Břístevská hůra

Břístevská hůra
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)
Vrchol233 m n. m.
Poznámkanádherný výhled do krajiny, romantické ruiny vyhořelé kaple
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříStředolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule / Chrástecká část
Souřadnice
Břístevská hůra
Břístevská hůra
Horninaslínovec, štěrkopísek
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.

Neobdělávaná část hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Geologie a geomorfologie

Je to výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Je tvořený turonskými slínovci (s polohami vápenců) jizerského souvrství a spodnopleistocenním štěrkopískovým pokryvem.[1]

Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem na vjv k Poříčanům a je dlouhá až 5 km.[2]

Vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kouřimská tabule a Chrástecké části. Zbylé dvě Polabské hůry leží již v Nymburské kotlině.[3]

Čistec roční

Ochrana přírody

Dne 5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[4][5] EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011.[6]

Rostlinstvo na hůře a v jejím okolí

Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek klubkatý, lněnka lnolistá, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin.

Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je s výjimkou dálničního tělesa intenzivně zemědělsky využívané.

Zřícenina kaple

Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže na Břístevské hůře

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih.[7] Po úderu blesku vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a od tohoto roku nebyla obnovena. Kaple má základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly zbytky klenby a stopy barokní výmalby, které se do dnešní doby nedochovaly.[8]

Turistická značka

Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka, která začíná u motorestu Ohio v Kersku, vede přes Velenku, les Psárce a Břístevskou hůru dále do Starého Vestce a Přerova nad Labem. Stezka končí na vrcholu Přerovské hůry.

Reference

  1. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. 
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  4. Popis evropsky významné lokality Polabské hůry. www.nature.cz [online]. [cit. 2014-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. 
  5. Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry s mapkou. www.mzp.cz [online]. [cit. 2009-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19. 
  6. EVL Polabské hůry v seznamu, který je součástí rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. ledna 2011
  7. Zmínka o kapli Povýšení sv. Kříže a fotografie. www.farnost-celakovice.cz [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-19. 
  8. Zmínka o kapli v Přerovské kronice na straně 79 (číslování PDF). www.prerovnl.cz [online]. [cit. 2008-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Bristevska hura.jpg
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 2.5
Břístevská hůra u dálnice D11, sjezd na 18. kilometru.
Krizova hora a kaple Povyseni sv. Krize.JPG
Autor: Azave, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Stachys annua sl17.jpg
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 4.0
Habitus

Taxonym: Stachys annua ss Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9
Location: Hirschberg near Höbersbrunn, district Mistelbach, Lower Austria - ca. 250 m a.s.l.

Habitat: sandy field