BNP Paribas Open 2022
| BNP Paribas Open 2022 | |
|---|---|
| Datum | 9.–20. března 2022 |
| Ročník | 46. (muži) / 33. (ženy) |
| Místo | Indian Wells, Kalifornie Spojené státy americké |
| Dějiště | Indian Wells Tennis Garden |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Kategorie | WTA 1000 |
| Dotace | 9 554 920 USD (muži) 8 584 055 USD (ženy) |
| Prize money | 8 584 055 USD (muži) 8 369 455 USD (ženy) |
| Ředitel | Tommy Haas |
| Soutěže | 96 dvouhra / 32 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – Plexipave / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Taylor Fritz | |
| ženská dvouhra | |
 Iga Świąteková | |
| mužská čtyřhra | |
| John Isner / Jack Sock | |
| ženská čtyřhra | |
 Sü I-fan / Jang Čao-süan | |
| BNP Paribas Open | |
< 2021 2023 > | |
BNP Paribas Open 2022, známý jako Indian Wells Masters 2022, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Indian Wells Tennis Garden na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Plexipave. Konal se mezi 9. a 20. březnem 2022 v kalifornském Indian Wells jako 46. ročník mužského a 33. ročník ženského turnaje.
V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy Australian Open, French Open, Wimbledonem a US Open rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[1]
Mužská polovina dotovaná 9 554 920 dolary patřila do kategorie okruhu ATP Tour Masters 1000.[2] Ženská část s rozpočtem 8 584 055 dolarů[3] byla součástí kategorie WTA 1000. Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se staly světová jednička Daniil Medveděv a třetí tenistka klasifikace Aryna Sabalenková. Jako poslední přímý účastník do dvouhry nastoupil Švýcar Henri Laaksonen.[2][3]
Druhý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval 24letý Taylor Fritz, jenž se stal prvním americkým šampionem mužské soutěže od Agassiho v roce 2001. Premiérově se posunul do elitní světové desítky, na 8. místo. Ve finále přivodil Nadalovi první porážku v probíhající sezóně.[4][5] Pátou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour si odvezla 20letá Iga Świąteková, která vyhrála kalifornský turnaj jako první polský tenista. Neporazitelnost navýšila na 11 utkání a poprvé se stala světovou dvojkou.[6] Mužskou čtyřhru ovládli Američané John Isner a Jack Sock, kteří zopakovali výhru z roku 2018 a získali třetí společnou trofej.[7] V ženském deblu vyhrály Číňanky Sü I-fan a Jang Čao-süan, pro něž to byla první společná trofej.[8]
Tenisté turnaj zvolili nejlepší událostí sezóny 2022 v mužské kategorii Masters 1000 i ženské kategorii WTA 1000.[9][10]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 96 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2][11] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 25 | 10 | 16 | 8 | 0 |
| čtyřhra mužů | [12] | 0 | — | — | — | — | — | |||||
| dvouhra žen | [3][13] | 650 | 390 | 215 | 120 | 65 | 35 | 10 | 30 | 20 | 2 | |
| čtyřhra žen | [14] | 10 | — | — | — | — | — | |||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 96 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2][11] | 1 242 025 $ | 665 330 $ | 343 985 $ | 179 940 $ | 94 575 $ | 54 400 $ | 30 130 $ | 17 575 $ | 9 205 $ | 5 025 $ |
| dvouhra žen | [3][13] | 1 231 245 $ | 646 110 $ | 18 200 $ | |||||||
| čtyřhra mužů | [12] | 426 000 $ | 225 980 $ | 120 520 $ | 61 100 $ | 32 630 $ | 17 580 $ | — | — | — | — |
| čtyřhra žen | [14] | 426 010 $ | — | — | — | — | |||||
| ve čtyřhře je částka uvedena na pár | |||||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Daniil Medveděv | 1. | 1. | |
 Srbsko | |||
 Německo | Alexander Zverev | 3. | 3. |
 Španělsko | Rafael Nadal | 4. | 4. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 5. | 5. |
 Itálie | Matteo Berrettini | 6. | 6. |
| Andrej Rubljov | 7. | 7. | |
 Norsko | Casper Ruud | 8. | 8. |
 Kanada | Félix Auger-Aliassime | 9. | 9. |
