Břežské knížectví

Břežské knížectví Księstwo Brzeskie Herzogtum Brieg Ducatus Briegensis ←  1311–1675 (1742)  →  → znak
Geografie (c) Kirk na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0 Břežské knížectví má na mapě číslo 9
Hlavní město	Brzeg
Obyvatelstvo
Jazyky	čeština, polština, němčina, latina
Náboženství	římskokatolické, protestantské
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská země	Dolní Slezsko, slezská knížectví České království České království
Vznik	1311
Zánik	1675 – začátek přímé vlády českých králů z rodu Habsburků 1742 – pruská anexe
Státní útvary a území
Předcházející Slezské knížectví Následující České království Pruské království

Břežské knížectví (polsky Księstwo Brzeskie, německy Fürstentum Brieg) bylo jedním ze slezských knížectví, které se nacházelo v Dolním Slezsku. Jeho hlavním městem byl Břeh (nyní Brzeg).

Knížectví vzniklo roku 1311 při dělení Lehnického knížectví a už roku 1329 se poddalo Českému království a patřilo k zemím Koruny české. Knížectví vládla větev slezských Piastovců a to až do roku 1675. Roku 1419 bylo znovusjednoceno s Lehnickým knížectvím, poté se znovu oddělilo a sjednotilo se s Lehnickem roku 1669. Bylo součástí posledního autonomního slezského knížectví Lehnicko - Volovsko - Břežského až do smrti posledního Piastovce Jiřího IV. Viléma roku 1675. Po jeho smrti knížectví přímo vládli čeští králové z rodu Habsburků.

Roku 1537 uzavřel břežský kníže Bedřich II. smlouvu s braniborským kurfiřtem Jáchymem II. dědickou smlouvu, podle níž mělo knížectví v případě vymření Piastovců připadnout Hohenzollernům. Po smrti Jiřího IV. Viléma ovšem Habsburkové odmítli uznat platnost této smlouvy a knížectví vládli sami. Ovšem roku 1740 tuto smlouvu použil jako záminku Fridrich II. Veliký pro vpád do Slezska během válek o dědictví rakouské.

• 1311–1352 – Boleslav III. Marnotratný
• 1352–1356 – Kateřina (vdova po Boleslavovi III.)
• 1356–1398 – Ludvík I. (syn Boleslava III.)
• 1398–1399 – Jindřich VII.(syn Ludvíka I., od 1361/2 spoluvládce)
• 1399–1436 – Ludvík II. (syn Jindřicha VII.)
• 1436–1449 – Alžběta z Hohenzollern (vdova po Ludvíku II.)
• 1449–1453 – vzpoura, přímo pod českou korunou
• 1453–1488 – Fridrich I. Lehnický
• 1488–1503 – Ludmila z Poděbrad (vdova po Bedřichu I.)
• 1503–1521 – Jiří I.
• 1521–1547 – Fridrich II. Lehnický
• 1547–1586 – Jiří II. Zbožný
• 1586–1590 – Barbara (vdova po Jiřím II.)
• 1590–1602 – Jáchym Bedřich
• 1602–1639 – Jan Kristián Břežský
• 1639–1664 – Jiří III. Břežský
• 1664–1672 – Kristián
• 1672–1675 – Jiří IV. Vilém

_{(v přehledu nejsou zachyceni všichni regenti, spoluvládci a různá dělení a spojování knížectví)}

• ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.