Baba Vanga

Baba Vanga
Rodné jménoВангелия Пандева Сурчева
Narození3. října 1911
Strumica
Úmrtí11. srpna 1996 (ve věku 84 let) nebo 11. listopadu 1996 (ve věku 85 let)
Sofie
Příčina úmrtírakovina prsu
Místo pohřbeníBulharsko
BydlištěPetrič
Rupite
Povolánísenzibil
RodičePando Surchev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vanga, vlastním jménem Vangelija Pandeva Dimitrova-Gušterova (3. října 1911 Strumica – 11. srpna 1996 Sofie), byla bulharská nevidomá věštkyně.

Její život je opředen různými mýty. Údajně v raném dětství přežila silnou bouři, při které přišla o zrak, ale zároveň nabyla věštecké schopnosti. Během socialismu se těšila úctě nejvyšších stranických představitelů, což bylo v rozporu s jejich materialistickým světonázorem. Pochybné pseudovědecké zdroje, jako je The Weiser Field Guide, tvrdí, že předpovídala rozpad Sovětského svazu, katastrofu v Černobylu, datum Stalinovy smrti, potopení ruské ponorky Kursk, teroristické útoky 11. září, smrt princezny Diany a Topalovovo vítězství ve Světovém šachovém turnaji.[1][2] Její předpovědi z nedávné minulosti se nevyplnily (např. třetí světová válka v roce 2010, téměř pustá Evropa v roce 2016), naopak významné události hodné zmínění (např. Covid-19) se mezi jejími předpověďmi nenacházejí.[3]

Odkaz

Dům Baby Vangy v Rupite

Ve své závěti odkázala Vanga všechen svůj majetek bulharskému státu. V souladu se závětí byl její dům ve městě Petrič přeměněn na muzeum. Jsou zde vystaveny její osobní předměty, fotografie a dárky od lidí, kterým za svého života pomohla. Muzeum bylo otevřeno 5. května 2008.[4] Až po vyřešení právních sporů s příbuznými, kteří zpochybnili část závěti, byl roce 2014 veřejnosti otevřen také dům ve vesnici Rupite, kde Baba Vanga žila mezi lety 1970 a 1996.[5]

Baba Vanga se stala inspirací pro televizní seriál Vangelija, který vysílal ruský První kanál v roce 2013.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanga na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ COOPER, Lucy. Notes from History: Baba Vanga. Echo. Prosinec 2005. Dostupné online. 
  2. ↑ JOYCE, Judith. The Weiser Field Guide Series. [s.l.]: Weiser Books, 2011. 224 s. Dostupné online. ISBN 9781609252984. (anglicky) 
  3. ↑ http://babavanga.euweb.cz/ (archivováno)
  4. ↑ Навършват се 12 години от смъртта на Ванга (видео) [online]. btvnovinite.bg [cit. 2025-03-22]. Dostupné online. (bulharsky) 
  5. ↑ House of Bulgaria’s Baba Vanga opens to visitors. The Sofia Globe [online]. 2014-03-26 [cit. 2025-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Vangelija (2013) [online]. ČSFD [cit. 2025-03-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce