Baalbek
Baalbek | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 34°0′22″ s. š., 36°12′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 1 170 m n. m. |
Stát | Libanon |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,4 km² |
Počet obyvatel | 24 000[1] |
Hustota zalidnění | 641,4 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baalbek | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Sloupy Jupiterova chrámu | |
Smluvní stát | Libanon |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, iv |
Odkaz | 294 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1984 (8. zasedání) |
Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon. Nachází se ve výšce 1170 m n. m. a je známo svými chrámovými stavbami pocházejícími z 1. až 3. století n. l. V roce 1984 byly zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie
Baalbek byl založen ve 3. tisíciletí př. n. l. V jeho názvu se objevuje jméno boha Baala. V roce 64 n. l. byl Baalbek dobyt Římany. V době římské nadvlády měl Baalbek římskou posádku a byl nazýván Heliopolis.
Po rozpadu Římské říše se stal součástí Byzantské říše a v roce 637 n. l. byl dobyt Araby, kteří akropoli přeměnili na citadelu. V roce 1516 se stal součástí Osmanské říše. V roce 1759 postihlo město zemětřesení, které značně poškodilo antické památky.
Od roku 1918 leží Baalbek na území Libanonu. V roce 1984 byl zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO.
Jupiterův chrám
Jupiterův chrám byl nejrozsáhlejší z chrámů v Baalbeku. Byl zasvěcen bohu římskému Jupiterovi (Jupiter Heliopolitanus[2] a pochází z 1. století n. l. Skládá se ze dvou velkých nádvoří a vlastní svatyně. První nádvoří má 60 m na šířku a 76 m na délku a tvar šestiúhelníku, proto se nazývá Hexagonální. Druhé je 135 m dlouhé a 113 široké a nazývá se Velké. Obě nádvoří byla původně lemována dvěma řadami sloupů a měla zdobený vchod, který se skládal z vysokého, trojitého portálu s širokým schodištěm.
Zbytky vlastního chrámu stojí v zadní části druhého nádvoří na západní straně. Chrám byl 89 m dlouhý a 49 m široký. Jeho střecha spočívala na 54 sloupech, ze kterých se do dnešní doby zachovalo pouze šest. Tyto sloupy jsou 22 m vysoké a stojí na 2 m vysokých podstavcích. Na nich se nachází 2 m vysoké hlavice v korintském slohu. Průměr sloupů je 2,2 m.
Pro vybudování základů tohoto chrámu byly použity veliké kamenné kvádry. Některé mají rozměry 20 m na délku, jsou 4 m široké a 4 m vysoké. Tři největší se nachází na západní straně.
Nedaleko chrámu, v lomu kde se těžil kámen na stavbu tohoto chrámu se nachází stále jeden kamenný blok s rozměry 21,5×4×4,5 m a hmotností 1100 tun, nazývaný ﺣﺠﺮ ﺍﻠﺤﺒﻠﻰ (ḥaǧar al-ḥublā – kámen těhotné ženy). Tento název vznikl zkomolením původního názvu hadžar al-qubla – Jižní kámen. Jedná se pravděpodobně o největší kamenný blok na světě opracovaný lidskou rukou.
Chrám byl za byzantských dob pobořen křesťany, kteří využili jeho kamene ke stavbě baziliky. Jeho poškozování pokračovalo i v době vlády Arabů a zkázu dokonalo zemětřesení v roce 1759.[3]
Bakchův chrám
Nachází se na jih od Jupiterova chrámu. Dříve byl nazýván Chrám boha slunce. Podstava má obdélníkový tvar s rozměry 69 × 36 metrů a k chrámu vede 33 schodů.[4] Jeho vstupní brána je ozdobena vytesanými vinnými listy, hlavičkami makovic a stébly ječmene. Je to jeden z nejzachovalejších antických chrámů na světě.[3] Do dnešní doby se zachovaly všechny čtyři vnitřní stěny a na jeho obvodu více než polovina z původních 50 sloupů korintského slohu.[5]
Venušin chrám
Kousek dál od dvou hlavních chrámů stojí zbytky velmi malého chrámu z 3. století n. l., jehož půdorys je oválný. Byl zasvěcen bohyni Venuši.
Galerie
Propyleje u vstupu do Bakchova chrámu
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Ludvík Svoboda a kolektiv: Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 225.
- ↑ a b Archivovaná kopie. iniciala.cz [online]. [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hedvabnastezka.cz [online]. [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ http://www.ecesty.cz/cestopisy/2002blvychod/01lb08_baalbek.htm
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baalbek na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Baalbek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Fotoprocházka Baalbekem
Média použitá na této stránce
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Baalbek, Lebanon - pillars that probably formed parts of the former mosque; remains of the Arab fortification in background
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Baalbek, Lebanon - entrance into the Bacchus Temple
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Baalbek, Lebanon - a view of the Temple of Jupiter from the Great Court
Autor: Saadedine AL SAIDI, Licence: CC BY-SA 4.0
Temple of Bacchus may refer to any temple to the Roman wine god Bacchus or to temples of other gods with which he was equated in antiquity, such as the Greek Dionysus. However, it often refers specifically to the most famous temple of Bacchus, located in Roman Heliopolis (current Baalbek, Lebanon).
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Baalbek, Lebanon - propylaea at the entrance of the site
Aerial view of temple ruins of Ba'labakk
Baalbek. General view - late 1800s
TITLE: Baalbek. General view
CALL NUMBER: LOT 13560-2, no. 24 [P&P]
REPRODUCTION NUMBER: LC-DIG-ppmsca-04956 (digital file from original)
No known restrictions on publication in the U.S. Use elsewhere may be restricted by other countries' laws. For general information see "Copyright and Other Restrictions..." (http://lcweb.loc.gov/rr/print/195_copr.html)
MEDIUM: 1 photographic print.
CREATED/PUBLISHED: [between 1860 and 1900]
Title from item. No. 400.
FORMAT:Aerial views 1860-1900.
Photographic prints 1860-1900.
REPOSITORY: Library of Congress Prints and Photographs Division Washington, D.C. 20540 USA
DIGITAL ID: (original) ppmsca 04956 http://hdl.loc.gov/loc.pnp/ppmsca.04956
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Baalbek, Lebanon - remaining six columns of the Temple of Jupiter - 22 meters high