Bad Reichenhall

Bad Reichenhall
Bad Reichenhall
znak
Poloha
Souřadnice	47°43′29″ s. š., 12°52′37″ v. d.
Nadmořská výška	470 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Bavorsko
Zemský okres	Berchtesgadensko
Bad Reichenhall
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,92 km²
Počet obyvatel	19 087 (2023)[1]
Hustota zalidnění	455,3 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Christoph Lung
Oficiální web	www.stadt-bad-reichenhall.de
Telefonní předvolba	08651
PSČ	83435
Označení vozidel	BGL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Reichenhall jsou lázně v Německu, velké okresní město a zároveň okresní město zemského okresu Berchtesgadensko. Nachází se v Horním Bavorsku při hranicích s Rakouskem, leží v údolí řeky Saalach a na úbočí hor, obklopeno ze všech stran horami alpského masivu. Nejbližším velkým městem je Mnichov ležící asi 100 km severozápadně a Salcburk asi 20 km severovýchodně. Město a jeho okolí je chráněnou krajinnou oblastí. K 31. prosinci 2023 zde žilo 19 087 obyvatel.

Město má 11 místních částíː vnitřní město, St. Zeno (s dvory Froschham, Weiler Vogelthenn a Traunfeld), Auf dem Predigtstuhl, Karlstein, Kirchberg (Bad Reichenhall), Nonn, Thumsee, Marzoll, Weißbach, Schwarzbach a Türk. Z nich nejníže položená je čtvrť kolem železničního nádraží (470 m n.m.) a nejvýše stojí Reichenhaller Haus pod vrcholem hory Hochstaufen v nadmořské výšce 1750 metrů. Nejvýše položená část Auf dem Predigstuhl ve výšce kolem 1500 metrů nad mořem je přístupná kabinovou lanovkou.

První osídlení oblasti spadá do pozdního eneolitu s nálezy keramiky kultury zvoncovitých pohárů z období 2800 až 2300 let př.n.l., přes pohřebiště kultury popelnicových polí až po keltské sídlo, jež bylo zdokumentováno v dnešní místní části Karlstein. Již tehdy se zde těžila alpská sůl, jejíž distribuci přes Salzburg do jižní Evropy rozšířili Římané v císařské době (15 př.n.l.– 480 n.l.), když oblast připojili ke své provincii Noricum. Germánský kmen Bajúvarů (Bavorů) dobyl a osídlil území mezi léty 470–700. Bavorský vévoda Theodo II. přijal křesťanství a daroval třetinu solivaru prvnímu salcburskému biskupovi, později kanonizovanému Rupertovi. Tím se Reichenhall stal na dalších 500 let nejdůležitějším obchodním místem Salcburské diecéze. Podle legendy objevil zapomenuté solné prameny sám svatý Rupert.

Roku 1017 byl k ochraně Solné stezky postaven hrad Axelmannstein (nyní na jeho místě stojí stejnojmenný hotel) a území kolonizováno z kláštera Tegernsee. Dále byl postaven klášter svatého Zena.

Roku 1834 vypukl ve městě rozsáhlý požár, jemuž podlehlo 278 ze 302 domů, stará salina, vřídla i zámek Achselmannstein. Díky prosperitě solného průmyslu a obchodu a zvláště zájmu bavorského krále Ludvíka I. byla brzy obnovena infrastruktura a reprezentativní zástavba města. Král financoval novostavby a pověřil jejich návrhy architekty Fridricha Gärtnera a Josefa Ohlmüllera. Od poloviny 19. století se tak město stalo lázeňským a dovolenkovým centrem s moderními administrativními budovami, lázeňskými domy, penziony i vilami.

Roku 1888 byla otevřena železniční trať Reichenhall–Berchtesgaden a roku 1899 město obdrželo oficiální titul Královské bavorské státní lázně. Zařadilo se mezi přední evropské lázeňské destinace, kam jezdili evropští panovníci jako císař František Josef I., králové, šlechta i podnikatelé.

Roku 1926 zde německá Lufthansa zřídila první letiště. Před a za druhé světové války bylo město proměněno v ozdravné zařízení NSDAP, v listopadu 1944 a 26. dubna roku 1945 je vybombardovali Spojenci.

Vyvěrá zde několik solných pramenů. Jsou využívány jednak ke koupelím a inhalacím v lázních, a dále k výrobě soli, která tvoří 50 procent produkce kuchyňské soli na německém trhu a pod obchodní značkou Bad Reichenhaller Alpensalz se vyváží také do zahraničí. Tyto dvě sféry podnikání s polečně se službami turistiky tvoří hlavní ekonomické zdroje města.

• Okrsek starého Horního města (Obere Stadt) s věží a městskou branou sv. Petra a Pavla, dalších 14 věží někdejšího opevnění města
• Bývalý klášter svatého Zena, benediktinské opatství založeno roku 803, zrušeno roku 1806
• Ruina hradu Karlstein ze 12. století hraběcího rodu Peilsteinů
• Hrad Gruttenstein, s částí zdi a Prašnou věží městského opevnění
• Zámek Marzoll, renesanční stavba patricijské rodiny Fröschlů z let 1527–1536, přestavěn v 19. století
• Poutní kostel sv Pankráce s ruinou hradu Karlsteina
• Farní kostel sv. Mikuláše
• Stará radnice z roku 1849, fresky na fasádě namaloval Josef Hengge roku 1924.
• Královské lázně (Königliches Kurhaus), novobarokní stavba
• Četné vily z období historických slohů a secese
• 70 kašen s plastickou dekorací^[2]

• 
  Klášter sv. Zena
• 
  Prašná a Petropavelská věž
• 
  Kostel sv. Mikuláše
• 
  Poutní kostel sv Pankráce
• 
  Hrad Gruttenstein
• 
  Zámek Marzoll
• 
  Stará radnice
• 
  Královské lázně
• 
  Vodní elektrárna na Saalachu

• Jiří Bavorský, zvaný Bohatý, vévoda bavorsko-landshutský (1453—1503), podnikal zde
• Andreas Hofer (1629–1684), německý hudební skladatel
• Zikmund Winter, český historik a spisovatel, jezdil do zdejších lázní a 12. června 1912 zde zemřel.^[3]
• Anni Friesingerová-Postmaová (* 1977 Bad Reichenhall) bývalá německá rychlobruslařka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Reichenhall na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města