Baden (Dolní Rakousy)

Baden
centrum města
znak
Poloha
Souřadnice	48°0′27″ s. š., 16°14′4″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Baden
Baden
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	26,9 km²
Počet obyvatel	26 286 (2018)[1]
Hustota zalidnění	977,5 obyv./km²
Správa
Status	okresní město
Starosta	Stefan Szirucsek (ÖVP)
Oficiální web	baden.at
E-mail	buergerservice@baden.gv.at
Telefonní předvolba	02252
PSČ	2500
Označení vozidel	BN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baden či Baden u Vídně je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Leží v nadmořské výšce 230 m, 29 km jižně od Vídně. Žije zde přibližně 26 tisíc^[1] obyvatel. Je třetím největším městem Dolního Rakouska. Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Baden je lázeňské město. Název „Baden u Vídně“, německy Baden bei Wien, není oficiální, ale je běžně používán. Oficiální barvou obce je od 15. října 1968 „červeno-bílá“.^[2]

Teplé sirnaté prameny byly známy již za Římanů („Itinerarium Antonini Augusti“). Císař Claudius (41–54 n. l.) získal osadu nazývanou „Aquae“ (německy Bäder)^[3], v té době již léčivé lázně hrály důležitou roli.

V roce 869 se místo novodobě nazývalo „Padun“. V roce 1480 získalo místo městská práva. Roku 1488 navštívila město uherská královna Beatrix (1457–1508) a léčila si neplodnost. Při vpádu Turků v období tureckých vpádů byly lázně zničeny, stejně tak i v letech 1529 a také 1683, za zmatků reformace a protireformace, moru 1713 i velký požár 1714 zasáhl do života města.

Císař František II. Habsbursko-Lotrinský (1768–1835) v období od 1786 do 1834 se v lázních léčil a zřídl si zde letní residenci. Po velikém požáru města v roce 1812 bylo město nově vystavěno ve slohu Biedermeieru podle plánů Josefa Kornhäusela (1782–1860). Připojením obcí Leesdorfu a Gutenbrunnu v roce 1850 a později v roce 1912 Weikersdorfu, rozšířila se zastavěná část města.

V roce 1916 za první světové války velitelství rakousko-uherské armády se přesídlilo z Těšína (Teschen) do Badenu, na zámek Weilburg. Po zahájení provozu kasin v roce 1934 se město Baden zařadilo mezi nejvýznamnější ^{[Anm. 1]} luxusní lázeňská města Rakouska.

Při bombardování dne 2. dubna 1945 bylo zničeno mnoho budov. V letech 1945 až 1955 byl Baden sídlem hlavního stanu sovětských okupačních vojsk v Rakousku. Do roku 1965 byla celá turistická infrastruktura města obnovena, takže Baden je opět jedním z nejvýraznějších lázeňských měst Rakouska.

• Většina obyvatel města (62,7 %) jsou římskokatolického vyznání. Známý je farní kostel svatého Štěpána
• Evangelíků je 8,3 %
• Pravoslavných je 3,6 %
• K islámu se hlásí 4,0 %
• Bez vyznání je 16,8 % obyvatel
• Malá židovská obec (0,1 %) se snažila o renovaci městské synagogy. Renovace byla ukončena v roce 2005 a synagoga byla znovu vysvěcena. Původní církevní stavba byla postavena v roce 1873 jako vídeňský městský chrám. Dnes jsou obě židovské církevní stavby využívány pro původní účely.

• 1971 22 727
• 1981 23 140
• 1991 23 488
• 2001 24 518
• 2006 25 212

Baden měl ve druhé polovině 16. století téměř stejný počet obyvatel. Mezi lety 1889 a 1923 se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 22 000. Mezi lety 1939 až 1945 se počet obyvatel snížil. Také při sčítání lidu v roce 1991 se počet obyvatel snížil o 4,3 %.

