Balerna

Balerna
(c) Athos Nessi, CC BY 3.0
Balerna – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška306 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresMendrisio
Balerna
Balerna
Balerna, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,53 km²
Počet obyvatel3 240 (31.12.2020)
Hustota zalidnění1 280,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.balerna.ch
PSČ6828
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balerna (zastarale německy Balern) je obec na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, blízko hranic s Itálií. Žijí zde přibližně 3 000 obyvatel. Nachází se v nejjižnější části Švýcarska, nedaleko italského města Como.

Geografie

Balerna se nachází mezi městy Mendrisio a Chiasso. Sousedními obcemi Balerny jsou Chiasso, Morbio Inferiore, Castel San Pietro, Coldrerio a Novazzano.

Historické centrum obce je poněkud vyvýšené na kopci. Nejníže položené oblasti obce na jihu jsou v nadmořské výšce 235 m, nejvýše položené na svazích směrem ke Castel San Pietro na severu v nadmořské výšce kolem 346 m. Na východě leží soutěska Breggia, na jihu planina Faloppia východně od Chiassa. V nízkých oblastech předměstí Chiassa se usadilo mnoho průmyslových podniků a podniků poskytujících služby.

Na jihu protíná území obce dálnice A2 a Gotthardská dráha. Středem obce prochází hlavní silnice č. 2. Na obecním katastru se částečně nachází seřaďovací a nákladové nádraží Chiasso.

Historie

Historický letecký pohled (1946)

V roce 865 vytvořila vesnice spolu se sousedním hradem Castel San Pietro koncil. Ve 12. století vlastnili práva v Balerně církevní desátníci (decimani) a klášter Sant'Abbondio v Comu. Obec, poprvé zmiňovaná v roce 1115 jako Barerna, se skládá z místních částí Caslaccio, Mercole, Sant'Antonio, Bisio, Pontegana a Passeggiata.[1] Ve 13. století byla Balerna nejprve závislá na městě Como (Quartier Porta Sala) a později na biskupovi. Spolu s městem Como se Balerna dostala v roce 1335 pod vládu milánských Viscontiů, které vystřídal Franchino Rusca.

Po Milánských následovali v roce 1512 konfederáti, kteří ji spojili s Mendrisiem v jeden správní celek, v němž si Balerna udržela svá opakovaně potvrzená privilegia. Až do roku 1573 byl v Balerně soudní dvůr, k němuž Balerna delegovala dva plebány a Mendrisio dva regenty. V roce 1798 měla být Balerna připojena k Cisalpinské republice, ale v referendu se Balerna vyslovila pro setrvání ve Švýcarsku. Dekretem z Aarau z 30. května 1798 byla Balerna spolu s Mendrisiem připojena k Helvétské republice.[1]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok16521696172318011850190019501970199020002010201220142017
Počet obyvatel341367422518889161226253885341834153349330333963345

Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.

Hospodářství a doprava

Letecký pohled na Chiasso s pohraniční stanicí (1962, Balerna vpravo vzadu)

Obec leží v blízkosti hranicí s Itálií, tranzitní a celní doprava má proto velký význam.

Podrobnější informace naleznete v článku Gotthardská dráha.

Vyspělost obce výrazně zvýšilo dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882.[2] Rozšiřování pohraniční stanice Chiasso vedlo k tomu, že železnice zakoupila a zastavěla i některé pozemky na území Balerny a nabídla tak místním obyvatelům pracovní místa. I v současnosti ve stanici zastavují mezinárodní vlaky kategorie EuroCity, spojující Curych a Milán.

Menší část obyvatel pracuje v místním průmyslu, například na výrobu kávy. Dalším významným zaměstnavatelem je společnost Valcambi SA. Jde o mezinárodně působící švýcarskou rafinerii, rafinující zlato, stříbro, platinu a palladium a vyrábějící různé slitky, mince a medaile, jakož i polotovary pro šperkařský a hodinářský průmysl.[3]

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balerna na německé Wikipedii.

  1. a b c BIANCHI, Stefania. Balerna [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-08 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. VON RÖLL, Victor. Enzyklopädie des Eisenbahnwesens. Berlín / Vídeň: Urban & Schwarzenberg, 1914. Dostupné online. Kapitola Gotthardbahn, s. 354–361. (německy) 
  3. Valcambi SA [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  4. FINK, Urban. Agustoni, Gilberto [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-03-24 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce