Baškirové

Baškirové ; Başqorttar – Башҡорттар; Башкиры – Baškiry
Populace
	celkově 2 milióny
Rusko: Baškortostán; 1 172 287 ; Čeljabinská oblast; 162 513 obyvatel ; Orenburská oblast; 46 696 obyvatel ; Ťumeňská oblast; 46 405 obyvatel ; Permský kraj; 32 730 obyvatel ; Sverdlovská oblast; 31 183 obyvatel ; Tatarstán; 13 726 obyvatel ; Kurganská oblast; 12 257 obyvatel ;	1 584 554;
Kazachstán	17 263
Ukrajina	4 300
Uzbekistán	3 707
Kyrgyzstán	3 200-1 111
Bělorusko	607
Tádžikistán	5 000-143
Jazyk(y)
	baškirština, ruština, tatarština
Náboženství
	sunnitský islám
Příbuzné národy
	Volžští Tataři, Kazaši
	Poznámky
	Původem: Turkické národy, Ugrofinské národy, Íránské národy

Baškirové, Baškorti či Baškiři (baškirsky Башҡорттар → Başqorttar, rusky Башкиры → Baškiry) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v Baškirské republice a oblasti jižního Uralu. Hovoří zpravidla baškirštinou, patřící mezi turkické jazyky; ovládají též ruštinu či tatarštinu. Vyznávají sunnitský islám.

Počet a rozmístění Baškirů

Hlavní rozmístění Baškirů v pozdním 18. století (světle žlutě)

V roce 2002 se v Rusku k baškirské národnosti přihlásilo 1 673 389 osob, z toho tři čtvrtiny v Baškortostánu, kde však tvoří pouze 29,5 % populace (vedle Rusů a Tatarů), tedy zhruba 1,2 milionu obyvatel. Dále žijí zejména v Orenburské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti a v Permském kraji. Zatímco však podíl Rusů v Baškortostánu klesá, Baškirská populace poměrně výrazně roste, jak dokládá tabulka:

Počet Baškirů při sčítání lidu v Rusku (SSSR)
	1926	1939	1959	1970	1979	1989	2002
Sovětský svaz	-	843 648	989 040	1 239 681	1 371 452	1 449 157	-
Rusko (RSFSR)	712 366	824 679	953 801	1 180 913	1 290 994	1 345 273	1 673 389
Baškortostán (BASSR)	625 845	671 188	737 711	892 248	935 880	863 808	1 221 302

Mimo Rusko se s Baškiry setkáme v Uzbekistánu a Kazachstánu a dalších státech bývalého SSSR. Celkový počet příslušníků tak tvoří přibližně 1,8 milionu – jsou tedy podobně velkým národem jako např. Makedonci.

Krátké dějiny

S názvem Baškirové se setkáváme poprvé v 10. století u arabského diplomata Ibn Fadlána, který navštívil s chalífovým poselstvím Volžské Bulharsko, s nímž tehdy nomádští Baškirové sousedili. V dalších stoletích prošli Baškirové mnoha boji s okolními národy. Od 16. století jsou (s malými přestávkami) pod nadvládou Ruska, v jehož rámci však požívají jistého stupně autonomie.

Baškirští vládci

pořadí	titul	jméno	přibližný rok vládnutí	zemřel	poznámky^[9]
01.	král	Ughyth	-	-	legendární král
02.	-	Kara-chán	-	-	legendární král
03.	-	?	-	-	pravděpodobně součástí Bulharů (?–650)
04.	chán	Bažgird-chán	850	-	přibližně uvedená doba, pod nadvládou Chazarů (650–900)
05.	?	-	-	-	nezávislé kmenové konfederace (900–1238)
06.	chán	Masem-chán	-	-	-
07.	bej	Mujtijen-bej	-	-	první polovina 13. století
08.	-	Maikji	-	-	první polovina 13. století, pod nadvládou Mongolů a součástí Zlaté hordy (1238–1427)
09.	?	-	-	-	pod nadvládou Kazaňského chanátu (1427–1552)
10.	-	Seit	-	1670	pod nadvládou Moskvy a poté Ruska, ve vzpouře
11.	-	Aldar	-	1707	je známo, že vládl v uvedené době ve vzpouře
12.	-	Kfisžom	-	1707	je známo, že vládl v uvedené době ve vzpouře

Fotogalerie

Dva baškirští jezdci,
Aleksander Orłowski,
počátkem 19. století
Baškirové v národním kroji, Paříž, 1812
Baškirové sloužící v ruském vojsku v Paříži během napoleonských válek
Baškirští manželé,
M. Boucard, 1872
Baškirský starosta vesnice s medailonem,
Orenburg, 1892
Baškirské oslavy Sabantuj
Baškirové v hlavním městě Baškortostánu Ufě
v národním kroji
Vlajka Baškirů

Odkazy

Reference

↑ LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ (Russian Census 2010: Population by ethnicity). [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
↑ Census 2001. [s.l.]: [s.n.]
↑ Etničeskij atlas Uzbekistna. Institut „Otkrytoe Obščestvo“ — fond solejstvija — Uzbekistan, Census 2000. [s.l.]: [s.n.], 2002.
↑ Nacionaľnyj statističeskij komitet Kyrgyzskoj Respubliki. Čislennosť postojannogo naselenija po nacionaľnosťjam po perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
↑ Nacionaľnyj statističeskij komitet Pespubliki Belarus. Nacionaľnyj sostav RB soglasno perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
↑ Perepis naselenija i žilišnogo fonda Respubliki Tadžikistan 2010 goda. Nacionaľnyj sostav, vladenie jazykami i graždanstvo naselenija Pespubliki Tadžikistan. Tom III., Census 2010. [s.l.]: [s.n.]
↑ Kočovníci stepi V: Regnal Chronologies. London: The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.), 1995. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškirové na Wikimedia Commons

[perepis-1] LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications Dostupné online. (anglicky)

[Russian_Census-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ (Russian Census 2010: Population by ethnicity). [s.l.]: [s.n.]

[3] Census 2009. [s.l.]: [s.n.]

[4] Census 2001. [s.l.]: [s.n.]

[5] Etničeskij atlas Uzbekistna. Institut „Otkrytoe Obščestvo“ — fond solejstvija — Uzbekistan, Census 2000. [s.l.]: [s.n.], 2002.

[6] Nacionaľnyj statističeskij komitet Kyrgyzskoj Respubliki. Čislennosť postojannogo naselenija po nacionaľnosťjam po perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]

[7] Nacionaľnyj statističeskij komitet Pespubliki Belarus. Nacionaľnyj sostav RB soglasno perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]

[8] Perepis naselenija i žilišnogo fonda Respubliki Tadžikistan 2010 goda. Nacionaľnyj sostav, vladenie jazykami i graždanstvo naselenija Pespubliki Tadžikistan. Tom III., Census 2010. [s.l.]: [s.n.]

[9] Kočovníci stepi V: Regnal Chronologies. London: The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.), 1995. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály