Bachofenové z Echtu

Bachofenové z Echtu
Země	Limbursko, Německo, České království
Tituly	páni
Rok založení	1325
Větve rodu	limburská, německá, rakouská, česká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bachofenové z Echtu je původem pozdně středověký limburský šlechtický rod s duryňskými, porýnskými a vestfálskými kořeny, známý od 2. čtvrtiny 14. století, povýšený do šlechtického stavu asi roku 1500 v osobě Jakoba Bachhofena z Echtu, který byl činný ve službách Henneberků v Kolíně nad Rýnem. Hlavní rodová sídla byla v Durynsku.

Bachofen, Bachoven, Bachoff,^[1] Bachhofen^[2] (von Echt / z Echtu).

Beekhoven, Bechoven, Baykhoven, Backhoven, Bachoven, Bagkoven, Bachoffen, Bachoff, Bachofen, Bachov, Backhoff von Echt, Eicht, Echts, Echtz, Echte, Acht, Aicht, Achte, Aght etc.^[3] „Rozmanitost psaní jména neobyčejně kolísá.“^[4]

Během následujících století se rod Bachofenů rozvětvil z Německa také do Rakouska a do českých zemí. V 18. století několik příslušníků rodu působilo v hnutí svobodných zednářů. Například Ludwig Heinrich Bachofen (1725–1792) v saském Altenburgu roku 1742 stál u založení zednářské lóže Archimedes, dosud činné pod názvem Archimedes u tří rýsovacích prken (Archimedes zu den drei Reißbretern).^[5]

• Abundus Bachofen z Echtu (správně Abundius,^[6] celým jménem Johannes Abund(i)us Anton Maria Bachofen von Echt (1778–1850) byl první příslušník rodu, který přicestoval do Čech, a to z Koblenze.^[7] Patřil ke spiklencům proti Napoleonovi v porýnské pevnosti Ehrenbreitenstein, odkud musel uprchnout, uchýlil se k pražskému arcibiskupovi Vilému Florentinu Salm-Salmovi, jenž jej od 1. ledna 1800 jmenoval lesníkem v Rožmitále. Po přesídlení do Prahy pak bydlel nejprve s nevlastní dcerou Marií Kindl v Praze na Malé Straně v Nerudově ulici čp. 245/III,^[8] roku 1829 zakoupil usedlost Panenskou, kde si zřídil cihelnu.^[9] V této usedlosti také zemřel. V roce 1838 se uvádí jako majitel domu na adrese Rytířská 965.^[10]

• Klemens Bachofen z Echtu (1819 Oelse–1886), přicestoval do Čech roku 1840, byl poslancem rakouské říšské rady a podnikatelem v cukrovarnictví. S manželkou Malvínou, rozenou Richterovou, vyženil Richterův cukrovar na Zbraslavi a druhý cukrovar vlastnil v Líbeznicích. Roku 1863 koupil na Berounsku velkostatek Svinaře se zámkem, hospodářskými dvory Lhotka a Halouny.^[11] Zámek dal stavebně upravit a spolu s bratrem Karlem Adolfem, který byl profesí chemik, podnikali v cukrovarnictví, vlastnili několik cukrovarů.^[12] Po Klementově smrti zdědila panství vdova Malvína Bachofenová († 1893) a jejich svobodný syn, JUDr. Karel Bachofen (1854–1909)^[13] zámek ve Svinařích prodal asi v roce 1900.

• Karl Adolf Bachofen z Echtu (1830 Oelse-1922 Vídeň) přišel z Vestfálska do Prahy, kde v letech 1848-1853 vystudoval chemii na Karlově univerzitě. Po praxi v cukrovaru svého bratra v Líbeznicích přesídlil do Vídně, kde založil rakouskou rodovou větev. Byl dvorním radou a císař František Josef I. jej povýšil do stavu svobodných pánů. Založil pivovar v Nussdorfu u Vídně,

• Adolf Bachofen (1864–1947), syn Karla Adolfa, byl ředitelem pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou.

Rakouská rodová větev pokračuje do současnosti, baronka Marie Helene Bachofenová von Echt, rozená ze Skene, zdědila roku 1973 zámek Murstätten v Lebringu ve Štýrsku a vlastní ho dosud.

Bachofenové užívají v erbu ovci, kráčející heraldicky doprava, buď bílou na zeleném trávníku nebo černou na stříbrném štítu, shodná ovce je rovněž v klenotu. Barvy se mění podle rodových větví.^[14]

• MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha 2010, s.19

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bachofenové z Echtu na Wikimedia Commons