Babiny I
| Babiny I | |
|---|---|
 V centru zaniklé obce je dnes křižovatka s odbočkou do Čeřeniště | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Malečov |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′6″ s. š., 14°7′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
| Katastrální území | Babiny I (2,89 km²) |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| PSČ | 403 23 |
| Počet domů | 2 (2011)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Babiny I | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 41718 |
| Kód k. ú. | 641715 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Babiny I (něm. Babina)[3] je osada a zaniklá vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 3,5 km na jih od Malečova.
Babiny I je také název katastrálního území o rozloze 2,89 km2.[4]
Historie
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1337.[5] Založena byla patrně koncem 12. století, kdy byla součástí královského majetku. Později patřila klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem a v roce 1399 ji získal Ján z Kamýka. Od 16. století ves náležela liběšickému panství. V roce 1630 ves získala litoměřická jezuitská kolej a po zrušení jezuitského řádu připadla ves královské komoře. Nejvíce obyvatel převážně německé národnosti zde žilo v roce 1869, a to okolo 170. Později počet obyvatel klesal. Život v této vysoko položené vsi nebyl jednoduchý. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. Děti docházely do školy do vsi Čeřeniště. K zásadnímu zlomu v životě obce dochází koncem druhé světové válce, kdy je převážná část obyvatel pro svou německou národnost odsunuta. V obci zůstalo pouze šest obyvatel a po válce se ji nepodařilo znovu dosídlit obyvateli z vnitrozemí. Již opuštěná ves zanikla v roce 1980, kdy se stala vojenským výcvikovým prostorem. Na přelomu 20. a 21. století bylo v souvislosti s rušením litoměřické posádky cvičiště opuštěno.[6] Do roku 1930 byly Babiny samostatnou obcí, v roce 1950 se stala součástí obce Čeřeniště, v letech 1961–1980 součástí obce Tašov. Od 1. ledna 1999 je území po zaniklé obci součástí obce Malečov.
Současnost
Od 1. července 1980 patří k obci Tašov již jen katastrální území.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 170 | 159 | 154 | 142 | 138 | 150 | 144 | 6 | 11 | – | – | – | – | 4 |
| Domy | 27 | 28 | 27 | 28 | 27 | 29 | 30 | 25 | . | – | – | – | 2 | 2 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Čeřeniště. | ||||||||||||||
Babinské louky
Dřívější zemědělství vyústilo v postupnou devastaci jedinečných orchidejových luk v okolí obce, na nichž se nacházely vzácné druhy rostlin, zvláště z čeledi vstavačovitých. Na tyto lokality upozornil na přelomu 19. a 20. století ve svém díle České středohoří profesor Univerzity Karlovy Karel Domin. Nepatrný zbytek luk je dnes zahrnut do území přírodní památky Babinské louky, zřízené v roce 1993. Ochrana má za hlavní cíl zachování kriticky ohroženého druhu zvonovce liliovitého (Adenophora liliifolia).
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 23-03-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2011.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ SEDLÁK, Václav. Obec Babiny oficiálně zanikla až v roce 1980. Litoměřický deník [online]. 2014-08-09 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Babiny I na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Babiny v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Babiny I na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
|
This photograph was taken by Roman Zázvorka and released under the license(s) stated below. You are free to use it as long as you credit me and follow the terms of the license.
(Email: to send a message) |
 |
Babiny I.
Autor:
|
This photograph was taken by Roman Zázvorka and released under the license(s) stated below. You are free to use it as long as you credit me and follow the terms of the license.
(Email: to send a message) |
|
Babiny I.