Baťovci

Kandidátní listina zaměstnanců firmy T. & A. Baťa ve Zlíně
Zkratka	Baťovci
Datum založení	1923
Datum rozpuštění	1938
Předseda	Tomáš Baťa Dominik Čipera
Zakladatel	Tomáš Baťa
Ideologie	regionalismus korporativismus batismus
Politická pozice	středopravice
Stranické noviny	Baťovské noviny Zlín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baťovci bylo československé regionální politické hnutí, které v období první republiky působilo ve městě Zlíně a na území v roce 1923 plánované Uherskohradišťské župy. V letech 1923 až 1938 působilo jako politický instrument Baťových závodů.

Politické hnutí v roce 1923 založil Tomáš Baťa k příležitosti druhých československých komunálních voleb 1923. Hnutí organizačně stálo na principu úzkého vedení a volné kandidátky, kde hojně působili členové mnohých dalších celostátních politických stran. Již při prvních volbách do zlínského zastupitelstva v roce 1923 Baťovci uskutečnili dohodu za tiché podpory sociálních demokratů s místními národními demokraty a agrárníky o tom, že ve Zlíně tyto strany nepostaví kandidátku. Ve volbách pak Baťovci získali 53% hlasů. Organizace také působila ve zlínském okresním zastupitelstvu. V roce 1927 pak již bez podpory místní organizace sociálních demokratů Baťovci opět zvítězili. K výraznému nárůstu výsledku Baťovců dopomohla migrace nových dělníků, kteří byli spojeni s pravidly firmy Baťa. Po smrti Tomáše Bati se v srpnu 1932 stal starostou Zlína předseda organizace Dominik Čipera.^[1][2]

Stranická struktura byla úzce provázána s podnikovými privilegii a povinnostmi zaměstnanců Baťových závodů. Na východní Moravě existovaly např. železniční spoje pouze pro Baťovce.^[3] Jejich nejviditelnějším ideovým oponentem byla KSČ, která ve Zlíně organizovala masivní protibaťovské protesty spojené také s odporem proti fungujícímu Gentskému systému. Jejich Rudé odbory kritizovaly ekonomicky monopolistické působení podniku a faktické znemožňování působení zlínských komunistických družstevních podniků. Ve 20. letech menší opozici proti Baťovcům představovali místní národní socialisté, kteří kritizovali myšlenky Tomáše Bati o zřizování pracovních táborů po vzoru Německa. Zlínští lidovci, kteří ve městě zvítězili v parlamentních volbách 1925, pak pranýřovali nedostatečnou přívětivost podnikové struktury vůči náboženskému životu. Od zemských voleb 1928 se rozvoj Zlína a Baťových závodů nesl ve znamení uzavření dohody spolupráce s agrárníky, národními demokraty, národními socialisty a lidovci, která měla za následek značný vliv Baťovců i na zemské a celorepublikové úrovni. 18. června 1936 navštívil Zlín pod vedením Dominika Čipery prezident Edvard Beneš.^[4][5]

V roce 1938 v napjaté atmosféře ohrožení republiky ze strany Německa probíhala další předehra k obecním volbám. V rámci podniku probíhala tvrdá kampaň, která umožnila vedoucím činovníkům podniku nutit své zaměstnance podporovat pouze jednu obecní kandidátku. Tvrdé zacházení a vliv vedení Baťovců ve státní správě ve Zlíně umožnil, že již v době konání komunálních voleb na jaře 1938 nebylo povoleno komunistům ve Zlíně postavit jakoukoliv opoziční kandidátku. To znamenalo, že v obecním zastupitelstvu získali Baťovci 100% mandátů. Po přijetí Mnichovské dohody pak byla KSČ 20. října 1938 zakázaná v celé republice a 27. prosince 1938 definitivně rozpuštěna. To vyústilo v první totalitní volby na území Československa, když ve volbách do Slovenského sněmu v prosinci 1938 kandidovala pouze kandidátka jedné politické strany Jozefa Tisa.^[6]

Politická činnost hnutí byla ukončena v roce 1938, ale Dominik Čipera působil ve funkci starosty Zlína i po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava až do září 1944 a poté krátce v květnu 1945. Následně byl obviněn z kolaborace s nacisty. V květnu 1947 byl ale soudem zproštěn všech obvinění. V roce 1945 byli postupně z vedení Baťových závodů odstraněni němečtí členové představenstva a koncern byl postupně znárodněn. Po únoru 1948 pak Dominik Čipera emigroval do Kanady.

• Tomáš Baťa (1923–1931)
• Dominik Čipera (1931–1938)

• Dějiny koncernu Baťa