BMW Open
BMW Open | |
---|---|
Centrální dvorec MTTC Iphitos pro 5 600 diváků | |
Založeno | 1899 |
Odehráno | BMW Open 2024 |
Místo | Mnichov, Německo |
Dějiště | MTTC Iphitos |
Souřadnice | 48°11′6″ s. š., 11°36′50″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Soutěže | 28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 651 865 EUR |
Prize money | 579 320 EUR |
Období | duben a květen |
Ředitel | Patrik Kühnen |
ATP Tour | |
1990–1997 | ATP World Series |
1998–2008 | ATP International Series |
2009– | ATP Tour 250 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
BMW Open je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v německém Mnichově, metropoli Bavorska. Původně byl založen v roce 1899. V otevřené éře na něj navázal moderní turnaj. V rámci okruhu ATP Tour patří od sezóny 2009 do kategorie ATP Tour 250. Dějištěm se stal klub MTTC s otevřenými antukovými dvorci. Probíhá ve formě Mezinárodního tenisového mistrovství Bavorska (Internationale Tennis-Meisterschaften von Bayern).
Historie
V otevřené éře po roce 1968 turnaj navázal na původní mnichovskou událost, jejíž premiérový ročník proběhl roku 1900 v tenisovém klubu Münchner Tennis und Turnierclub (MTTC) Iphitos. Jedná se nejstarší mnichovský oddíl založený studenty v roce 1892, v němž se původně nacházely pouze travnaté dvorce. Následně byl povrch nahrazen antukou. Centrální kurt v Aumeisterwegu byl postaven v roce 1930 a jeho ochozy pojmou 5 600 diváků.
Finanční dotaci turnaj premiérově poskytl v roce 1970. Její výše činila 20 tisíc dolarů. V sezóně 1990 došlo k začlenění bavorského turnaje do nově založeného okruhu ATP Tour a v oficiálním pojmenování se objevil název generálního partnera, automobilky BMW.
Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.[1][2] Nejmladším vítězem v otevřené éře se stal Argentinec Guillermo Perez-Roldan, který jako 17letý triumfoval v roce 1987 a následující sezónu titul obhájil.[3]
Přehled finále
Dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1899 | Richard Blaul | Stratzer | 7–5, 4–6, 6–3 |
1900 | Rudolf Pummerer | Harold R. Bates | 6–0, 9–7 |
1904 | Zdeněk Žemla | Rudolf Pummerer | 6–1, 6–2, 7–5 |
1905 | Rudolf Pummerer | Otto Paul Lindpaintner | 6–1, 6–2, 6–3 |
1908 | George Logie | Heinrich Kleinschroth | 7–5, 6–2, 6–1 |
1909 | Felix Pipes | Robert Kleinschroth | 6–0skreč |
1910 | Heinrich Kleinschroth | Hugo Albrecht | 6–1, 6–0, 6–1 |
1928 | Guillermo Robson | Erik Worm | 6–3, 5–7, 7–5 |
1929 | Alberto Del Bono | Erik Worm | 6–4, 6–4 |
1929 | Alberto Del Bono | Erik Worm | 6–4, 6–4 |
1930 | Emmanuel du Plaix | Richard B. Bell | 2–6, 6–3, 3–6, 6–2, 6–4 |
1931 | Hjotare Satoh | Enrique Maier | 7–5, 4–6, 7–5, 6–1 |
1932 | Heinz Remmert | William L. Breese | 6–1, 3–6, 6–3, 8–6 |