| Itálie | Jannik Sinner | 10. | 10. |
| Polsko | Hubert Hurkacz | 11. | 11. |
 Spojené království | Cameron Norrie | 12. | 12. |
| Kanada | Denis Shapovalov | 13. | 13. |
 Argentina | Diego Schwartzman | 14. | 14. |
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 15. | 15. |
| Španělsko | Pablo Carreño Busta | 16. | 16. |
| USA | Reilly Opelka | 17. | 17. |
 Gruzie | Nikoloz Basilašvili | 18. | 18. |
| Španělsko | Carlos Alcaraz | 19. | 19. |
| USA | Taylor Fritz | 20. | 20. |
| Itálie | Lorenzo Sonego | 21. | 21. |
| Aslan Karacev | 22. | 22. | |
| USA | John Isner | 23. | 23. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 24. | 24. |
| Karen Chačanov | 26. | 25. | |
 Francie | Gaël Monfils | 28. | 26. |
| Spojené království | Daniel Evans | 29. | 27. |
| USA | Frances Tiafoe | 30. | 28. |
 Austrálie | Alex de Minaur | 31. | 29. |
 Jižní Afrika | Lloyd Harris | 32. | 30. |
 Kazachstán | Alexandr Bublik | 33. | 31. |
| Argentina | Federico Delbonis | 34. | 32. |
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 36. | 33. |
| Žebříček ATP k 28. únoru 2022 | |||
Jiné formy účasti
Divoké karty
Žebříčková ochrana
Kvalifikanti
Liam Broady
Taroó Daniel
Christopher Eubanks
Philipp Kohlschreiber
Thanasi Kokkinakis
Michail Kukuškin
Tomáš Macháč
Jaume Munar
Holger Rune
Šang Ťün-čcheng- J.J. Wolf
- Tennys Sandgren
Šťastní poražení
Odhlášení
Novak Djoković → nahradil jej 
João Sousa- James Duckworth → nahradil jej
Juan Manuel Cerúndolo 
Roger Federer → nahradil jej Facundo Bagnis
Cristian Garín → nahradil jej 
Kamil Majchrzak
Gianluca Mager → nahradil jej Oscar Otte
Alex Molčan → nahradil jej Jordan Thompson- Kei Nišikori → nahradil jej
Richard Gasquet - Albert Ramos-Viñolas → nahradil jej Daniel Altmaier
Dominic Thiem → nahradil jej Henri Laaksonen- Jo-Wilfried Tsonga → nahradil jej Roberto Carballés Baena
Mikael Ymer → nahradil jej Brandon Nakashima
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 3. | 1. |
| USA | Rajeev Ram | Spojené království | Joe Salisbury | 7. | 2. |
| Španělsko | Marcel Granollers | Argentina | Horacio Zeballos | 11. | 3. |
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 18. | 4. |
| Austrálie | John Peers |  Slovensko | Filip Polášek | 24. | 5. |
| Německo | Tim Pütz |  Nový Zéland | Michael Venus | 26. | 6. |
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Spojené království | Neal Skupski | 33. | 7. |
| Spojené království | Jamie Murray |  Brazílie | Bruno Soares | 38. | 8. |
| Žebříček ATP k 7. březnu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár nastooupil pod žebříčkovou ochranou:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Simone Bolelli / Máximo González → nahradili je Simone Bolelli / Fabio Fognini
- Dan Evans / Cristian Garín → nahradili je Dan Evans / Karen Chačanov
Sander Gillé / Joran Vliegen → nahradili je Sander Gillé / 
Matwé Middelkoop
Ženská dvouhra
Nasazení
Jiné formy účasti
Divoké karty
- Hailey Baptisteová
- Elvina Kalievová
- Sofia Keninová
- Claire Liuová
- Robin Montgomeryová
- Emma Navarrová
- Katie Volynetsová
Dajana Jastremská[15][16][17]
Kvalifikantky
Šťastné poražené
Odhlášení
- Ashleigh Bartyová → nahradila ji Océane Dodinová
- Danielle Collinsová → nahradila ji
Anna Bondárová 
Jaqueline Cristianová → nahradila ji Kristína Kučová- Camila Giorgiová → nahradila ji Magdalena Fręchová
- Barbora Krejčíková → nahradila ji Magdalena Fręchová
- Karolína Muchová → nahradila ji Věra Zvonarevová
- Anastasija Pavljučenkovová → nahradila ji Čeng Čchin-wen
- Rebecca Petersonová → nahradila ji Anna Kalinská
- Andrea Petkovicová → nahradila ji Astra Sharmaová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka | Stát | Hráčka | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Veronika Kuděrmetovová |  Belgie | Elise Mertensová | 9. | 1. | |
| Austrálie | Samantha Stosurová | Čína | Čang Šuaj | 19. | 2. |
