Březenská pánev

Březenská pánev
Sedimenty ve Střezovské rokli
Rozloha	95,56 km²
Nadřazená jednotka	Chomutovsko-teplická pánev
Sousední jednotky	Bolebořská vrchovina Údlická kotlina Blažimská plošina Čeradická plošina Rohozecká vrchovina Klášterecká kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Březenská pánev
Horniny	jíly, písky
Povodí	Ohře
Souřadnice	50°24′33″ s. š., 13°23′11″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březenská pánev je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Louny. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.^[1]

Poloha a sídla

Pánev leží mezi městy Chomutov, Kadaň a vodní nádrží Nechranice. Na severu ji přibližně vymezuje Podkrušnohorský přivaděč. U Černého vrchu se hranice stáčí k jihu a na jižním okraji Spořic k jihovýchodu, kde vede podél trasy dálnice D7. Jihovýchodní cíp okrsku leží na území okresu Louny mezi Vysočany a Hořeticemi. Jižní hranice vede údolím Černovického potoka směrem ke Kopečku a podél severního břehu nechranické vodní nádrže. Prochází areálem Elektrárny Tušimice k jižnímu okraji Prunéřova, kde se stočí na sever a pokračuje k Nové Vísce. K obcím v oblasti patří Březno, Černovice a Hrušovany.^[2]

Geologie a geomorfologie

Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.^[3] V izolovaných oblastech okolo Černého vrchu a Střezova se v podloží vyskytují třetihorní intruzivní horniny a pyroklastické sedimenty bazaltových hornin.^[2]

Terén oblasti se sklání směrem od severozápadu k jihovýchodu^[3] a byl výrazně pozměněn těžbou uhlí v povrchových velkolomech.^[1] Část území, zejména v oblasti severně od Března, je poddolovaná historickými hlubinnými doly.^[4] Reliéf krajiny je tvořen širokými rozvodními hřbety s plošinami se zbytky říčních štěrků. Podél úpatí Krušných hor se vyskytují náplavové kužely.^[3]

V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIB-3B-2 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.^[3] V jeho rámci sousedí na západě s Kláštereckou kotlinou a na severu s Údlickou kotlinou. Dalšími sousedy jsou podcelky Loučenská hornatina na severu, Žatecká pánev na jihovýchodě a Rohozecká vrchovina na jihu.^[1]

Vodstvo

Osou území bývalo koryto říčky Hutné, které bylo ve druhé polovině dvacátého století přerušeno těžbou hnědého uhlí v Lomu Nástup – Tušimice. Voda z říčky byla svedena do Podkrušnohorského přivaděče^[2] a říčka znovu vzniká až u Března, odkud teče původním korytem jako Černovický potok, který se u Žatce vlévá do Ohře.^[5]

Ochrana přírody

Na severním okraji Střezova začíná přírodní památka Střezovská rokle, kde je chráněna až dvacet metrů hluboká rokle vyhloubená erozní činností vody v třetihorních měkkých sedimentech.^[6] Přírodní památka Černovice byla vyhlášena za účelem ochrany biotopu s výskytem roháče obecného.^[7] Významným paleontologickým nalezištěm byla přírodní památka Merkur,^[3] která zanikla v důsledku sesuvů půdy na počátku 21. století.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Březenská pánev na Wikimedia Commons