1933 | William Lawrence Breese | Edler von der Planitz | 6–4, 6–1 |
1935 | Heinz Tüscher | Eberhard Nourney | 4–6, 6–2, 8–6 |
1936 | Alfred Gerstl | Rolf Goepfert | 6–4, 6–3 |
1937 | Georg von Metaxa | Ludwig Louis Haensch | 4–6, 6–2, 4–6, 7–5, 6–3 |
1938 | Edmund Bartkowiak | Joachim Hildebrandt | 6–3, 6–2, 1–1skreč |
1939 | Henner Henkel | Engelbert Koch | 6–4, 6–4, 6–2 |
1940 | turnaj se nekonal | ||
1945 | |||
1946 | Gottfried von Cramm | Roderich Menzel | 6–3, 6–0, 6–3 |
1947 | Roderich Menzel | Gottfried von Cramm | 6–2, 6–4, 6–2 |
1948 | Helmuth Gulcz | Willi Stingl | 7–5skreč |
1949 | Gottfried von Cramm | Ernst Buchholz | 3–6, 7–5, 6–1, 6–0 |
1950 | Gottfried von Cramm | Jan Dostál | 6–4, 6–4, 6–1 |
1951 | Rolando Del Bello | Roderich Menzel | 6–2, 1–6, 7–5, 6–2 |
1952 | turnaj se nekonal | ||
1953 | Jaroslav Drobný | Armando Vieira | 6–3, 6–1, 6–3 |
1954 | Budge Patty | Hugh Stewart | 6–4, 6–2, 6–4 |
1955 | Budge Patty | Art Larsen | 6–3, 6–3, 6–3 |
1956 | Budge Patty | Lew Hoad | 1–6, 0–6, 6–2, 7–5, 6–4 |
1957 | Mervyn Rose | Budge Patty | 5–7, 12–10, 5–7, 6–2, 6–4 |
1958 | Orlando Sirola | Luis Ayala | 3–6, 7–5, 1–6, 11–9, 6–4 |
1959 | Bob Hewitt | Pierre Darmon | 6–3, 6–3, 8–6 |
1960 | Don Candy | Jan-Erik Lundqvist | 5–7, 6–3, 6–0, 3–6, 6–2 |
1961 | Roy Emerson | Bob Hewitt | 6–2, 6–3, 6–2 |
1962 | José Edison Mandarino | Manuel Santana | 1–6, 6–3, 6–2, 6–4 |
1963 | Patricio Rodrigues | Nikola Pilić | 1–6, 4–6, 7–5, 9–7, 6–2 |
1964 | Manuel Santana | Bob Hewitt | 6–2, 6–3, 11–9 |
1965 | Christian Kuhnke | Ingo Buding | 6–4, 6–1, 6–3 |
1966 | István Gulyás | Wilhelm Bungert | 6–4, 4–6, 8–6, 9–7 |
1967 | Martin Mulligan | Wilhelm Bungert | 6–4, 3–6, 6–4, 6–4 |
1968 | Martin Mulligan | Ion Țiriac | 6–3, 3–6, 7–5, 6–3 |
1969 | Bob Hewitt | Christian Kuhnke | 6–4, 3–6, 6–2, 6–2 |
1970 | Ion Țiriac | Nikola Pilić | 2–6, 9–7, 6–3, 6–4 |
1971 | Juan Gisbert Sr | Péter Szőke | 6–2, 6–4, 6–4 |
1972 | turnaj se nekonal | ||
1973 | Sandy Mayer | Harald Elschenbroich | 6–4, 6–3, 6–3 |
1974 | Jürgen Fassbender | François Jauffret | 6–2, 5–7, 6–1, 6–4 |
1975 | Guillermo Vilas | Karl Meiler | 2–6, 6–0, 6–2, 6–3 |
1976 | Manuel Orantes | Karl Meiler | 6–1, 6–4, 6–1 |
1977 | Željko Franulović | Víctor Pecci | 6–1, 6–1, 6–7, 7–5 |
1978 | Guillermo Vilas | Buster Mottram | 6–1, 6–3, 6–3 |
1979 | Manuel Orantes | Wojciech Fibak | 6–3, 6–2, 6–4 |
1980 | Rolf Gehring | Christophe Freyss | 6–2, 0–6, 6–2, 6–2 |
1981 | Chris Lewis | Christophe Roger-Vasselin | 4–6, 6–2, 2–6, 6–1, 6–1 |
1982 | Gene Mayer | Peter Elter | 3–6, 6–3, 6–2, 6–1 |
1983 | Tomáš Šmíd | Joakim Nyström | 6–0, 6–3, 4–6, 2–6, 7–5 |
1984 | Libor Pimek | Gene Mayer | 6–4, 4–6, 7–6, 6–4 |
1985 | Joakim Nyström | Hans Schwaier | 6–1, 6–0 |
1986 | Emilio Sánchez | Ricki Osterthun | 6–1, 6–3 |
