BNP Paribas Masters 2016
BNP Paribas Masters 2016 | |
---|---|
![]() Finále, v němž Andy Murray porazil Johna Isnera | |
Datum | 31. října – 6. listopadu 2016 |
Ročník | 45. |
Místo | Paříž, Francie |
Kategorie | ATP Masters 1000 |
Dotace | 4 300 755 € |
Prize money | 3 748 925 € |
Soutěže | 48 dvouhra / 24 čtyřhra |
Povrch | tvrdý – Acrylic on Wood / hala |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
![]() | |
mužská čtyřhra | |
![]() ![]() | |
BNP Paribas Masters | |
< 2015 2017 > | |
BNP Paribas Masters 2016 byl profesionální tenisový turnaj mužů, hraný jako součást okruhu ATP World Tour, v komplexu arény Bercy na krytých dvorcích s tvrdým povrchem. Probíhal mezi 31. říjnem až 6. listopadem 2016 ve francouzské metropoli Paříži jako čtyřicátý pátý ročník.
Turnaj se po grandslamu a Turnaji mistrů se řadil třetí nejvyšší kategorie okruhu, ATP World Tour Masters 1000, a představoval závěrečnou událost této devítidílné série, když na ni bezprostředně navázal londýnský Turnaj mistrů. Dotace pařížské akce činila 4 300 755 eur.
Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal obhájce trofeje a první tenista světa Novak Djoković ze Srbska, kterého ve čtvrtfinále vyřadil Marin Čilić. Jako poslední přímý účastník do hlavní singlové soutěže nastoupil 50. ukrajinský hráč žebříčku Illja Marčenko, který prohrál úvodní zápas s německým kvalifikantem Janem-Lennardem Struffem.[1]
Singlovou trofej vybojoval 29letý Skot Andy Murray. Již postupem do finále se stal historicky 26. světovou jedničkou žebříčku ATP, v jeho vydání ze 7. listopadu 2016, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe.[2] Murraymu se podařilo posunout do čela žebříčku díky finálové účasti, po odstoupení Raonice v semifinále, a Djokovićově vyřazení před semifinálovou fází. Srb tak opustil první pozici po šňůře 122 týdnů na čele bez přerušení, respektive celkové délce 223 týdnů[3] Čtvrtou společnou trofej ve čtyřhře získal finsko-australský pár Henri Kontinen a John Peers. Oba si tak připsali první triumf na turnaji ATP World Tour Masters 1000.[4]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra[1] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
čtyřhra[5] | 0 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra[1][6] | €746 550 | €366 035 | €184 230 | €93 680 | €48 645 | €25 650 | €13 845 | €3 065 | €1 560 |
čtyřhra[5] | €222 150 | €108 750 | €54 550 | €28 000 | €14 470 | €7 640 | — | — | — |
v deblových soutěžích uváděna částka na pár |
Dvouhra
Nasazení hráčů
Země | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
![]() | Novak Djoković | 1. | 1. |
![]() | Andy Murray | 2. | 2. |
![]() | Stan Wawrinka | 3. | 3. |
![]() | Milos Raonic | 4. | 4. |
![]() | Kei Nišikori | 5. | 5. |
![]() | Dominic Thiem | 9. | 6. |
![]() | Tomáš Berdych | 10. | 7. |
![]() | David Goffin | 11. | 8. |
![]() | Marin Čilić | 12. | 9. |
![]() | Roberto Bautista Agut | 14. | 10. |
![]() | Jo-Wilfried Tsonga | 15. | 11. |
![]() | Richard Gasquet | 16. | 12. |
![]() | Lucas Pouille | 17. | 13. |
![]() | Grigor Dimitrov | 18. | 14. |
![]() | David Ferrer | 19. | 15. |
![]() | Pablo Cuevas | 21. | 16. |
Žebříček ATP k 24. říjnu 2016 |
Jiné formy účasti na turnaji

Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Následující hráč obdržel do hlavní soutěže zvláštní výjimku:
Odhlášení
- před začátkem turnaje
Roger Federer (poranění kolena) → nahradil jej
Pablo Carreño Busta
Nick Kyrgios (suspenzace) → nahradil jej
Fabio Fognini
Gaël Monfils → nahradil jej
Guido Pella
Rafael Nadal (poranění zápěstí) → nahradil jej
Illja Marčenko
Sam Querrey → nahradil jej
Nicolas Mahut
Bernard Tomic → nahradil jej
Fernando Verdasco
Alexander Zverev → nahradil jej
Nicolás Almagro
Čtyřhra
Nasazení párů
Země | Hráč[5] | Země | Hráč[5] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
![]() | Pierre-Hugues Herbert | ![]() | Nicolas Mahut | 4. | 1. |
![]() | Jamie Murray | ![]() | Bruno Soares | 6. | 2. |
![]() | Bob Bryan | ![]() | Mike Bryan | 10. | 3. |
![]() | Jean-Julien Rojer | ![]() | Horia Tecău | 19. | 4. |
![]() | Feliciano López | ![]() | Marc López | 23. | 5. |
![]() | Marcelo Melo | ![]() | Vasek Pospisil | 24. | 6. |
![]() | Raven Klaasen | ![]() | Rajeev Ram | 32. | 7. |
![]() | Rohan Bopanna | ![]() | Daniel Nestor | 40. | 8. |
Žebříček ATP k 24. říjnu 2016; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Jonathan Eysseric /
Tristan Lamasine
Quentin Halys /
Adrian Mannarino
Přehled finále
Mužská dvouhra
Andy Murray vs.
John Isner, 6–3, 6–7(4–7), 6–4
Mužská čtyřhra
Henri Kontinen /
John Peers vs.
Pierre-Hugues Herbert /
Nicolas Mahut, 6–4, 3–6, [10–6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 BNP Paribas Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d BNP Paribas Masters 2016 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ James Buddell. Andy Murray Rises To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
- ↑ ATP Staff. Murray Continues Push For Top Spot In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-10-24 [cit. 2016-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Kontinen/Peers Wins Third Title Of 2016 In Hamburg [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-06 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BNP Paribas Masters 2016 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BNP Paribas Masters 2016 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu BNP Paribas Masters 2016 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Autor: LucasD, Licence: CC BY-SA 4.0
Finale de l'édition 2016 du Masters 1000 de tennis masculin de Paris Bercy, entre Andy Murray et John Isner.
Autor: LucasD, Licence: CC BY-SA 4.0
Finale de l'édition 2016 du Masters 1000 de tennis masculin de Paris Bercy, entre Andy Murray et John Isner.