Břetislav Lyčka

Břetislav Lyčka
Narození24. května 1903
Stará Bělá
Úmrtí21. července 1942 (ve věku 39 let)
Ouběnice
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
ChoťFrantiška Lyčková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břetislav Lyčka (24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice[1]) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky – účastníky atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil.

Život

Vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a dále působil nejprve na Moravě, a potom jako městský lékař v Praze – Karlíně. V době nacistické okupace Československa působil jako odbojář, člen sokolské odbojové skupiny Jindra. Od počátku příchodu parašutistů do protektorátu byl zapojen do jejich podpory.[2] Již v lednu 1942 se čelní představitelé domácího sokolského odboje v Praze (František Hejl, Antonín Oktábec, František Pecháček, Václav Novák, Jaroslav Piskáček, Břetislav Lyčka a Jan Zelenka-Hajský) setkali a rozdělili si úkoly.[2] Lyčka také organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával jim falešné doklady.[1] Jako revizní lékař mohl Lyčka (společně s doktorem Hrubým z Vysočan) oběma parašutistům vystavit pracovní knížky, dle kterých byli v léčení a v pracovní neschopnosti, aby se mohli legálně pohybovat po Praze, kdyby je někdo legitimoval. Lyčka uváděl jako diagnózy vnitřní choroby (vřed dvanácterníku, zánět žlučníku), tedy takové, které nebylo možno na ulici snadno prověřit.[2] Dr. Lyčka v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do protektorátu a dne 27. května 1942 (po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha) ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby) rotmistru Janu Kubišovi.[p. 1] Spolu se ženou Františkou Lyčkovou byli Lyčkovi v kontaktu se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem.

Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech. Na základě varování před zatčením gestapem zanechal jednoho dne večer v úkrytu u Čalouna svou ženu a sám uprchl do jiného bytu. Nakonec nalezl na týden mimopražský úkryt ve sklepě v malém domku truhláře Ludvika Vaňka v Ouběnicích na Benešovsku, kde o několik dní později s učitelem Františkem Kotrbou v obklíčení gestapem spáchal sebevraždu.[3] Jeho ostatky byly tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[4] Jeho manželka Františka Lyčková (rozená Mannová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen výstřelem z malorážní pistole (ranou) do týla.

Památka

  • Význam Lyčkovy osobnosti byl oceněn mimo jiné v roce 1948, kdy bylo dosavadní Riegrovo náměstí nedaleko jeho ordinace v Praze – Karlíně přejmenováno na Lyčkovo náměstí.
  • Bílá pamětní deska s černým písmem v Ouběnicích na domku Vaňkových připomíná události z 21. července 1942. Objekt s pamětní deskou se nachází na severozápadním okraji obce, má evidenční číslo 110 (tabulka žluté barvy s číslem 0110) a oficiální adresu: Ouběnice ev. č. 110, 257 51 Bystřice - Ouběnice, Středočeský kraj, Česko.[5][6] Na pamětní desce je nápis:
  • MUDR. BŘETISLAV LYČKA / Z KARLÍNA, PŘÍMÝ ÚČASTNÍK / ATENTÁTU NA HEYDRICHA / A JEHO SPOLUPRACOVNÍK / FRANTIŠEK KOTRBA / UČITEL Z DUBČE / ZASTŘELILI SE V TOMTO DOMĚ / 21.VII.1942, ABY UNIKLI ZATČENÍ. / ZA PŘECHOVÁVÁNÍ DR. LYČKY / BYLI V MAUTHAUSENU UMUČENI/ OBYVATELÉ TOHOTO DOMU: / LUDVÍK VANĚK / BYTOVÝ ARCHITEKT 24.X.1942 / JOSEFA VAŇKOVÁ / 26.I.1943. // VĚRNI ZŮSTANEME.[6][5]
  • Jméno jeho manželky (Lyčková Františka roz. Maunová *3. 3. 1899) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[7]

Galerie

  • Břetislav Lyčka v době studií
    Břetislav Lyčka v době studií
  • Břetislav Lyčka
    Břetislav Lyčka
  • Manželka Františka Lyčková
    Manželka Františka Lyčková
  • Ing. Vladislav Čaloun
    Ing. Vladislav Čaloun
  • herečka Anna Čalounová-Letenská, manželka Vladislava Čalouna
    herečka Anna Čalounová-Letenská, manželka Vladislava Čalouna
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze
  • František Kotrba
    František Kotrba
  • Pamětní deska v Ouběnicích na objektu s evidenčním číslem 110
    Pamětní deska v Ouběnicích na objektu s evidenčním číslem 110

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zranění obličeje (ošetřené doktorem Lyčkou) zahrnovalo i poranění oka. To bylo později dokončeno oční lékařkou Miladou Frantovou, která Kubiše navštívila v kryptě pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[2]

Reference

  1. ↑ a b Anthropoid [online]. Válka cz [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d FABIÁNOVÁ, Jana. Rodák / sokol / hrdina [online]. Jana Fabiánová cz, 2022-09-01 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30. 
  4. ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16. 
  5. ↑ a b TEJNECKÝ, Jindřich, Ing.; TEJNECKÁ, Jana, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-05-18 [cit. 2024-10-19]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE2101-36865; GPS souřadnice: 49.6945589N, 14.6846600E (49°41'40.412"N, 14°41'4.776"E). Dostupné online. 
  6. ↑ a b Ouběnice ev. č. 110, 257 51 Bystřice - Ouběnice, Středočeský kraj, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2024-10-22]. GPS souřadnice: 49.6945589N, 14.6846600E (49°41'40.412"N, 14°41'4.776"E). Dostupné online. 
  7. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. České Budějovice: Gallery, 2004. ISBN 9788086990972. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 978-80-86274-81-2. 
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Lyčka na Wikimedia Commons
  • Atentát na Reinharda Heydricha [online]. web: Válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Pomník obětí Heydrichiády 01.jpg
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
Frantiska Lyckova (1899 1942) a podpis.jpg
Františka Lyčková, rozená Mannová (* 3. března 1899 Hluboká nad Vltavou – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Břetislava Lyčky (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice), který v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do Protektorátu Čechy a Morava a dne 27. května 1942 ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby vržené při útoku na Reinharda Heydricha) rotmistru Janu Kubišovi.
Frantisek Kotrba Died 1942.png
František Kotrba (* ???? – 21. července 1942 Ouběnice) byl učitel, za Protektorátu Čechy a Morava byl zapojen do protiněmeckého odboje. Jeho manželkou byla učitelka, odbojářka Marie Kotrbová (* 26. ledna 1904 Praha Žižkov – 24. října 1942 KT Mauthausen). Po zatčení gestapem byl při výslechu František Kotrba donucen k prozrazení místa pobytu MUDr. Břetislava Lyčky (1903–1942), jenž byl podporovatelem výsadku Anthropoid. Po vyzrazení spolupráce s parašutisty zanechal Břetislav Lyčka večer v úkrytu u architekta Vladislava Čalouna svou ženu a uprchl do jiného bytu. Břetislav Lyčka se skrýval v domku v Ouběnicích. Dne 21. července 1942 přivezlo gestapo Františka Kotrbu do Ouběnic a poslalo jej do domku, kde měl vyjednat Lyčkovu kapitulaci. Místo kapitulace se František Kotrba a Břetislav Lyčka ve sklepě domku v obklíčení gestapem zastřelili.
MUDr Bretislav Lycka 1903 1942.png
MUDr. Břetislav Lyčka (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky při atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil. Byl jedním z lékařů, kteří se zapojili do operace Anthropoid.
Anna Letenská (1904-1942).jpg
Anna Letenská (1904 - 1942), Česká divadelní a filmová herečka.
Bretislav Lycka (1903 1942) maturant.jpg
MUDr. Břetislav Lyčka (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice) na fotografii neznámého autora jako maturant.
Vladislav Caloun (1907 1943) Orig.png
Vladislav Čaloun (* 11. prosince 1907– 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byl inženýr architekt, druhý manžel české divadelní a filmové herečky Anny Letenské (* 29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Vladislav Čaloun pracoval za Protektorátu Čechy a Morava jako obchodník v jedné zahraniční firmě. S Annou letenskou byli sezdáni v říjnu 1941. Čaloun byl vlastenec a člen ilegálního domácího sokolského protiněmeckého odboje. Byl zatčen gestapem 17. července 1942 na pracovišti v pražském paláci Kotva. Byl odsouzen k trestu smrti za pomoc při útěku a ukrývání MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. Fotografie neznámého autora datovaná na 10. říjen 1941.
Pametni Deska 21 VII 1942 Oubenice.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Bílá pamětní deska s černým písmem v Ouběnicích na domku Vaňkových připomíná události z 21. července 1942. Objekt s pamětní deskou se nachází na severozápadním okraji obce, má evidenční číslo 110 (tabulka žluté barvy s číslem 0110) a oficiální adresu: Ouběnice ev. č. 110, 257 51 Bystřice - Ouběnice, Středočeský kraj, Česko