1987 | Guillermo Pérez Roldán | Marián Vajda | 6–3, 7–6 |
1988 | Guillermo Pérez Roldán | Jonas Svensson | 7–5, 6–3 |
1989 | Andrej Česnokov | Martin Střelba | 5–7, 7–6, 6–2 |
1990 | Karel Nováček | Thomas Muster | 6–4, 6–2 |
1991 | Magnus Gustafsson | Guillermo Pérez Roldán | 3–6, 6–3, 4–3skreč |
1992 | Magnus Larsson | Petr Korda | 6–4, 4–6, 6–1 |
1993 | Ivan Lendl | Michael Stich | 7–6(7–2), 6–3 |
1994 | Michael Stich | Petr Korda | 6–2, 2–6, 6–3 |
1995 | Wayne Ferreira | Michael Stich | 7–5, 7–6(8–6) |
1996 | Ctislav Doseděl | Carlos Moyà | 6–4, 4–6, 6–3 |
1997 | Mark Philippoussis | Àlex Corretja | 7–6(7–3), 1–6, 6–4 |
1998 | Thomas Enqvist | Andre Agassi | 6–7(4–7), 7–6(8–6), 6–4 |
1999 | Franco Squillari | Andrei Pavel | 6–4, 6–3 |
2000 | Franco Squillari | Tommy Haas | 6–4, 6–4 |
2001 | Jiří Novák | Anthony Dupuis | 6–4, 7–5 |
2002 | Júnis Al Ajnáví | Rainer Schüttler | 6–4, 6–4 |
2003 | Roger Federer | Jarkko Nieminen | 6–1, 6–4 |
2004 | Nikolaj Davyděnko | Martin Verkerk | 6–4, 7–5 |
2005 | David Nalbandian | Andrei Pavel | 6–4, 6–1 |
2006 | Olivier Rochus | Kristof Vliegen | 6–4, 6–2 |
2007 | Philipp Kohlschreiber | Michail Južnyj | 2–6, 6–3, 6–4 |
2008 | Fernando González | Simone Bolelli | 7–6(7–4), 6–7(4–7), 6–3 |
2009 | Tomáš Berdych | Michail Južnyj | 6–4, 4–6, 7–6(7–5) |
2010 | Michail Južnyj | Marin Čilić | 6–3, 4–6, 6–4 |
2011 | Nikolaj Davyděnko | Florian Mayer | 6–3, 3–6, 6–1 |
2012 | Philipp Kohlschreiber | Marin Čilić | 7–6(10–8), 6–3 |
2013 | Tommy Haas | Philipp Kohlschreiber | 6–3, 7–6(7–3) |
2014 | Martin Kližan | Fabio Fognini | 2–6, 6–1, 6–2 |
2015 | Andy Murray | Philipp Kohlschreiber | 7–6(7–4), 5–7, 7–6(7–4) |
2016 | Philipp Kohlschreiber | Dominic Thiem | 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–4) |
2017 | Alexander Zverev | Guido Pella | 6–4, 6–3 |
2018 | Alexander Zverev | Philipp Kohlschreiber | 6–3, 6–3 |
2019 | Cristian Garín | Matteo Berrettini | 6–1, 3–6, 7–6(7–1) |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Nikoloz Basilašvili | Jan-Lennard Struff | 6–4, 7–6(7–5) |
2022 | Holger Rune | Botic van de Zandschulp | 3–4skreč |
2023 | Holger Rune | Botic van de Zandschulp | 6–4, 1–6, 7–67–3 |
2024 | Jan-Lennard Struff | Taylor Fritz | 7–5, 6–3 |
Čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
1974 | Antonio Muñoz Manuel Orantes | Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann | 2–6, 6–4, 7–6, 6–2 |
1975 | Wojciech Fibak Jan Kodeš | Milan Holeček Karl Meiler | 7–5, 6–3 |
1976 | Juan Gisbert Manuel Orantes | Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann | 1–6, 6–3, 6–2, 2–3skreč |
1977 | František Pála Balázs Taróczy | Nikki Spear John Whitlinger | 6–3, 6–4 |
1978 | Ion Țiriac Guillermo Vilas | Jürgen Fassbender Tom Okker | 3–6, 6–4, 7–6 |
