Běsno

Běsno
	Celkový pohled na Běsno
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Kryry
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′49″ s. š., 13°30′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	117 (2021)
Katastrální území	Běsno (7,94 km²)
PSČ	439 86
Počet domů	69 (2021)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Běsno
Další údaje
Kód části obce	156981
Kód k. ú.	756989
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.

Název

Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654)^[3], Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy patřila cisterciákům ze zbraslavského kláštera.^[5] Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, Žatce a Rakovníka. V roce 1434 byla vesnice majetkem vladyckého rodu Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.

Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.

Přírodní poměry

Severní částí vesnice protéká Očihovecký potok. Část katastrálního území východně od silnice z Vrbice do Soběchleb zasahuje na území přírodního parku Džbán. Západně od vsi se nacházejí chmelnice.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.^[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021^[9]^[10]^[11]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Obyvatelé	458	498	511	519	510	493	494	214	249	213	142	100	104	115	117
Domy	63	67	83	92	82	88	98	92	.	58	45	67	66	67	69
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Strojetice.

Obecní správa

Při sčítaní lidu v letech 1869–1950 Běsno bylo samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1980 bylo částí obce Strojetice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Kryry v okrese Louny.^[12]

Pamětihodnosti

Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikuláše s gotickým presbytářem a barokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní špýchar z roku 1740.^[13]

Osobnosti

Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.

Rodáci

Eduard Fiedler (1. října 1890 – 12. června 1963 Stuttgart, Německo), pedagog, v letech 1938–1945 starosta města Chomutov, v letech 1952–1960 ministr pro záležitosti odsunutých, uprchlíků a válečných poškozenců ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Franz Josef Anton von Pirkershausen (1841–1906 Wolfsberg, Rakousko), námořní důstojník, od 1895 velitel křižníku Císař Franz Josef I.

Galerie

Barokní sýpka
Erb nad vchodem do sýpky

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127.
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68.
↑ EMLER, Josef (ed.). Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Praha: Královská česká společnost nauk, 1881. 436 s. Dostupné online. S. 309–310.
↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Běsno na Wikimedia Commons

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[17c6fa5ed7c2337803c8a574dd298c54547daaf2-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

[svoboda-3] SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127.

[profous-4] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68.

[5] EMLER, Josef (ed.). Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Praha: Královská česká společnost nauk, 1881. 436 s. Dostupné online. S. 309–310.

[mapa-6] Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.

[sldb1921-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.

[sldb1930-8] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.

[Obyvatele-9] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

[obyvatele2013-10] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

[sldb2021-11] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.

[prehled-obci-12] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.

[poche-13] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Navigation

Navigace

Tématické portály