Březenský tunel
Březenský tunel | |
---|---|
Vjezd u Droužkovic | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 1 758 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 50°25′20,13″ s. š., 13°25′52,27″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Březenský tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Březenský tunel je druhý nejdelší železniční tunel v České republice, nachází se na železniční trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov v blízkosti obce Březno.
Tunel uvedený do provozu 1. dubna 2007 se nachází na nově vybudované přeložce úseku Březno u Chomutova – Chomutov trati 124 z Lužné u Rakovníka do Žatce. Celkově bylo z důvodu uvolnění hnědouhelných ložisek firmě Severočeské doly přeloženo 7,1 km trati.[1]
Březenský tunel byl se svými 1758 metry[2] až do zprovoznění Ejpovického tunelu (4150 m) nejdelším železničním tunelem v České republice. Dalším v pořadí je Špičácký tunel z roku 1877 (1747 m).[3] Na rozdíl od Ejpovického tunelu jsou ale oba tunely jsou jednokolejné a neelektrifikované.
Po obou stranách tunelu se nacházejí pochozí stezky, na jedné straně s výklenky každých 20 metrů. Tunel je obsluhován z nově zřízených účelových komunikací vedených k oběma portálům.
Stavební práce
Tunel byl budován za pomoci dvou metod: metodou obvodového vrubu s předklenbou a sekvenční metodou. V případě metody obvodového vrubu s předklenbou se jednalo o její první využití ve střední Evropě.[1]
V roce 2003 došlo v průběhu ražby ve vzdálenosti 860 m od vjezdového portálu k závalu o délce 72 metrů. Po téměř dvouletém přerušení stavby byl tunel znovu proražen a v místě závalu byla z povrchu vyhloubena šachta, která byla následně přebudována na únikový východ.[2]
Projektantem tunelu byl Ing. Roman Smida a autorem návrhu vjezdových portálu Ing. arch. Petr Šafránek.
Elektrifikace
V letech 2023–2024 je plánovaná elektrifikace úseku mezi Březnem a Chomutovem, jehož je tunel součástí.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Silnice Železnice [online]. 19. 10. 2008, rev. 24. 11. 2008 [cit. 2009-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Projekty a realizace : Březenský tunel na přeložce trati Březnou u Chomutova – Chomutov [online]. Praha: SUDOP PRAHA, 2007 [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-04.
- ↑ VODĚROVÁ, Hana. Špičácký tunel a jeho historie [online]. Plzeň: Vítaný host : Čtvrtletník příznivců Plzeňského kraje, Léto 2008 [cit. 2009-02-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Zdopravy.cz: Správa železnic elektrifikuje druhý nejdelší tunel, uhlí bude možné vozit přes Chomutov [online]. 17. 6. 2020, rev. 17. 6. 2020 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Březenský tunel na Wikimedia Commons
- Reportáž o tunelu (Česká televize: Svět na kolejích)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Březenský tunel u Droužkovic