Baškirové

Baškirové
Başqorttar – Башҡорттар
Башкиры – Baškiry
Populace
celkově 2 milióny [1]
Rusko:1 584 554
[2]
Kazachstán Kazachstán17 263 [3]
Ukrajina Ukrajina4 300 [4]
Uzbekistán Uzbekistán3 707 [5]
Kyrgyzstán Kyrgyzstán3 200-1 111 [6]
Bělorusko Bělorusko607 [7]
Tádžikistán Tádžikistán5 000-143 [8]
Jazyk(y)
baškirština, ruština, tatarština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Volžští Tataři, Kazaši
Poznámky

Baškirové, Baškorti či Baškiři (baškirsky Башҡорттар → Başqorttar, rusky Башкиры → Baškiry) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v Baškirské republice a oblasti jižního Uralu. Hovoří zpravidla baškirštinou, patřící mezi turkické jazyky; ovládají též ruštinu či tatarštinu. Vyznávají sunnitský islám.

Počet a rozmístění Baškirů

V roce 2002 se v Rusku k baškirské národnosti přihlásilo 1 673 389 osob, z toho tři čtvrtiny v Baškortostánu, kde však tvoří pouze 29,5 % populace (vedle Rusů a Tatarů), tedy zhruba 1,2 milionu obyvatel. Dále žijí zejména v Orenburské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti a v Permském kraji. Zatímco však podíl Rusů v Baškortostánu klesá, baškirská populace poměrně výrazně roste, jak dokládá tabulka:

Počet Baškirů při sčítání lidu v Rusku (SSSR)
1926193919591970197919892002
Sovětský svaz-843 648 989 040 1 239 681 1 371 452 1 449 157 -
Rusko (RSFSR)712 366 824 679 953 801 1 180 913 1 290 994 1 345 273 1 673 389 
Baškortostán (BASSR)625 845 671 188 737 711 892 248 935 880 863 808 1 221 302 

Mimo Rusko se s Baškiry setkáme v Uzbekistánu a Kazachstánu a dalších státech bývalého SSSR. Celkový počet příslušníků tak tvoří přibližně 1,8 milionu – jsou tedy podobně velkým národem jako např. Makedonci.

Krátké dějiny

Mešita v baškirské obci Jahja (Jachino)

S názvem Baškirové se setkáváme poprvé v 10. století u arabského diplomata Ibn Fadlána, který navštívil s chalífovým poselstvím Volžské Bulharsko, s nímž tehdy nomádští Baškirové sousedili. V dalších stoletích prošli Baškirové mnoha boji s okolními národy. Od 16. století jsou (s malými přestávkami) pod nadvládou Ruska, v jehož rámci však požívají jistého stupně autonomie.



Baškirští vládci

pořadítituljménopřibližný
rok vládnutí
zemřelpoznámky[9]
01.králUghyth--legendární král
02.-Kara-chán--legendární král
03.-?--pravděpodobně součástí Bulharů (?–650)
04.chánBažgird-chán850-přibližně uvedená doba,
pod nadvládou Chazarů (650–900)
05.?---nezávislé kmenové konfederace (900–1238)
06.chánMasem-chán---
07.bejMujtijen-bej--první polovina 13. století
08.-Maikji--první polovina 13. století, pod nadvládou
Mongolů a součástí Zlaté hordy (1238–1427)
09.?---pod nadvládou Kazaňského chanátu (1427–1552)
10.-Seit-1670pod nadvládou Moskvy a poté Ruska, ve vzpouře
11.-Aldar-1707je známo, že vládl v uvedené době
ve vzpouře
12.-Kfisžom-1707je známo, že vládl v uvedené době
ve vzpouře


Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i (Russian Census 2010: Population by ethnicity). [s.l.]: [s.n.] 
  3. Census 2009. [s.l.]: [s.n.] 
  4. Census 2001. [s.l.]: [s.n.] 
  5. Etničeskij atlas Uzbekistna. Institut „Otkrytoe Obščestvo“ — fond solejstvija — Uzbekistan, Census 2000. [s.l.]: [s.n.], 2002. 
  6. Nacionaľnyj statističeskij komitet Kyrgyzskoj Respubliki. Čislennosť postojannogo naselenija po nacionaľnosťjam po perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.] 
  7. Nacionaľnyj statističeskij komitet Pespubliki Belarus. Nacionaľnyj sostav RB soglasno perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.] 
  8. Perepis naselenija i žilišnogo fonda Respubliki Tadžikistan 2010 goda. Nacionaľnyj sostav, vladenie jazykami i graždanstvo naselenija Pespubliki Tadžikistan. Tom III., Census 2010. [s.l.]: [s.n.] 
  9. Kočovníci stepi V: Regnal Chronologies. London: The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.), 1995. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Tatarstan.svg
Татарстан Республикасының Дәүләт флагы
Holiday Bashkir national costume 52.jpg
Autor: Рөстәм Нурыев, Licence: CC BY-SA 4.0
Holiday Bashkir national costume
Bashkir in Paris.jpg
Народы России. Т. 1. Париж, 1812 (на франц.). Башкира провожают в поход
Bashkir elder.jpg
Bashkir gentleman wearing the medal that designates him as the Village Elder
Flag of Orenburg Oblast.svg
Flag of Orenburg Oblast.
2bashkirs horseman.jpg
Two bashkirs horsemen
Башкиры в Париже.jpg
Французская акварель неизвестного автора называется «Башкиры в Париже». На глазах у изумленных парижан они поят в фонтане своих коней и демонстрируют свои луки.
Tug of war competition on Moscow Sabantuy of Moscow bashkirs.jpg
Autor: IlshatS, Licence: CC BY-SA 4.0
tug of war competition on Moscow Sabantuy of Moscow bashkirs
Flag of Chelyabinsk Oblast.svg
Flag of Chelyabinsk Oblast of Russia.
Flag of Bashkortostan.svg
State flag of the Republic of Bashkortostan
Flag of Perm Krai.svg
Perm Krai, flag
Mosque in the Bashkir village Yakhino (1910).jpg
Mosque in the Bashkir village of Ekh'ia (Yakhino)