Bakov nad Jizerou

Bakov nad Jizerou
Sloup Nejsvětější Trojice na Mírovém náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Mladá Boleslav
Obec s rozšířenou působností	Mladá Boleslav (správní obvod)
Okres	Mladá Boleslav
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′57″ s. š., 14°56′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 316 (2024)[1]
Rozloha	27,01 km²[2]
Nadmořská výška	222 m n. m.
PSČ	294 01
Počet domů	1 547 (2021)[3]
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	19
Kontakt
Adresa městského úřadu	Mírové náměstí 208 294 01 Bakov nad Jizerou info@bakovnj.cz
Starostka	Mgr. Jana Blechová
Oficiální web: www.bakovnj.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bakov nad Jizerou
Další údaje
Kód obce	535427
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakov nad Jizerou (německy Backofen an der Iser^[zdroj?] či Bakow an der Iser^{[zdroj?][pozn 1]}) je město v okrese Mladá Boleslav. Leží 6 kilometrů severně od Mladé Boleslavi a 50 kilometrů severovýchodně od Prahy. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 300^[1] obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi), rohože a spousta dalších. Městem či v jeho bezprostřední blízkosti protékají řeka Jizera a říčky Kněžmostka a Bělá, které se zde do Jizery i vlévají.

K městu náleží Trenčín, Malá Bělá, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.

Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic.

Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartemberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.

V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.

Během Třicetileté války, 22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.

Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Od 19. století se Bakov proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.^[zdroj⁠?!]

V Bakově sídlila od středověku významná židovská obec, z jidiš názvu města pochází aškenázské příjmení Backofen.

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.^[4]

Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště^[5]
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště^[5]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště^[5]
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště^[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště^[7]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště^[8]
• 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště^[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav^[10]

Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:^[11]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk.
• Služby (pouze výběr): 2 lékaři, 3 autodopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér.

Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] 2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konzum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím.

• Bakov nad Jizerou
• Brejlov
• Buda
• Horka
• Chudoplesy
• Klokočka
• Malá Bělá
• Malý Rečkov
• Podhradí
• Studénka
• Velký Rečkov
• Zájezdy
• Zvířetice

Počet obyvatel je uváděn za Bakov nad Jizerou podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[15][16][17] V celé bakovské aglomeraci nicméně žije necelých 6 tisíc obyvatel.

Město Bakov nad Jizerou patří mezi významné dopravní uzly severní části středních Čech. V Bakově nad Jizerou je křižovatka tří železničních tratí. Nejdůležitějším silničním tahem je trasa z Prahy na sever do oblasti Liberce nebo do Polska.

Poblíž města prochází mezinárodní dálnice D10 Praha–Turnov. Okrajem města vede silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov. Městem prochází silnice II/276 Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Kněžmost.

Město je železniční křižovatkou tratí 070 Praha–Turnov, 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová a 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov.

Na území města leží odbočná železniční stanice Bakov nad Jizerou (tratě 070, 080, 063) a tři mezilehlé železniční zastávky Bakov nad Jizerou město (tratě 070 a 063), Buda (trať 063) a Malá Bělá (trať 080). Rychlíky zastavují ve stanici Bakov nad Jizerou a v zastávce Bakov nad Jizerou město.

Železniční trať 070 Praha–Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků, mezi Bakovem nad Jizerou a Turnovem 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.

Železniční trať 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová je jednokolejná celostátní trať, doprava do České Lípy byla zahájena roku 1867. Přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.

Železniční trať 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov – (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena v roce 1883. Na úseku do Kopidlna byla od roku 2007 zastavena osobní doprava.^[18]Od konce března 2010 není na trati z Bakova nad Jizerou do Dolního Bousova provozována pravidelná osobní doprava.

Z města vedly v roce 2016 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Kněžmost, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha (dopravce ARRIVA Střední Čechy).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., provozovna Náchod)^[19]

• Kostel sv. Bartoloměje
• Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1727 je dílem Josefa Jiřího Jelínka, se sochami svatých Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého, hlavními donátory byla hraběnka Markéta, rozená Černínová a hrabě František Arnošt Valdštejn, kteří darovali po 50 zlatých, zbylé finance byly vybrány mezi občany^[20]
• Hřbitovní kaple sv. Barbory a hřbitovní portál
• Kaple svatého Stapina na Klokočce
• Obora Klokočka
• Zřícenina zámku Zvířetice
• Tvrz Studénka
• Valentův mlýn
• Hradiště Bělá
• Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos
• Národní přírodní památka Rečkov
• Přírodní památka Podhradská tůň

• Jiří Ignác Linek (1725–1791), hudební skladatel
• Augustin Fibiger (1868–1936), římskokatolický kněz a náboženský publicista
• Rudolf Livora (1884–1958), malíř, grafik, ilustrátor
• Miloslav Kaňák (1917–1985), teolog, církevní historik a vysokoškolský pedagog
• Jiří Flekna (1959–2021), kreslíř humoru, od mládí upoutaný na invalidní vozík

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bakov nad Jizerou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bakov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bakov nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky