Břetislav Werner
Břetislav Werner | |
---|---|
Narození | 6. října 1911 Příbram ![]() |
Úmrtí | 27. června 1986 (ve věku 74 let) Karlovy Vary ![]() |
Vzdělání | vysokoškolské |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, sochař |
Hnutí | Komunistická strana Československa |
Ovlivněný | profesorem Otakarem Španielem |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Břetislav Werner (6. října 1911, Příbram[1] – 27. června 1986, Karlovy Vary) byl český umělec, vystudovaný sochař, pak ale především malíř. Od roku 1948 působil v Karlových Varech.
Život

Narodil se 6. října 1911 v Příbrami do chudých poměrů. V letech 1927–1931 vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích v Podkrkonoší a v letech 1931–1934 Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Otakara Španiela.[2][3]
V letech 1935–1938 pracoval v ateliéru v Praze–Bubenči. V období let 1938–1947 žil střídavě v Příbrami a ve Hřebči (okr. Kladno). V roce 1947 se natrvalo přestěhoval do Karlových Varů. Roku 1945 vstoupil do KSČ a celý život byl aktivním komunistou. Od roku 1951 měl ateliér v Zámecké věži v centru lázeňské části města.[2][3]
Zemřel 27. června 1986 v Karlových Varech.[2][3]
Tvorba
Vedle několika prací pro veřejný prostor, jako busta Adama Mickiewicze[4] nebo pamětní deska I. P. Pavlova (odstraněna při demolici domu, pak nezvěstná), se sochařstvím nezabýval. Celý život především maloval. Jeho projev charakterizuje konvenční realismus v duchu meziválečných krajinářů Umělecké besedy. Oblíbenými motivy byly vedle krajiny zejména koně a husitská tematika, kde navázal na dílo Mikoláše Alše.[2][3]
Samostatné výstavy
V roce 1971 byla k umělcovým 60. narozeninám uspořádána samostatná výstava v karlovarské galerii umění.[2][3]
Skupinové výstavy
Podílel se na následujících skupinových výstavách:[2][3]
- 1942 – Národ svým výtvarným umělcům III, Mánes, Praha
- 1952 – II. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu
- 1954 – III. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu
- 1968 – 1. trienále jihočeských, severočeských a západočeských výtvarných umělců, GVU Cheb
Zastoupení ve sbírkách
Je zastoupen ve sbírkách:[2][3]
- Galerie umění Karlovy Vary
- Galerie výtvarného umění v Chebu
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram
- ↑ a b c d e f g Břetislav Werner [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Werner Břetislav [online]. PUBLICART – Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.
Literatura
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.
Externí odkazy
- Břetislav Werner – článek na stránkách Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-04-14]
- Werner Břetislav – článek na stránkách PUBLICART, Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2020-04-14]
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Břetislav Werner, signatura
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Memorial to Adam Mickiewicz in Karlovy Vary