1979 | Wojciech Fibak Tom Okker | Jürgen Fassbender Jean-Louis Haillet | 7–6, 7–5 |
1980 | Heinz Günthardt Bob Hewitt | David Carter Chris Lewis | 7–6, 6–1 |
1981 | David Carter Paul Kronk | Eric Fromm Šlomo Glickstein | 6–3, 6–4 |
1982 | Chip Hooper Mel Purcell | Tian Viljoen Danie Visser | 6–4, 7–6 |
1983 | Chris Lewis Pavel Složil | Anders Järryd Tomáš Šmíd | 6–4, 6–2 |
1984 | Boris Becker Wojciech Fibak | Eric Fromm Florin Segărceanu | 6–4, 4–6, 6–1 |
1985 | Mark Edmondson Kim Warwick | Sergio Casal Emilio Sánchez | 4–6, 7–5, 7–5 |
1986 | Sergio Casal Emilio Sánchez | Broderick Dyke Wally Masur | 6–3, 4–6, 6–3 |
1987 | Jim Pugh Blaine Willenborg | Sergio Casal Emilio Sánchez | 7–6, 4–6, 6–4 |
1988 | Rick Leach Jim Pugh | Alberto Mancini Christian Miniussi | 7–6, 6–1 |
1989 | Javier Sánchez Balázs Taróczy | Peter Doohan Laurie Warder | 7–6, 6–3 |
1990 | Udo Riglewski Michael Stich | Petr Korda Tomáš Šmíd | 6–1, 6–4 |
1991 | Patrick Galbraith Todd Witsken | Anders Järryd Danie Visser | 7–5, 6–4 |
1992 | David Adams Menno Oosting | Carl Limberger Tomáš Anzari | 3–6, 7–5, 6–3 |
1993 | Martin Damm Henrik Holm | Karel Nováček Carl-Uwe Steeb | 6–0, 3–6, 7–5 |
1994 | Jevgenij Kafelnikov David Rikl | Boris Becker Petr Korda | 7–6, 7–5 |
1995 | Trevor Kronemann David Macpherson | Luis Lobo Javier Sánchez | 6–3, 6–4 |
1996 | Lan Bale Stephen Noteboom | Olivier Delaître Diego Nargiso | 4–6, 7–6, 6–4 |
1997 | Pablo Albano Àlex Corretja | Karsten Braasch Jens Knippschild | 3–6, 7–5, 6–2 |
1998 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Joshua Eagle Andrew Florent | 6–0, 6–3 |
1999 | Daniel Orsanic Mariano Puerta | Massimo Bertolini Cristian Brandi | 7–6, 3–6, 7–6 |
2000 | David Adams John-Laffnie de Jager | Max Mirnyj Nenad Zimonjić | 6–4, 6–4 |
2001 | Petr Luxa Radek Štěpánek | Jaime Oncins Daniel Orsanic | 5–7, 6–2, 7–6 |
2002 | Petr Luxa Radek Štěpánek | Petr Pála Pavel Vízner | 6–0, 6–7, [11–9] |
2003 | Wayne Black Kevin Ullyett | Joshua Eagle Jared Palmer | 6–3, 7–5 |
2004 | James Blake Mark Merklein | Julian Knowle Nenad Zimonjić | 6–2, 6–4 |
2005 | Mario Ančić Julian Knowle | Florian Mayer Alexander Waske | 6–3, 1–6, 6–3 |
2006 | Andrei Pavel Alexander Waske | Alexander Peya Björn Phau | 6–4, 6–2 |
2007 | Philipp Kohlschreiber Michail Južnyj | Jan Hájek Jaroslav Levinský | 6–1, 6–4 |
2008 | Michael Berrer Rainer Schüttler | Scott Lipsky David Martin | 7–5, 3–6, [10–8] |
2009 | Jan Hernych Ivo Minář | Ashley Fisher Jordan Kerr | 6–4, 6–4 |
2010 | Oliver Marach Santiago Ventura | Eric Butorac Michael Kohlmann | 5–7, 6–3, [16–14] |
2011 | Simone Bolelli Horacio Zeballos | Andreas Beck Christopher Kas | 7–6(3), 6–4 |
2012 | František Čermák Filip Polášek | Xavier Malisse Dick Norman | 6–4, 7–5 |
