausen (1841–1906 Wolfsberg, Rakousko), námořní důstojník, od 1895 velitel křižníku Císař Franz Josef I.

Galerie

• 

  Barokní sýpka

• 

  Erb nad vchodem do sýpky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Běsno na Wikimedia Commons