| USA | Coco Gauffová | USA | Caty McNallyová | 23. | 3. |
| Chorvatsko | Darija Juraková Schreiberová |  Slovinsko | Andreja Klepačová | 29. | 4. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská |  Mexiko | Giuliana Olmosová | 31. | 5. |
| USA | Desirae Krawczyková | Nizozemsko | Demi Schuursová | 37. | 6. |
| USA | Asia Muhammadová |  Japonsko | Ena Šibaharaová | 40. | 7. |
| USA | Caroline Dolehideová | Austrálie | Storm Sandersová | 41. | 8. |
| Žebříček WTA k 7. březnu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Dajana Jastremská / Ivanna Jastremská
- Lauren Davisová / Christina McHaleová
- Sofia Keninová / Alison Riskeová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Alexa Guarachiová / Nicole Melicharová-Martinezová → nahradily je Alexa Guarachiová / Sabrina Santamariová
- Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková → nahradily je Kateřina Siniaková / Clara Tausonová
- Magda Linetteová / Bernarda Peraová → nahradily je
Čan Chao-čching / Magda Linetteová
Přehled finále
Mužská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku BNP Paribas Open 2022 – mužská dvouhra.
- Taylor Fritz vs. Rafael Nadal, 6–3, 7–6(7–5)
Ženská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku BNP Paribas Open 2022 – ženská dvouhra.
- Iga Świąteková vs.
Maria Sakkariová, 6–4, 6–1
Mužská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku BNP Paribas Open 2022 – mužská čtyřhra.
- John Isner / Jack Sock vs.
Santiago González / Édouard Roger-Vasselin, 7–6(7–4), 6–3
Ženská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku BNP Paribas Open 2022 – ženská čtyřhra.
- Sü I-fan / Jang Čao-süan vs. Asia Muhammadová / Ena Šibaharaová, 7–5, 7–6(7–4)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 BNP Paribas Open na anglické Wikipedii.
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e BNP Paribas Open 2022 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e BNP Paribas Open 2022 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fritz ukončil v Indian Wells sérii Nadala, mezi ženami kralovala Šwiateková. iDNES.cz [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Taylor Fritz Ends Rafael Nadal's Perfect Season To Win Indian Wells Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swiatek wins 11th straight match to claim Indian Wells title, rises to World No.2. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Isner & Jack Sock Claim Second Indian Wells Title Together. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Wells: Xu Yifan, Yang Zhaoxuan win women's doubles title. ThePrint [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alcaraz, Nadal, Murray Among Winners In 2022 ATP Awards. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-12-16 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2022 WTA tournament award winners announced. Women's Tennis Association [online]. 2022-12-16 [cit. 2022-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-16. (anglicky)
- ↑ a b BNP Paribas Open 2022 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BNP Paribas Open 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BNP Paribas Open 2022 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BNP Paribas Open 2022 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Grand Slam Doubles Champions Nick Kyrgios, Jack Sock Among 2022 Wild Cards [online]. BNP Paribas Open [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 champion Osaka receives wildcard to Indian Wells [online]. WTA [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yastremska awarded main draw wildcard for BNP Paribas Open Indian Wells after Osaka receives direct entry [online]. tennisuptodate.com [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia (converted).svg
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
