Jeden až dva kilometry severozápadně od města se nachází zbytky kruhového valu (tzv. Starého zámku) z 12. století, které dokazují osídlení oblasti dlouho před první historickou zmínkou o městu v roce 1324. V roce 1412 vykupují pozemky města a okolí Zedtwitzové, v jejichž držení zůstávají až do 18. století. Léčebný účinek Halštrovského pramene (kdysi označován jako Säuerling (Kyselka), dnes Moritzquelle) byl spoznán velmi brzy. Jiří Leisner, tehdejší plavenský městský lékař a osobní lékař zemského pána, vévody Moritze ze Saska a Zeitzu zapisuje v roce 1669, že „tato voda byla od nepaměti používána nejen obyvateli Elsteru, ale jezdili si pro ni až z Adorfu“ a také píše, že „byla využívána pacienty s mnoha nemocemi“. V roce 1795 navštívil Elster slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, a později ve svém díle uvádí halštrovské prameny Hermanna a Dorotheu.
19. a 20. století
Před rokem 1851 byl Elster jen samostatnou farou. V roce 1892 byl vysvěcen nový novogotickýkostel Svaté Trojice. Starý kostel Svatého Petra a Pavla byl zbourán. Elster od roku 1848 patřil k Saským královským státním lázním, díky čemuž se rychle rozrůstal počet lázeňských hostů: 1848: 129; 1850: 378, 1860: 1.750, 1870: 2450, 1890: 5870, 1900: 8900, 1990: 15 600. Od roku 1875 nese místo název Bad Elster a od roku 1935 užívá městských práv. Roku 1880 zde bylo otevřeno Lázeňské muzeum, které se stalo prvním svého druhu nejen ve městě, ale i v celém zemském okresu Fojtsko.
Vývoj počtu obyvatel
Vývoj počtu obyvatel města Bad Elster
Rok
1834
1871
1890
1910
1925
1939
1946
1964
1971
1990
2003
2004
Počet obyvatel
701
1248
1120
2251
3368
3546
3657
3353
3336
4701
4101
4060
Památky
Lázeňská budova
katolický kostel sv. Alžběty, vystavěn v letech 1912–1913
evangelicko-luteránský kostel sv. Trojice
hrob na městském hřbitově pro čtyři neznámé válečné zajatce 2. světové války, kteří zemřeli během nucených prací.
Městské části
Bärenloh, Christiansreuth, Heißenstein, Kessel, Mühlhausen, Reuth a Sohl včetně Schwarzenbrunnu.
Ekonomika
Bad Elster žije především z turismu, který do městské kasy přináší velké množství peněz. Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. V roce 2005 se zde nacházelo 35 ubytovacích míst, které nabízeli až 2400 lůžek. Během téhož roku bylo napočítáno 540 000 přenocování.
Doprava
V blízkosti města se nachází rychlostní silnice B 92, která bývá však jen málo vytížená. Z Bad Elsteru vedou do České republiky dva dopravní hraniční přechody; jeden do Hranic (část Krásňany), a druhý do Doubravy u Aše, pro dopravu otevřený v roce 2008. Proti otevření pro automobilový provoz protestovaly radnice v Aši i v Bad Elsteru, ale marně. Důvodem protestů byly možné neblahé následky pro přírodní park Smrčiny. Nádraží v Bad Elsteru na trati Cheb – Plauen se nachází asi 2,5 kilometru od středu města, na okraji místní části Mühlhausen.
.JPG)
Německo
multimediální obsah na Commons
poslech; česky zastarale Lázně Halštrov) je lázeňské město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 3 600[1] obyvatel. Město leží v blízkosti hranic tří území: Saska, Bavorska a Čech, a v blízkosti měst Aše, Hofu a Plavna. Bad Elster patří mezi města mikroregionu Přátelé v srdci Evropy. Leží v údolí podél Bílého Halštrova a obklopují jej vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy. Má přibližně 3 600[1] obyvatel.
Bad Waldsee, Německo (od roku 1990)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Elster na Wikimedia Commons 
