Bakteriální kroužkovitost bramboru

Bakteriální kroužkovitost bramboru je choroba způsobovaná bakterií Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus z čeledi Microbacteriaceae , rod Clavibacter. Bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, je jedním z významných organismů škodlivých pro brambory. Je předmětem celosvětového zájmu pěstitelů brambor, zejména pro svoji potenciální škodlivost. Patogen je na seznamu skupiny EPPO A2 karanténních škodlivých organismů. Jeho výskyt v porostech sadbových brambor je důvodem pro neuznání množitelského porostu.

EPPO kód

CORBSE

Synonyma patogena

Vědecké názvy patogena

• Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
• Corynebacterium michiganense subsp. sepedonicum
• Corynebacterium sepedonicum

České názvy

bakteriální kroužkovitost brambor

Zeměpisné rozšíření

Mimo Evropu Čína, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Nepál, Tchaj-wan, USA, Uzbekistán.

Výskyt v Evropě

Belgie, Bělorusko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, , Kypr, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie. Bakterie má relativně nízké teplotní optimum pro růst (21 °C), je proto vázána hlavně na chladnější oblasti.

Výskyt v Česku

Přítomnost patogena na území České republiky byla bezpečně prokázána v roce 1995. Existují však zprávy o výskytu původce bakteriální kroužkovitosti v Čechách již ze začátku 20. století. V ČR platí povinnost mít sadbové i nesadbové brambory označeny osvědčením, které deklaruje negativní výsledek testování na přítomnost původce bakteriální kroužkovitosti bramboru.^[1]

Hostitel

Přirozeným hostitelem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je lilek brambor(Solanum tuberosum). V testech patogenity prokázalo náchylnost mnoho zástupců z čeledi lilkovité Solanaceae, včetně rajčete (Lycopersicon esculentum) a lilku (Solanum melongena). Cukrová řepa byla popsána jako přirozený bezsymptomový hostitel. Bakterie byla také zjištěna v osivu cukrovky.^[2]

Příznaky

Nemusí být zjevné, mohou být maskovány, někdy se neprojevují.

List

Pletivo v mezižilkových polích žloutne a nekrotizuje. Listy se lžícovité svinují. ^[2]

Stonek

Na příčném řezu napadenými stonky je někdy patrné zhnědnutí cév. Když se báze stonku se zhnědlými cévami stiskne, vytéká z nich krémově zbarvený exudát.^[2]

Hlíza

Slabá sklovitost či průsvitnost pletiv okolo vodivého systému. Při slabém stisku rozpůlené hlízy lze pak z diskolorované a změklé zóny vytlačit mléčně bílý sliz nebo smetanově sýrovitou hmotu. Latentní infekce lze zjistit jen speciálními detekčními metodami.^[2]

Možnost záměny

Příznaky lze snadno zaměnit s příznaky napadení těmito chorobami:

• plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
• verticiliové vadnutí (Verticillium albo-atrum)
• stonková rakovina (Thanatephorus cucumeris)^[2]

Mikrobiologická morfologie

Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je pleomorfní, nepohyblivá, grampozitivní tyčinka. Bakterie patří mezi pomalu rostoucí, nepigmentující. Typické kolonie jsou smetanově bílé, okrouhlé, hladké, vyvýšené, slizovitě tekuté, s rovnými okraji a obvykle mají v průměru 1-3 mm.^[2]

Detekce

Detekce a determinace je prováděna laboratorními testy. Je používán kultivační test, IF test (imunofluorescenční mikroskopie), PCR test (polymerázová řetězová reakce), FISH test (fluorescenční hybridizace in-situ), GC FAME (analýza esterů mastných kyselin) a pro ověření patogenity izolátů původce kroužkovitosti se používá test patogenity na rostlinách lilku vejcoplodého.^[2] Expertní skupina EU, která v roce 2001 hodnotila rostlinolékařskou péči v bramborářství, ve zprávě a v souvislosti s laboratorním testování na přítomnost bakterióz v ČR konstatovala, že „ve vybavení a analytické kapacitě bakteriologických laboratoří bylo dosaženo významného pokroku a tyto laboratoře pracují dobře“.^[3]

Význam

Původce bakteriální kroužkovitosti brambor je v celosvětovém měřítku považován za jeden z nejvýznamnějších škodlivých organismů pro brambory a ztráty na výnosech mohou dosahovat až 50 %. Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je dle platné legislativy klasifikována jako závažný škodlivý organismus, který se sice vyskytuje v Evropské unii, ale jejíž zavlékání a rozšiřování na území EU je zakázáno.^[1]

Skutečné ztráty způsobované přímo bakteriální kroužkovitosti brambor jsou v současnosti v Evropě a Severní Americe zanedbatelné. Důvodem je, že se ve všech sadbových oblastech brambor provádějí kontroly zdravotního stavu porostů.^[3]

Šíření

Pro šíření choroby má největší význam infikovaná sadba brambor a kontaminace kontejnerů, zařízení a budov. Potenciálním zdrojem infekce jsou i sazeče a třídičky kontaminované původcem kroužkovitosti. Významnou roli v přežívání původce bakteriální kroužkovitosti a jeho následného přenosu hrají plevelné brambory na kontaminovaných pozemcích.^[2]

Ochrana rostlin

K dispozici nejsou přímé chemické a biologické metody regulace patogena, ani odrůdy s vyšší hladinou rezistence. ^[2]

Prevence

V ochraně brambor proti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je nezbytné úplně vyloučit patogena ve všech fázích produkce brambor. K opatřením, která zvyšují pravděpodobnost odhalení latentně infikovaných partií sadby, patří např. vyhledávání klonově příbuzných se sesterskými nebo rodičovskými partiemi, s potvrzeným výskytem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.^[2]

Karanténa

Původce bakteriální kroužkovitosti bramboru je zařazen do seznamu škodlivých organismů, které je zakázáno podle zákona zavlékat a rozšiřovat na území Evropských Společenství. ^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• (anglicky)Mapa výskytu invazivního druhu
• (anglicky)Fotogalerie, EPPO