BOPO
| BOPO | |
|---|---|
 Logo | |
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | Třebíč, 1982 |
| Datum zániku | 2000 |
| Osud | zaniklá |
| Zakladatel | ČSSR |
| Adresa sídla | Třebíč, Česko |
| Souřadnice sídla | 49°12′22,8″ s. š., 15°51′22,06″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | kožedělný |
| Produkty | Obuv Ponožky |
| Zaměstnanci | 5000 |
| Identifikátory | |
| IČO | 18127410 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
BOPO byla firma v Třebíči vyrábějící obuv, ponožky a další oděvy.
Historie společnosti
Na konci 19. století nechala společnost Karla Budischowského postavit první budovy v areálu tehdejšího BOPO, mimo jiné hlavní bránu a přilehlé objekty. V roce 1931 tyto budovy odkoupil zlínský podnikatel Tomáš Baťa, někdy po roce 1936 měly být postaveny i další budovy. Ty byly postaveny podle standardních plánů společnosti Baťa. Ve stejné době začaly být stavěny známé borovinské (baťovské) dvojdomky, tyto domky i zbylé budovy postavené v areálu společnosti, navrhli František Gahura, Vladimír Karfík[1] a Miroslav Lorenc.[2] V roce 1986 tehdejší národní podnik ZGK produkoval ročně 22 milionů párů obuvi, což představovalo téměř 20 % celkové produkce obuvi v ČSSR a také byl druhým největším producentem obuvi v ČSSR, punčochářského zboží se vyrábělo ročně 33 milionů párů a podnik byl tak největším producentem punčochářského zboží v tehdejší republice. Téměř padesát procent zboží šlo na export, 40 procent do zemí tehdejšího socialistického bloku a 8 procent do zemí ostatních. Po roce 1985 byly i zaváděny nové technologie výroby, např. šicí automaty USM či PFAFF nebo pletací automaty IRMAC.[3]
Po sametové revoluci došlo k přejmenování závodu z budovatelského názvu Závody Gustava Klimenta na název Obuvnický průmysl Svit, a. s. BOPO, odštěpný závod Třebíč. Změna názvu byla aplikována od 1. ledna roku 1991.[4] BOPO, svého času druhým největším výrobcem obuvi (největším výrobcem byl Svit a.s.Zlín) ve střední Evropě, zaměstnávající až 5000 lidí,[5][1] zastavilo výrobu v roce 2000.[6][1] V roce 2002 podnik převzal konkurzní správce, kdy společnost dlužila celkem 521 milionů Kč.[7] Důvodem byla sílící konkurence z východu. V areálu dnes působí společnost Selva Shoes, která zaměstnala část bývalých zaměstnanců.[8] a v Česku prodává obuv pod značkou Olang. Na tradiční punčochárenskou výrobu též navázala společnost TREPON.[9]
Celý areál je v současné době revitalizován. O revitalizaci areálu v lednu roku 2016 byla natočena třebíčským rodákem Pavlem Horkým reportáž do pořadu Toulavá kamera, pořad se vysílal na přelomu března a dubna téhož roku.[10]
Sport
Firma podporovala různé kluby jako fotbalové TJ BOPO Třebíč, kuželkářské TJ BOPO Třebíč a gymnastický klub TJ BOPO Třebíč.
Areál
Firma vlastnila areál v Borovině, vjezd do areálu se nachází naproti ulici Řípovská. V tzv. staré Borovině byly stavěny i tzv. Baťovy dvojdomky.
Od roku 2006 se plánuje projekt SOHO Třebíč, který počítá s využitím areálu jako tzv. brownfields. V rámci tohoto projektu by měl v areálu vzniknout park, obchodní dům s parkovištěm a čerpací stanicí, obytný komplex a muzeum obuvnictví v Třebíči. V roce 2015 došlo k otevření ekotechnického centra Alternátor s expozicemi průmyslu v areálu továrny, několika dětských hřišť a k rekonstrukci několika budov.[11]
Mezi lety 2014 a 2015 došlo k úpravám brownfieldu bývalého areálu společnosti BOPO, byly upraveny 3 hektary území, byly zhotoveny nové inženýrské sítě, dopravní napojení, infrastruktura a byly provedeny další úpravy. Celkové náklady dosáhly 41 milionů Kč.[12] V říjnu roku 2016 bylo otevřeno call centrum společnosti ČEZ, to vzniklo v areálu společnosti BOPO[13]
V areálu bývalé továrny byla v roce 2019 odhalena pamětní deska Bedřichovi Kružíkovi, který v továrně pracoval. Nedaleko je také odhalena pamětní deska Janu Antonínovi Baťovi.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c BLAŽEK, Tomáš. Z obuvnického gigantu zbyly u Třebíče jen haly plné vzpomínek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-05 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
- ↑ neznámý. BOPO. Zpravodaj města Třebíče. 4. 1998, čís. 4.
- ↑ KREMLÁČEK, Miloslav. Na přelomu pětiletky v ZGK, n. p., Třebíč. Zpravodaj města Třebíče. 1. 1986, roč. 9, čís. 1, s. 7.
- ↑ HN. Do nového roku bez závodů Gustava Klimenta. Horácké noviny. 3. 1. 1991, roč. 2, čís. 1, s. 1.
- ↑ Estav.cz, Vysočina, Obnova Brownfields. www.estav.cz [online]. [cit. 2008-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-21.
- ↑ Přesměrování článků z původních stránek | Konkursní noviny. www.konkursni-noviny.cz [online]. [cit. 2008-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-07-15.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. OBRAZEM: Jak zmizel symbol Třebíče. trebicsky.denik.cz. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2019-12-16].
- ↑ tts / mkm. Borovinská továrna z pohledu blízké budoucnosti. Třebíčský zpravodaj. 21. 02. 2007, roč. 2007, čís. Č. 2, s. 16–17. Dostupné online.
- ↑ ZVONKOVÁ, Petra. Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Brno, 2011 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Libor Lněnička. Dostupné online.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. V areálu bývalé Baťovy továrny v Třebíči natáčela Toulavá kamera [online]. Třebíčský deník, rev. 2016-01-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁK, František. Borovina je zase hezčí. Přibyly nové chodníky, silnice i hřiště [online]. Třebíčský deník, 2015-09-15 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. V Třebíči nasypali do chátrajícího areálu desítky milionů, výsledek stojí zato. trebicsky.denik.cz. 2019-08-13. Dostupné online [cit. 2019-10-30].
- ↑ BEZDĚK, Jiří. ČEZ v Třebíči otevře call centrum a vytvoří 60 nových pracovních míst [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2016-09-21 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. V třebíčské Borovině je nově umístěna pamětní deska válečnému pilotovi | Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30.
Literatura
- MEJZLÍK, Jaroslav. Dějiny závodů Gustava Klimenta Třebíč-Borovina. 1. vyd. Třebíč: Závody Gustava Klimenta Třebíč-Borovina, 1972. 303 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu BOPO na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Nástěnka v areálu bývalé společnosti BOPO s jejím logem a katalogem sortimentu.
Autor: Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Kanceláře areálu BOPO, budou se přestavovat na Areál na Hradě, brownfields.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Třebíč-Borovina, Koželužská 1070, BOPO.
Autor: Frettie, Licence: CC BY-SA 4.0
Brána továrny BOPO v Třebíči, Borovině.