Bajč

Bajč
Budova obecního úřadu
Budova obecního úřadu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška121 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresKomárno
Tradiční regionPodunajsko
Bajč
Bajč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha36,48[1] km²
Počet obyvatel1 262[2] (2023)
Hustota zalidnění34,38[3] obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. František Bachorec
Vznik1312 (první písemná zmínka)
Oficiální webbajc.sk
E-mailocubajc@stonline.sk
Adresa obecního úřaduObecný úrad
Č. 130
946 54  Bajč
Telefonní předvolba+421-35
PSČ946 54
Označení vozidel (do r. 2022)KN
NUTS501034
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bajč (maďarsky Bajcs) je obec na Slovensku v okrese Komárno v Nitranském kraji. Má 1 252 obyvatel a nachází se 22 kilometrů severovýchodně od Komárna a 8 kilometrů jižně od Nových Zámků. Bajč leží na železniční trati Nové Zámky-Komárno-Komárom.[4]

Části obce

K Bajči patří tyto části obce:

Dějiny

První osídlení

Obec Bajč je mimořádně bohatá na archeologické památky. Na místě dnešního Bajče bylo nalezeno osídlení z doby neolitu, lidu s lineární keramikou, téměř 100 hrobů kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, sídliště z Bádenské kultury a raně lengyelské sídliště s keramikou, zdobenou brázděným vpichem a mnohé další památky. V části katastru obce Bajč - Mezi kanály - se nacházela slovanská osada se slovanským pohřebištěm z 6. století. Do Bajče přišli Slované již během jedné z prvních kolonizačních vln na konci 6. století. [5] Dále se našla sídliště z doby halštatské a římské a z 10.-11. století slovenské sídliště. Významná jsou i keltská pohřebiště, slovanské žárové pohřebiště a staromaďarské pohřebiště. Z 11.-12. století pocházejí zbytky základů románského kostela a pohřebiště při zaniklé středověké osadě.

Od 14. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Byla jedním z nejdůležitějších majetků Ostřihomského arcibiskupství. Od 16. století si obec od zdejších zemanů najímal arcibiskup. Po bitvě u Moháče přišlo do Bajče nové protestantské učení. Až do roku 1652 kalvinisté bojovali za uznání proti územní správě (stolici) i proti arcibiskupovi. V roce 1652 byla zřízena kalvínská farnost, ale v roce 1672 byli kalvinisté z obce vyhnáni, přestože pravděpodobně tvořili většinu obyvatelstva. Po roce 1685 obec zanikla. V roce 1780 Jozef Batthyány odvodnil rozsáhlé bažiny v okolí a začal s budováním nového zámečku. Podle archivních dokumentů měl Bajč v roce 1813 jen 90 obyvatel, v roce 1890 už 1108. Zámeček vybudovaný v roce 1790 byl v roce 1831 přestavěn na kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Arcibiskup Ján Šimora dal postavit nový letní zámeček. V roce 1865 se Bajč osamostatnil jako obec. V roce 1910 byla vybudována železnice. Na bojištích 1. světové války padlo 38 zdejších obyvatel. V roce 1919 v obci probíhaly boje mezi československou armádou a Rudou armádou Maďarské republiky rad.[6] Dne 23.6.1919 zde padlo devět vojáků z praporu č. 7 Československé domobrany.[7]

Po roce 1918 přešly ostřihomské církevní majetky pod správu apoštolské administratury v Trnavě, která byla pod státní správou. 2. listopadu 1938 byla obec Bajč (na základě první vídeňské arbitráže) připojena k Maďarsku. Na bojištích 2. světové války padlo 38 zdejších obyvatel.[7] Po skončení druhé světové války obyvatelé založili státní statek (1948), který byl jeden z prvních svého druhu na Slovensku. Obec se začala rozvíjet, byl vybudován kulturní dům, dům pracujících, vznikly různé spolky. V tomto období byly v Bajči mnohé významné návštěvy. Po roce 1990 se začala zvyšovat nezaměstnanost, která trvá až dodnes.

Obyvatelstvo

Národnostní složení obyvatelstva:

Památky

Z památek se nedochovalo mnoho, a ty které se zachovaly byly většinou během socialismu přestavěny. K pamětihodnostem patří: římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1831, bývalý arcibiskupský zámeček (v dezolátním stavu), některé domy a sýpka vybudovaná ještě Janem Šimorou.

U kostela je památník na počest padlých vojáků vojáků Československé domobrany. Na pomníku jsou jména padlých vojáků.[8]

Před hřbitovem je památník obětem 1. a 2. světové války, který byl postaven v roce 1997 podle návrhu Jozefa Istenese. Reliéf ve středu památníku je dílem sochaře Gyula Maga.[8]

Partnerské obce

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bajč na slovenské Wikipedii.

  1. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
  2. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
  3. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.
  4. Železničná stanica Bajč. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Pavel Dvořák, Stopy dávnej minulosti 3 – Zrod národa, 1. kapitola – Lovci histórie.
  6. V těžkých dobách (16/20). Valka.cz [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  7. a b Dejiny dediny - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-26. 
  8. a b Pamiatky - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-22. 

Související články

Maďarsko-československá válka

Maďarská menšina na Slovensku

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Bajcs34.JPG
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 4.0
Bajcs - községháza