Baldovský statek
| Baldovský statek | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
hospodářské a obytné účely | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus a romantismus |
| Přestavba | 1867 |
| Poloha | |
| Adresa | Týnské Předměstí 64, Domažlice,  Česko |
| Souřadnice | 49°27′49″ s. š., 12°55′3,93″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baldovský statek je ruina hospodářského komplexu a venkovského zámečku z 19. století. Lze jej nalézt za lesíkem u Baldovského návrší, v okrese Domažlice, zhruba 1 km severovýchodně od husitského pomníku. Místní název pro objekt je též Horní Baldov.
Historie a popis
Původní dům s pozemkem patřil rodině Pachlových. V roce 1867 byl odkoupen Antonínem Steidlem, známým chodským lékařem a politikem, a přestavěn v rustikálním ruském stylu. Celý pozemek obsahoval dvojzámeček s levým křídlem pro hosty (tzv. carské), pravé křídlo bylo obýváno majitelem a jeho rodinou. Dvůr byl tvořen dále i užitnými stavbami (stáje, chlévy, konírna, byty pro zaměstnance, velké stodoly apod.). Za stodolami se dříve nacházel také ovocný sad, zahrada s altánem a pramenem pitné vody.
Antonín Steidl jej během svého života užíval jako bydlení pro rodinu a rozvoj vlastního hospodářství. Na velkostatku mj. hostil i význačné osoby české historie – pobýval zde například básník Jan Neruda, či básník a dramatik Jaroslav Vrchlický.
Sám majitel nemovitosti byl respektovanou postavou chodského kraje – působil jako dvorní lékař ruského prince Nikolaje Alexandroviče, 30 let byl i okresním starostou a dlouho také vrcholným politikem. V roce 1891 mj. kandidoval proti T. G. Masarykovi v parlamentních volbách do rakouské říšské rady.
Začátkem 20. století byl statek prodán neznámému majiteli, po roce 1948 vyvlastněn a používán místním JZD. V rámci svérázné integrační politiky státu byl v 70. letech svěřen do péče a obývání romským přistěhovalcům ze Slovenska. Ti na velkostatku žili až do roku 2010.
Aktuálně[kdy?] je stavba opuštěná, obytné i hospodářské budovy dále chátrají – propadají se nosné krovy střech, bortí se zdivo.
Odkazy
Literatura
- KORANDOVÁ, Marie. Evropan z Domažlic. Město Domažlice. 2010, s. 263. ISSN 978-80-254-8910-9.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“