Bad Homburg Open 2024 – ženská dvouhra
| Bad Homburg Open 2024 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Vítězka | Diana Šnajderová | |||
| Finalistka |  Donna Vekićová | |||
| Výsledek | 6–3, 2–6, 6–3 | |||
| Soutěže | ||||
| ženská dvouhra • ženská čtyřhra | ||||
| ||||
Ženská dvouhra Bad Homburg Open 2024 probíhala ve druhé polovině června 2024. Do singlové soutěže badhomburského tenisového turnaje hraného na trávě nastoupilo třicet dva hráček. Osm z nich si účast zajistilo v kvalifikaci. Turnaj byl povýšen z kategorie WTA 250 do úrovně WTA 500.[1]
Obhájkyní titulu byla dvacátá sedmá hráčka žebříčku Kateřina Siniaková.[2] Ve druhé fázi přehrála světovou patnáctku Ljudmilu Samsonovovou, která o týden dříve ovládla Libéma Open. Do čtvrtfinále s Vekićovou však nenastoupila, aby neohrozila start na navazujícím Wimbledonu, když si na předcházejícím German Open přivodila menší zranění pravé nohy.[3]
Nejmladší členka startovního pole, 19letá Češka Linda Nosková, ve druhém kole nestačila na bulharskou kvalifikantku Viktoriji Tomovovou. Bulharka na úvod vyřadila i nejstarší singlistku v soutěži, 36letou Němku Tatjanu Mariovou. Nejvýše nasazená světová devítka Maria Sakkariová i turnajová čtyřka Beatriz Haddad Maiová v Bad Homburgu debutovaly. Bývalá světová jednička Caroline Wozniacká odehrála v týdnu před zahájením první travnatý turnaj od Wimbledonu 2019, když se představila na Birmingham Classic.[4]
Vítězkou se stala 20letá Diana Šnajderová, jež ve finále zdolala o osm let starší Chorvatku Donnu Vekićovou po třísetovém průběhu 6–3, 2–6 a 6–3. V probíhající sezóně si po triumfu na Thailand Open připsala druhé turnajové vítězství, které představovalo druhý singlový titul na okruhu WTA Tour a první v kategorii WTA 500 i na trávě. V roce 2024 se stala šestou vícenásobnou, a zároveň nejmladší, šampionkou. Po skončení debutovala v první světové třicítce žebříčku, kterou uzavírala. Stala se tak první vítězkou travnatého turnaje před dovršením 21 let od Keninové na Mallorca Open 2019. Vekićová prohrála i čtvrté finále v úrovni WTA 500, když naposledy předtím se tak stalo na travnatém German Open 2023. Celkově nezvládla deváté ze třinácti kariérních finále.[5][6][7]
Nasazení hráček
Maria Sakkariová (1. kolo)- Ljudmila Samsonovová (2. kolo)
Emma Navarrová (semifinále)
Beatriz Haddad Maiová (2. kolo)- Viktoria Azarenková (odstoupila)
- Jekatěrina Alexandrovová (2. kolo)
Elina Svitolinová (1. kolo)- Mirra Andrejevová (1. kolo)
- Anna Kalinská (odstoupila)
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
| Semifinále | Finále | |||||||||||
| Diana Šnajderová | 7 | 2 | 6 | |||||||||
| 3 |  Emma Navarrová | 5 | 6 | 3 | ||||||||
| Diana Šnajderová | 6 | 2 | 6 | |||||||||
| Donna Vekićová | 3 | 6 | 3 | |||||||||
| Q |  Viktorija Tomovová | 0 | 66 | |||||||||
| Donna Vekićová | 6 | 78 | ||||||||||
Horní polovina
| První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
| 1 |  M Sakkari | 6 | 2 | 64 | |||||||||||||||||||||
| LL |  J Niemeier | 2 | 6 | 77 | LL | J Niemeier | 6 | 2 | 1 | ||||||||||||||||
 A Rus | 4 | 1 | WC |  P Badosa | 4 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
| WC | P Badosa | 6 | 6 | WC | P Badosa | 3 | 63 | ||||||||||||||||||
| PR | A Kerber | 5 | 3 | D Šnajder | 6 | 77 | |||||||||||||||||||
| D Šnajder | 7 | 6 | D Šnajder | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
 D Jastremska | 4 | 6 | 6 | D Jastremska | 2 | 2 | |||||||||||||||||||
| 8 | M Andrejeva | 6 | 4 | 3 | D Šnajder | 7 | 2 | 6 | |||||||||||||||||
| 3 | E Navarro | 6 | 6 | 3 | E Navarro | 5 | 6 | 3 | |||||||||||||||||
| Q |  J Cristian | 3 | 1 | 3 | E Navarro | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
