Březenský mlýn
| Březenský mlýn | |
|---|---|
 Mlýn s elektrárnou na protilehlém břehu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | část JV traktu snad z 18. století |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 12, Březno (Postoloprty), okres Louny,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′25,86″ s. š., 13°44′7,58″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březenský mlýn je vodní mlýn na pravém břehu Ohře ve Březně. Písemně je doložený v 1. třetině 15. století, v současné době už není v provozu.
Historie
Nejstarší písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1427, ačkoliv nepochybně existoval už mnohem dříve. V lounské městské knize byla toho roku zapsána kupní smlouva, podle níž město Louny prodalo březenský mlýn o jednom kole se dvorem a pozemky k němu příslušícími mlynáři Benešovi z Obory a jeho ženě Markétě za 40 kop míšeňských grošů.[1] V té době patřila vesnice i s mlýnem Lounům, které se jí z majetku benediktinského kláštera v Postoloprtech zmocnily hned v počáteční fázi husitských válek. Mlynář podle smlouvy nespadal do jurisdikce místního rychtáře, nýbrž pod městský soud. Kromě toho se nemusel účastnit tažení lounské hotovosti do pole. V té době existovaly mlýny na obou protilehlých březích. V důsledku války byl jeden vypálený a druhý v ruinách.[1] Není jasné, který z nich, případně zda oba dva, Beneš získal.
V jiné z městských knih z 15. století jsou zachycena jména dalších nájemců březenského mlýna. V letech 1450–1456 to byl Jíra Hudec, 1457–1459 Martínek a po jeho smrti do roku 1471 Matyáš.[2] Ve 2. polovině 15. století se ale v jednom roce někdy vyskytují mlynáři dva, takže je pravděpodobné, že byly v provozu mlýny oba.
Na mapě Prvního vojenského mapování ze 60. let 18. století je mlýn zakreslený na pravém břehu Ohře, tedy při vesnici.[3] V polovině 18. století byl březenský mlýn největší na celém postoloprtském panství. Měl čtyři kola, čtyři stoupy a byla při něm pila.
Počátkem 60. let 19. století existovaly v Březně opět dva vodní mlýny. Jejich roční produkce činila něco přes 30 tun mouky v hodnotě 1800 zlatých.[4]
V roce 1891 koupil mlýn od Josefa Slivky Pavel Stein. Vybudoval zde elektrárnu poháněnou turbínou, která za 1. republiky zásobovala proudem Březno, Skupice a Malnice. Po roce 1948 byl mlýn zestátněn a provozován podnikem Zemědělské zásobování a nákup, který zde vyráběl krmné směsi. Počátkem 90. let tu byla výroba ukončena.[5] V současnosti (2021) se nachází ve zdevastovaném stavu.
Kolem roku 1568 se zdejšímu mlynáři narodil syn Václav, budoucí rožmberský a švamberský kronikář Václav Březan. Když v roce 1617 zemřeli nezletilí dědicové mlýna, daroval tehdejší majitel postoloprtského panství, Štěpán Jiří ze Šternberka, Břežanovi hospodářský dvůr, který patřil k mlýnu.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 85.
- ↑ VANIŠ, Jaroslav (ed). Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 163, 361, 500, 612, 742.
- ↑ I. vojenské mapování [online]. Laboratoř geoinformatiky [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ SELNER, Friedrich. Statistische Tafeln des Postelberger Bezirkes,. Prag: [s.n.], 1862. 70 s. Dostupné online. S. 44.
- ↑ Roedl 2021, s. 86.
- ↑ Roedl 2021, s. 93.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“