Babí hřbet
Babí hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 455 m n. m. (Sychrov) |
Rozloha | 11,61 km² |
Nadřazená jednotka | Lipovská vrchovina |
Sousední jednotky | Řečkovický prolom, Medlánecká sníženina, Bystrcká kotlina, Jinačovický prolom, Kuřimská kotlina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | žula, granodiorit, diorit, diabas |
Povodí | Svratka, Svitava |
Souřadnice | 49°16′11″ s. š., 16°32′55″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-2B-3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Babí hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.
Jedná se o hrásť ve formě úzkého hřbetu tvořeného žulami, granodiority, diority a diabasy brněnského masivu. Nejvyšším bodem je vrchol Sychrova (455 m n. m.).[1] Severojižní hřbet, začínající na severu Kuřimskou horou a na jihu končící u Mniší hory, je obklopen množstvím sníženin – Řečkovickým prolomem, Medláneckou sníženinou, Bystrckou kotlinou, Jinačovickým prolomem a Kuřimskou kotlinou.
Území Babího hřbetu je z převážné části zalesněno a tvoří rekreační zázemí města Brna. Byl zde zřízen přírodní park Baba.[1] Zástavba zasahuje na území hřbetu pouze okrajově, na severu se jej dotýká Golf Resort Kaskáda.
Reference
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“