2013 | Jarkko Nieminen Dmitrij Tursunov | Marcos Baghdatis Eric Butorac | 6–1, 6–4 |
2014 | Jamie Murray John Peers | Colin Fleming Ross Hutchins | 6–4, 6–2 |
2015 | Alexander Peya Bruno Soares | Alexander Zverev Mischa Zverev | 4–6, 6–1, [10–5] |
2016 | Henri Kontinen John Peers | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–3, 3–6, [10–7] |
2017 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | Jérémy Chardy Fabrice Martin | 6–3, 6–3 |
2018 | Ivan Dodig Rajeev Ram | Nikola Mektić Alexander Peya | 6–3, 7–5 |
2019 | Frederik Nielsen Tim Pütz | Marcelo Demoliner Divij Šaran | 6–4, 6–2 |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Kevin Krawietz Wesley Koolhof | Sander Gillé Joran Vliegen | 4–6, 6–4, [10–5] |
2022 | Kevin Krawietz Andreas Mies | Rafael Matos David Vega Hernández | 4–6, 6–4, [10–7] |
2023 | Alexander Erler Lucas Miedler | Kevin Krawietz Tim Pütz | 6–3, 6–4 |
2024 | Juki Bhambri Albano Olivetti | Andreas Mies Jan-Lennard Struff | 7–6(8–6), 7–6(7–5) |
Rekordy otevřené éry
Dvouhra[4] | ||
---|---|---|
Nejvíce titulů | 3 | Philipp Kohlschreiber |
Nejvíce finále | 6 | Philipp Kohlschreiber |
Nejvíce vyhraných zápasů | 35 | Philipp Kohlschreiber |
Nejstarší vítěz | 35 let | Tommy Haas (2013) |
Nejmladší vítěz | 17 let | Guillermo Pérez Roldán (1987) |
Nejvýše postavený vítěz | 2. ATP | Guillermo Vilas (1975, 1978) Michael Stich (1994) |
Nejníže postavený vítěz | 111. ATP | Martin Kližan (2014) |
Galerie
- Areál klubu
- Alexander Zverev, 2014
- Jürgen Melzer, 2014
- Areál klubu
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bavarian International Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ BMW Open 2024 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW Open 2024 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Danish teen Rune to play Van de Zandschulp in BMW Open final. AP NEWS [online]. 2022-04-30 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW OPEN – ATP MEDIA NOTES – PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu BMW Open na Wikimedia Commons
- BMW Open – oficiální stránka (německy), (anglicky)
- BMW Open na stránce ATP Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: DonPedro71, Licence: CC BY-SA 3.0
center court of MTTC Iphitos at BMW Open 2013
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Autor: DonPedro71, Licence: CC BY-SA 3.0
Alexander Zverev in der Begegnung gegen Jürgen Melzer bei den BMW Open 2014
Autor: DonPedro71, Licence: CC BY-SA 3.0
Anlage des MTTC Iphitos München bei den BMW Open 2014
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Second Spanish Republic (1931-1939).
Autor: DonPedro71, Licence: CC BY-SA 3.0
Anlage des MTTC Iphitos München bei den BMW Open 2014
Autor: DonPedro71, Licence: CC BY-SA 3.0
Jürgen Melzer bei den BMW Open 2014 im Spiel gegen Alexander Zverev