S městem Baden sousedí (od severu ve směru hodinových ručiček):

• Pfaffstätten na severu
• Traiskirchen na severovýchodě
• Oberwaltersdorf a Tattendorf na východě
• Sooß, Kottingbrunn a Vöslau na jihovýchodě
• Teesdorf na jihu
• Gaaden na jihozápadě
• Alland na západu
• Heiligenkreuz na severozápadu

Město Baden tvoří sedm katastrálních území:

• Baden
• Braiten
• Gamingerhof
• Leesdorf
• Mitterberg
• Rauhenstein
• Weikersdorf

• Beethovenova svatyně s lázeňským parkem ^[4]
• Morový sloup^[5] na hlavním náměstí v Badenu u Vídně.
• Dřívější Central-Hotel-Baden (z 1919), Conrad-von-Hötzendorf-Platz 6 ^[6]

Baden je nazván po sirném prameni a je důležitým lázeňským místem. Pramen jsou známy již po tisíciletí. Nejstarší sirný pramen se nachází ve štole pod kasinem. Dnes se voda čerpá ze čtrnácti pramenů.

• Obraz města je vytvářen stavbami ve slohu biedermeieru z počátku 19. století. Město bylo oblíbeným místem pro turisty z Vídně. Baden se řadí mezi "Malá historická města“.

Lázeňský pobyt je zpříjemněn operetami. V zimě se představení konají v městském divadle (v letech 1908–1909), které postavil Ferdinand Fellner (1847–1916). V létě se představení v Badenské letní aréně, postavené roku 1906 Rudolfem Krauszem (0872–1928).^[7]).

Městská knihovna byla zřízena v letech 1940–1941. Tehdy měla 3000 svazků a 22 332 zápůjček pro 1349 zájemců (z toho 3000 pacienty lázní). V roce 1959 knihovna přesídlila do budovy na ulici Kaiser Franz-Ring. Druhá knihovna byla zřízena, jako pobočka, v roce 1964 v městské části Weikersdorf. V roce 2008 měla knihovna 52 480 zápůjček pro 26 095 návštěvníků. V knihovně je 31 303 medií (26 602 knih, 1184 sešitů časopisů pro 43 abonentů a 3517 audio/video nosičů).

• Rollettmuseum
• Muzeum císaře Františka Josefa (vlastivědné exponáty)
• Beethovenův dům
• Muzeum panenek
• Muzeum Arnulfa Rainera
• Dům umění v Badenu

• Aqadukt Baden
• Farní kostel Svatého Štěpána (Baden)
• Leesdorf (zámek)
• Rauheneck (zřícenina hradu)
• Rauhenstein (zřícenina hradu)
• Sauerův dvůr
• Scharfeneck (zřícenina hradu)
• Synagoga Baden
• Villa Menotti
• Weikersdorf (zámek)
• Weilburg (zámek) (již neexistuje)

• Lázeňský park s památníkem Straus^[8]
• Park Doblhoff s rosariem a památníkem na Rudolfa Geschwinda (1829–1910)
• Weikersdorferský park

• Helenental

• Badenský tenisový klub
• Badenský plážový volejbal
• Badenský AC – nejstarší a úspěšný fotbalový spolek
• ASV Baden – fotbalový spolek
• 1. Badenský spolek plážového volejbalu (BBV)
• Badenský spolek Americký fotbal
• Black Jacks – basketbalový spolek
• SG – Baden (střelecký spolek od roku 1560)
• Jezdecký spolek
• Římské lázně
• Termální lázně s koupalištěm

• Rakouská jižní dráha projíždí Badenem
• Koncová stanice badenské dráhy z Vídně do Badenu
• Jižní dálnice je v dosahu

• Léčebné lázně – provádění konferencí
• Casinos Austria – největší kasino v Rakousku
• Pěstitelé vína

Správní centrum okresu Baden, sídlo regionálních úřadů a jiná zařízení jako školy a zdravotnictví.

