Břehyně
Břehyně | |
---|---|
Zastávka autobusů, vzadu kaple sv. Vavřince | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Doksy |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′33″ s. š., 14°41′31″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
Katastrální území | Doksy u Máchova jezera (49,17 km²) |
Nadmořská výška | 270 m n. m. |
PSČ | 472 01 |
Počet domů | 10 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Břehyně | |
Další údaje | |
Kód části obce | 28207 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Břehyně (německy Heidemühl) je malá vesnice a část města Doksy v okrese Česká Lípa. Nalézá se asi tři kilometry severovýchodně od Doks. Sídlem vede silnice II/270, spojující města Doksy a Mimoň. Břehyně leží v katastrálním území Doksy u Máchova jezera o výměře 49,17 km².[3]
Název
Název Břehyně původně označoval louku na břehu rybníka. Německá varianta Heidemühl vznikla spojením obecných jmen Heide (vřes, vřesoviště, step, pustina, bor) a Mühl (mlýn). Označovala tedy mlýn v boru. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: in Brzehinie (1460), „pod rybníkem Brzehynskym“ (1553), „s rybníkem Bržehinskym, pod mlejnem Bržehynskym“ (1591), Hayde Mühle (1790) a Heidemühl nebo Haidemühl (1834).[4]
Historie
Břehyně byla založena pravděpodobně současně s Břehyňským rybníkem Karlem IV.[5] První písemná zmínka o vesnici je z roku 1460,[4] kdy byla i s mlýnem v majetku města Doksy. Později ves zanikla a zůstal jen mlýn. Mlýn prošel řadou přestaveb a stojí v Břehyni dodnes. K obnovení vsi došlo v 18. století. Kolem roku 1780 zdejší mlynář Wűnsch dodával dříví na stavbu Terezínské pevnosti. Stejný rod zde založil i továrnu na potisk bavlněných látek, kartounů, apod., která byla v provozu až do první republiky. Za první republiky začal převažovat turistický a rekreační ruch. Několik objektů nabízejících rekreační služby však do dnešních dob zaniklo.
Přírodní poměry
Vesnička leží u západního břehu Břehyňského rybníka, který je i s Mlýnským vrchem s bažinatým okolím součástí vytvořené Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala. Na severní straně se dále od osady prostírá rozsáhlá Hradčanská pahorkatina a Hradčanské stěny, zbrázděné množstvím roklí a dalších pískovcových útvarů; na jih od Břehyně se z lesů zvedá vyhlídkové skalisko, zvané Králův stolec.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 86 | 52 | 83 | 68 | 80 | 65 | 75 | 35 | 55 | 45 | 27 | 26 | 27 | 18 | 17 |
Počet domů | 12 | 12 | 12 | 10 | 9 | 8 | 8 | 10 | 10 | 9 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 |
Doprava
Břehyně je dostupná po silnici II/270 od Doks. Do vesnice vede žlutě značená turistická trasa (okruh kolem Máchova jezera) a západní okraj osady míjí cyklotrasa 3045.[8]
Pamětihodnosti
- Vodní mlýn
- Mlýnský náhon s hrází
- Barokní kaplička svatého Vavřince se zvoničkou z roku 1779
- Dům U Leknínu
Další fotografie
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Silnice II. třídy 270
- (c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0Mlýnský náhon
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Místo, kde stál Břehyňský mlýn; vpravo pozdější kartounka
- Památkově chráněný Dům u Leknínu
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo 174, s. Břehyně, Heidemühl.
- ↑ Petr Randus: Břehyně, SD magazín
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Břehyně na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Doksy u Máchova jezera na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Místo, kde pravděpodobně stál Břehyňský mlýn v Břehyni, části Doks. Vpravo dochovalá budova pozdější kartounky.
Památkově chráněné stavení na kraji vesničky Břehyně patřilo Vojenským lesům, nyní na prodej
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Silnice II/270 v Břehyni, části Doks
Břehyně autobusová zastávka, vzadu památkově chráněná kaple sv. Vavřince
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Břehyňský rybník, výpust