Bahňáci

Jak číst taxoboxBahňáci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
(nezařazeno)bahňáci
Čeledě

Viz text níže.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bahňáci jsou skupinou ptáků v rámci řádu dlouhokřídlých, jejíž zástupci typicky hledají potravu procházením bahnitých či wattových mělkých břehů a používají svůj zobák ke sběru bezobratlých vodních živočichů jako jsou korýši či vodní hmyz.

Mezi bahňáky se najdou ptáci od velikosti vrabce až po středně velké ptáky brodivého typu vázané na vodu a její okolí (mokré louky, bažiny…). Jde o velmi rozmanitou skupinu, ať už jde o vzhled nebo hnízdní prostředí. Mají tenký a dlouhý zobák (kromě kulíků), někdy ohnutý nahoru (tenkozobec opačný) nebo dolů (koliha velká).

Většina druhů hnízdí na zemi, ale např. vodouš kropenatý na stromech. Mláďata jsou nekrmivá. Bahňáci mají převrácené rodičovské (sexuální) role; u druhů, kde se o mladé stará samec, je výraznější pohlavní dimorfismus, samice je pestřejší.[1] Jsou to dobří letci, často výrazně tažní. Mezi bahňáky dokonce patří i rekordman v ptačí migraci, kterým je břehouš rudý, jenž dokáže urazit přes 13 000 km bez jediné zastávky.

Většina druhů vyskytující se v České republice je zde pouze na průtahu ze severněji položených hnízdišť, často z oblastí kolem polárního kruhu. Mohou tvořit hejna obsahující až několik tisíc jedinců. V Česku tvoří pouze malá hejna (cca několik desítek).

Systematika

Tradiční pojetí

Systematika dlouhokřídlých, ke kterým bahňáci náleží, byla a stále je předmětem živých vědeckých debat. V jednom z tradičních pojetí představují bahňáci jeden ze tří podřádů dlouhokřídlých (dalšími byli racci (Lari) a alky (Alcae)). V takovém případě se podřád bahňáků označoval jako Charadrii. S rozmachem genetických metod však začaly v průběhu 10. let 21. století vycházet studie, které poukázaly na to, že toto rozdělení je nepřirozené, skupina Charadrii je polyfyletická a představuje tzv. odpadní koš na taxony (wastebasket taxon).[2][3][4][5][6] V historickém pojetí zahrnuje podřád bahňáků kolem 245 druhů[7] a přibližně následující čeledi:[8]

Jednu dobu byli bahňáci dokonce považování za samostatný řád, který se označoval Charadriiformes (dnes dlouhokřídlí), díky čemuž občas vznikají zmatky.

Moderní pojetí

Moderní pojetí bahňáků, resp. skupiny Charadrii, se ve vědecké komunitě stále diskutuje. Např. podle analýzy DNA z roku 2021 jsou ve skupině pouze tyto čeledě:[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bahňáci mají převrácené rodičovské role . operenci.cz [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ THOMAS, Gavin H; WILLS, Matthew A; SZÉKELY, Tamás. Phylogeny of shorebirds, gulls, and alcids (Aves: Charadrii) from the cytochrome-b gene: parsimony, Bayesian inference, minimum evolution, and quartet puzzling. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-03-01, roč. 30, čís. 3, s. 516–526. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00222-7. (anglicky) 
  3. ↑ ERICSON, Per GP; ENVALL, Ida; IRESTEDT, Martin. Inter-familial relationships of the shorebirds (Aves: Charadriiformes) based on nuclear DNA sequence data. BMC Evolutionary Biology. 2003-07-23, roč. 3, čís. 1, s. 16. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-3-16. PMID 12875664. (anglicky) 
  4. ↑ PATON, Tara A.; BAKER, Allan J.; GROTH, Jeff G. RAG-1 sequences resolve phylogenetic relationships within Charadriiform birds. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2003-11-01, roč. 29, čís. 2, s. 268–278. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00098-8. (anglicky) 
  5. ↑ PATON, Tara A.; BAKER, Allan J. Sequences from 14 mitochondrial genes provide a well-supported phylogeny of the Charadriiform birds congruent with the nuclear RAG-1 tree. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2006-06-01, roč. 39, čís. 3, s. 657–667. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2006.01.011. (anglicky) 
  6. ↑ VAN TUINEN, Marcel; WATERHOUSE, David; J. DYKE, Gareth. Avian molecular systematics on the rebound: a fresh look at modern shorebird phylogenetic relationships. Journal of Avian Biology. 2004-05, roč. 35, čís. 3, s. 191–194. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. DOI 10.1111/j.0908-8857.2004.03362.x. (anglicky) 
  7. ↑ KUBELKA, Vojtěch. Bahňáci jako indikátor klimatické změny. Natur.cuni.cz [online]. Přírodovědecká fakulta - Univerzity Karlova, 2018 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky) 
  9. ↑ ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes).Chybí název periodika! 2021-07-16 [cit. 2022-02-12]. DOI 10.1101/2021.07.15.452585. (anglicky) 

Literatura

  • COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky) 
  • ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky) 
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com