• Tereziánské úřady na hlavním náměstí^[9]
• Okresní hejtmanství
• Okresní soud
• Finanční úřad
• Geodetický úřad
• Dolnorakouská agrární komora (dislokované pracoviště)
• Okresní policejní úřad a Policejní inspekce
• Městská policie (největší v Rakousku, asi 40 příslušníků)

• V Badenu se nachází v Rakousku uznávaná malířská škola: přednášky o stavební technice a barevné ztvárnění, mistrovská škola pro malířství i odborná škola pro malíře a natěrače, také třídy se specializovanými učiteli pro sluchově postiženou mládež.^[10]
• obecná škola včetně praktické školy, pedagogická vysoká škola Dolního Rakouska
• Obecná škola včetně praktické obecné školy, pedagogická škola vysoká škola Dolního Rakouska
• Hlavní škola, hospodářská hlavní škola, praktická hlavní škola pedagogická vysoká škola Dolního Rakouska
• Polytechnická škola
• Učňovská škola pro pekaře, cukráře a zubních techniků
• Všeobecná zvláštní škola
• Vysoká škola pedagogická Dolního Rakouska
• Spolková obchodní akademie a obchodní škola
• Vyšší učiliště pro hospodářské profese
• Spolkové gymnázium a spolkové reálné gymnázium, Frauengasse
• Spolkové gymnázium a spolkové reálné gymnázium, Biondekgasse
• "Duhová škola", privátní obecná škola s trvalým právem veřejnosti
• Spolkový institut pro sociální pedagogiku
• HTL-malířská škola

• Termální klinika Baden
• Badenské centrum kurzů
• Zdravotnický a léčebný hotel Badenský dvůr
• Okresní dolnorakouská nemocenská pokladna

• Dobrovolní hasiči Baden-Stadt (I), Grabengasse
• Dobrovolní hasiči Baden-Leesdorf (II), Walterdorferstraße
• Dobrovolní hasiči Baden-Weikersdorf (III), Helenestraße

• Ignaz Vitzthumb (1724–1816), skladatel a kapelník
• Kateřina Schrattová (1853–1940), herečka rakouského Burgtheatru, milenka rakouského císaře Františka Josefa I.
• Bedřich Habsburský (1856–1936), arcivévoda rakouský
• Karl Landsteiner (1868–1943), patolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu
• Max Reinhardt (1873–1943), divadelní režisér
• Josef Frank (1885–1967), architekt a designér
• Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007), arcivévoda rakouský, syn posledního rakouského císaře Karla I. a císařovny Zity
• Arnulf Rainer (* 1929), malíř
• Thomas Vanek (* 1984), hokejista

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baden (Niederösterreich) na německé Wikipedii.

• Rainer von Reinöhl: Die Baudenkmale des Kurortes Baden bei Wien. Deutsche Heimatbücherei, Bd. 4, Wien [1911] Dostupné online
• Johannes Ressel: Kirchen und Kapellen, religiöse Gedenksäulen und Wegzeichen in Baden bei Wien. Ein Beitrag zur Geschichte, Heimatkunde und Kunstgeschichte, 2., verbesserte und erw. Auflage, Grasl, Baden 1982, ISBN 3-85098-131-2
• Johann Kräftner [Hrsg.]: Im Schatten der Weilburg. Baden im Biedermeier. Eine Ausstellung der Stadtgemeinde Baden im Frauenbad vom 23. September 1988 – 31. Jänner 1989, Grasl, Baden 1988, ISBN 3-85098-186-X
• Viktor Wallner, Gerhard Weber: 200 Jahre Kurpark in Baden, Gesellschaft der Freunde Badens und Städtische Sammlungen - Archiv, Rollettmuseum der Stadtgemeinde Baden, Baden 1992 Dostupné online
• Julius Böheimer: Straßen & Gassen in Baden bei Wien. Lexikon der Straßen, Gassen, Plätze, Wege, Stege, Brücken, Grasl, Baden 1997, ISBN 3-85098-236-X
• Rudolf Maurer: Die Wiener Vorstadt. Antonsgasse und Annagasse im Lauf der Jahrhunderte, Rollettmuseum Baden, Baden 2005, ISBN 3-901951-56-3
• Hildegard Hnatek, Franz Reiter: So war's einmal in Baden bei Wien, Verlag Sutton, Erfurt 2007, ISBN 978-3-86680-154-7
• Heidi Angelika Mascher-Pichler: Baden bei Wien zur sowjetischen Besatzungszeit 1945 – 1955 mit besonderer Berücksichtigung der ersten beiden Besatzungsjahre und des Jahres 1955, Wien, Univ., Diss., 2009 Dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baden na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky
• Město Baden
• Eintrag Baden in Meyers Konversationslexikon 1885ff.