Balíkova vila
Balíkova vila | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | secesní architektura a geometrická secese |
Architekt | Bohumil Hypšman |
Výstavba | 1907 |
Poloha | |
Adresa | Mělník, ![]() |
Ulice | Radniční |
Souřadnice | 50°21′9,4″ s. š., 14°28′32,1″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 107113 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Balíkova vila (též Wenzlova vila) je secesní patrová vila postavená pro mělnického advokáta Aloise Balíka.[1] Vila stojí na mělnickém návrší asi padesát metrů severovýchodně od náměstí Míru v proluce mezi dochovanými hradebními zdmi bývalého městského opevnění.[2][3]
Historie
Alois Balík se do Mělníka přistěhoval v roce 1887. Architektonický návrh vily pro něj připravil architekt Bohumil Hypšman.[4] Vila, kterou vybudoval stavitel Quido Bělský, byla dokončena v roce 1907.[1] Později byl majitelem vily Oldřich Wenzl, surrealistický básník a vnuk Aloise Balíka. Po jeho smrti v roce 1969 se vila dostala do majetku města, kterému ji Oldřich Wenzl odkázal. Později získal vilu stát, který v ní v 80. letech 20. století zřídil oddělení kriminální služby Sboru národní bezpečnosti. V té době také vila prošla rekonstrukcí, které značně poškodila její původní architektonickou hodnotu.[1][4] V důsledku stavebních úprav byla například zničena bohatě dekorovaná fasáda vily.[3]
Od roku 2008 dům střídá soukromé vlastníky, což se promítlo do jeho stavu.[1][5] Od ledna 2024 je celý areál včetně zahradního altánu, terasy a oplocení chráněn jako kulturní památka.[1]

Architektura
Vila je situována v místě bývalého městského opevnění, v blízkosti dochované hradební zdi.[6] Spodní část domu se nachází v místě bývalého parkánu a horní část v oblasti bývalého hradebního příkopu. Jedná se o čtyřpodlažní stavbu s valbovou střechou.[1] Severovýchodní, zahradní průčelí domu zaujme centrálním dvoupatrovým arkýřem se zvonovou stříškou. Hlavní vstup s prosklenou kovovou markýzou je umístěn v jihozápadní fasádě domu.[7]
Zatímco exteriéry domu byly v 80. letech 20. století významně ovlivněny nevhodnou rekonstrukcí, v interiéru domu se dochovaly některé původní prvky, jako například dřevěné schodiště či skleněné vitráže.[1][4]
Pamětní deska
V roce 2016 byla na zděném oplocení vily odhalena pamětní deska Oldřicha Wenzla.
Reference
- ↑ a b c d e f g Balíkova vila - areál - Památkový Katalog [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Wenzlova vila (Balíkova vila) [online]. mapy.cz [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b RD Radniční 2 [online]. prazdnedomy.cz [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Facebook - Historie a současnost města Mělníka [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Brownfieldy: Balíkova vila [online]. Czechinvest [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Balíkova vila [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Balíkova vila na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Global Fish, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník; Balíkova vila, cultural heritage monument; seen from the south.
Autor: Global Fish, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník; Balíkova vila, cultural heritage monument; seen from the northwest