Březná (Štíty)

Březná
Historická chalupa v Březné
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Štíty
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′27″ s. š., 16°46′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	235 (2021)[1]
Katastrální území	Březná a Březenský Dvůr (5,22 km²)
PSČ	789 91
Počet domů	69 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Březná
Další údaje
Kód části obce	414697
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březná (německy Friese^[3]) je ves ležící v nadmořské výšce 443 m v údolí stejnojmenné řeky, v bezprostředním sousedství Štítů při silnici z tohoto města na sever k Červené Vodě. Katastr o rozloze 371 hektarů se po připojení Březenského Dvora zvětšil na 521 hektarů.^[4]

Historie

Březná patří k nejstarším vsím na Štítecku. Připomíná se již roku 1278 u Šilperka. Později sice připadla k hradu Hoštejn a roku 1464 jako Horní Březná k Zábřehu, ale po roce 1516 se dostala opět k Šilperku a roku 1596 k panství Ruda.

Na počátku 19. století existovala v Březné manufaktura na kartouny s bělidlem, ale ta roku 1824 zanikla. Po roce 1848 měla ves okresní soud v Šilperku a politickou správu v Zábřehu. 

Do roku 1918 byla tato sídelní lokalita označována česky jako Březná – Ves, německy Friesedorf, potom jenom jako Březná, a to i po připojení Březenského Dvora roku 1949.^[5] Vznikla zřejmě na místě vykáceného březového lesa (březiny), nebo bylo její jméno spojeno s názvem řeky Březné. 

Po roce 1918 se v Březné i Březenském Dvoře uplatnil vliv několika německých politických stran, aktivistických i negativistických. O zdejší obecné a pochopitelně až do roku 1945 německé škole víme jenom to, že existovala již od roku 1853.

Po roce 1949 začal v Březné a Březenském Dvoře hospodařit Státní statek Šumperk, který převzal půdu zdejšího potravinářského družstva a později i soukromých hospodářství. V rámci delimitace připadly pozemky Březné od roku 1957 pod Státní statek v Postřelmově a od roku 1964 ke statku ve Štítech. V roce 1980 byla Březná připojena ke Štítům.^[4]

Pamětihodnosti

• Sousoší Nejsvětější Trojice se nachází na Březné, v zahradě u domu č. p. 18. Sousoší bylo prohlášeno za kulturní památku Ministerstvem kultury v roce 2003.^[6]

Osobnosti spojené s Březnou

• Hubert Lubich – rakouský politik, poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Březné

Průmysl

• ZEAS Březná a.s. - Zemědělská akciová společnost byla založena v květnu roku 1993 skupinou oprávněných osob a vlastníků zemědělské půdy, kterým tehdejší Státní statek Štíty vrátil v restitucích zemědělský majetek. Mezi hlavní předměty podnikání patří: hostinská činnost, zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků, silniční motorová doprava nákladní, výroba elektřiny, obchod a služby.^[7]

• 

  ZEAS Březná a.s. - chov skotu

• 

  ZEAS Březná a.s. - bioplynová stanice

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Březná na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Březná na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Březenský Dvůr na webu ČÚZK