Břevnovský hřbitov

Břevnovský hřbitov
Kaplová hrobka Johanna Sametze
Lokalita
Stát	Česko Česko
Obec	Břevnov
Adresa	Praha 6-Břevnov
Zeměpisné souřadnice	50°5′6,14″ s. š., 14°21′3,67″ v. d.
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břevnovský hřbitov leží v blízkosti Břevnovského kláštera v Praze 6 mezi ulicemi U Větrníku a U Vojtěšky, ze které je přístupný dvěma vchody. Byl založen roku 1739, původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Během 19. století (1869 a 1881) byl dvakrát rozšířen a jeho severovýchodní ohradní zeď posunuta dále od kláštera (za zdí je klášterní zahrada). Je zde pohřbeno několik desítek významných osobností.

Architektura

V horní části hřbitova vedle brány vedoucí do klášterní zahrady stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a vzkříšení Lazara. Tato původně malá stavba byla v roce 1778 rozšířena.

Dále jsou součástí hřbitova márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pohřebiště benediktinů s pískovcovou sochou sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle. U západní zdi je bývalá hrobka Johanna Sametze v podobě novogotické kaple: založil ji JUDr. Johann Sametz (1828–1893), zemský advokát a akcionář Smíchovského pivovaru; po roce 1950 zrušena a vyprázdněna, nyní v havarijním stavu.

Osobnosti a náhrobky

Na břevnovském hřbitově jsou pohřbeni například (v abecedním pořadí):^[1]

• Václav Bogner (1911–1988), překladatel Bible, hrob D 23 11^[2]
• Klement Borový (1838–1897), teolog a svatovítský kanovník
• Sigismund Bouška (1867–1942), benediktin Břevnovského kláštera, básník
• Jaroslav Cuhra (1904–1974), architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
• Ivan Diviš (1924–1999), básník a spisovatel; autor náhrobku Jan Koblasa
• Karel Fiala (1862–1939), architekt Pražského hradu
• Alfred Fuchs (1892–1941), spisovatel a novinář
• Petr Faster (1801–1868), hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
• Aleš Havlíček (1956–2015), filozof
• František Hudeček (1909–1990), grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
• Huynové
• Vojtěch Jarník (1897–1970), matematik, hrob F 238
• Petr Kabeš (1941–2005), básník a spisovatel
• Kapucíni z Lorety na Hradčanech (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
• Johannes Kinský (1964–2008)
• Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898), jeho bratr Karel Klar (1839–1893), jejich matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic (1816–1895), snad je zde pohřben i její manžel Pavel Alois Klar (1801–1860), stavebník Klarova ústavu slepců; na náhrobku ale není jeho jméno;^[2] hrob C 19 20/21
• Josef Krása (1933-1985), historik umění
• Karel Kryl (1944–1994), písničkář, hrob C 18 51
• Josef Kolář (1927–2018), člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
• Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
• Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
• Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
• Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
• Ivan Moravec (1930–2015), český klavírista
• František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
• Jan Anastáz Opasek (1913–1999), arciopat Břevnovského kláštera (v jihovýchodním cípu hřbitova, kde jsou pochováni i další břevnovští benediktini)
• Jaroslav Putík (1923–2013), spisovatel
• Jan Patočka (1907–1977), filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
• preláti pražské metropolitní kapituly
• Otto Rothmayer (1892–1966), architekt
• Schönbornové František (1899–1984); Karel Josef (1892–1915); Vojtěch Josef (1854–1924); Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová (1865–1941); Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová (1896–1957)
• Aloys Skoumal (1904–1988) a Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelé, hrob C 18 49
• Jan Sokol (1904–1987), architekt, hrob C 18 8
• Jan Sokol (1936–2021), filozof a pedagog, hrob C 18 8
• Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
• Karel Šiktanc (1928–2021), básník, autor pohádek pro děti, textař, scenárista, novinář a překladatel
• Vítězslav Šmejc (1905–1982), spisovatel, hrob D-11, 31 uh
• František Tichý (1896–1961), malíř a grafik, hrob F 171 uh
• Josef Topol (1935–2015), básník a dramatik
• Vít Urban (1943–2002), hispanista a překladatel
• Jiří Valenta (1936–1991), malíř, grafik a fotograf
• Miroslav Venhoda (1915–1987), hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby

V beletrii

• Břevnovskému hřbitovu jako místu, kde pracoval, se podrobně věnuje Petr Motýl v románu Šatna a klášter.^[3]

Galerie

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Kaple sv. Lazara

• 

  Pohřebiště benediktinů

• 

  Socha sv. Prokopa

• 

  Novodobý náhrobek rodiny Klarů

• 

  Hrob Karla Kryla

• 

  Rodina Sokolova

Odkazy

Reference

Literatura

• LÁNY, Jeroným: Hřbitov u sv. Markéty v Břevnově 1739-1999. Praha 2000
• KOVAŘÍK, Petr: Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 147–154.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Břevnovský hřbitov na Wikimedia Commons
• Vyhledání hrobového místa