| P Stearns | 6 | 7 | P Stearns | 4 | 1 | ||||||||||||||||||||
| LL | J Stusek | 2 | 5 | 3 | E Navarro | 4 | 6 | 1 | |||||||||||||||||
| Q |  D Parry | 6 | 5 | 1 | WC |  C Wozniacki | 6 | 1 | 0r | ||||||||||||||||
| V Kuděrmetova | 3 | 7 | 6 | V Kuděrmetova | 2 | 4 | |||||||||||||||||||
| WC | C Wozniacki | 6 | 64 | 7 | WC | C Wozniacki | 6 | 6 | |||||||||||||||||
| 7 | E Svitolina | 3 | 77 | 5 | |||||||||||||||||||||
Dolní polovina
| První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
| LL | T Townsend | 5 | 1 | ||||||||||||||||||||||
 L Nosková | 7 | 6 | L Nosková | 4 | 2 | ||||||||||||||||||||
| Q | V Tomova | 6 | 6 | Q | V Tomova | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
| WC | T Maria | 1 | 3 | Q | V Tomova | 2 | 6 | 711 | |||||||||||||||||
| WC |  B Andreescu | 4 | 2 | A Blinkova | 6 | 1 | 69 | ||||||||||||||||||
| A Blinkova | 6 | 6 | A Blinkova | 6 | 7 | ||||||||||||||||||||
| LL | T Korpatsch | 1 | 66 | 4 |  B Haddad Maia | 3 | 5 | ||||||||||||||||||
| 4 | B Haddad Maia | 6 | 78 | Q | V Tomova | 0 | 66 | ||||||||||||||||||
| 6 | J Alexandrova | 6 | 6 | D Vekić | 6 | 78 | |||||||||||||||||||
 N Podoroska | 3 | 0 | 6 | J Alexandrova | 4 | 6 | 3 | ||||||||||||||||||
| D Vekić | 6 | 6 | D Vekić | 6 | 3 | 6 | |||||||||||||||||||
| Q |  L Bronzetti | 3 | 4 | D Vekić | w/o | ||||||||||||||||||||
| K Siniaková | 6 | 67 | 6 | K Siniaková | |||||||||||||||||||||
| C Burel | 3 | 79 | 1 | K Siniaková | 6 | 63 | 6 | ||||||||||||||||||
| S Sorribes Tormo | 3 | 1 | 2 | L Samsonova | 3 | 77 | 3 | ||||||||||||||||||
| 2 | L Samsonova | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||||
Kvalifikace
Nasazení hráček
Diane Parryová (kvalifikována)
Viktorija Tomovová (kvalifikována)
Jaqueline Cristianová (kvalifikována)
Lucia Bronzettiová (kvalifikována)
Kvalifikantky
Šťastné poražené
- 1.
Tamara Korpatschová- 2.
Taylor Townsendová- 3.
Jule Niemeierová- 4.
Julia Stuseková - 2.
Pavouky kvalifikací
| Legenda | ||
|
|
|
První kvalifikantka
| Kvalifikační kolo | ||||
| 1 | Diane Parryová | 6 | 3 | 6 |
| WC | Jule Niemeierová | 3 | 6 | 4 |
Druhá kvalifikantka
| Kvalifikační kolo | ||||
| 2 | Viktorija Tomovová | 6 | 6 | |
| Taylor Townsendová | 1 | 2 | ||
Třetí kvalifikantka
| Kvalifikační kolo | ||||
| 3 | Jaqueline Cristianová | 6 | 6 | |
| WC | Julia Stuseková | 3 | 4 | |
Čtvrtá kvalifikantka
| Kvalifikační kolo | ||||
| 4 | Lucia Bronzettiová | 3 | 6 | 6 |
| Tamara Korpatschová | 6 | 0 | 1 | |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Bad Homburg Open – Singles na anglické Wikipedii.
- ↑ Bad Homburg 2024: Dates, draws, prize money and everything you need to know. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Siniakova beats Bronzetti to win first grass-court title in Bad Homburg. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Siniaková v Bad Homburgu odstoupila před čtvrtfinále, Menšík končí na Mallorce. iDNES.cz [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ PREVIEW NOTES | BAD HOMBURG OPEN POWERED BY SOLARWATT | QUICK FACTS [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-06-23 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shnaider tops Vekic to win Bad Homburg title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shnaider wins her second WTA singles title of 2024 in her Bad Homburg debut. AP News [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shnaider wins her second WTA singles title of 2024 in her Bad Homburg debut. Washington Post [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky)
Externí odkazy
- Bad Homburg Open 2024 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- Bad Homburg Open 2024 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
