Baltasar Garzón

Baltasar Garzón
Narození	26. října 1955 (67 let) Torres
Alma mater	Sevillská univerzita
Povolání	soudce, spisovatel, politik, vysokoškolský učitel a advokát
Zaměstnavatel	Julian Assange (od 2012)
Ocenění	Gold Medal of the Order of Merit of the National Plan on Drugs (2001) Medalla de Andalucía (2008) Cena Hermanna Kestena
Politická strana	Actúa (od 2015)
Děti	María Garzón Molina[1]
Funkce	Člen poslanecké rady (1993–1994)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baltasar Garzón Real (* 26. října 1955 Torres) je španělský levicový politik, aktivista, právník a bývalý soudce. V roce 2012 mu bylo pro překračování pravomocí a používání nelegálních metod při vyšetřování na jedenáct let soudně zakázáno působit ve španělské justici.

Život

Vystudoval Sevillskou univerzitu, od roku 1981 pracoval jako soudce a od roku 1988 působil u nejvyššího soudu Audiencia Nacional. Zabýval se případy porušování lidských práv v období frankistického režimu, prošetřoval také spojení odborové organizace Manos Limpias se španělskou krajní pravicí. V roce 1998 obvinil chilského diktátora Augusta Pinocheta z politických vražd španělských občanů a neúspěšně požadoval jeho vydání k soudnímu řízení do Španělska, navrhl také vyšetřování pozadí Operace Kondor. Vyšetřoval také případ paramilitárních jednotek Grupos Antiterroristas de Liberación nasazených tajně v boji proti baskickým separatistům, obchody magnáta Jesúse Gila, aktivity drogových gangů, teroristy z organizace Al-Káida nebo korupční skandál známý jako Casa Gürtel. V roce 2009 podal trestní oznámení proti skupině vysokých státních úředníků USA známých jako Bushova šestka.

V roce 1993 byl zvolen poslancem Kongresu jako nezávislý na kandidátce Španělské socialistické dělnické strany a stal se koordinátorem státní protidrogové politiky, o rok později na protest proti nedostatečné podpoře ze strany vlády rezignoval. Přednášel na Universidad Complutense de Madrid, vydal knihy Cuento de Navidad: es posible un mundo diferente a Un mundo sin miedo. Obdržel 22 čestných doktorátů, v roce 2009 mu Německý PEN klub udělil Cenu Hermanna Kestena, byl také zařazen na seznam Sto nejvlivnějších intelektuálů světa. V roce 2011 získal ALBA/Puffin Award for Human Rights Activism.

V roce 2010 byl obviněn z překročení pravomocí a postaven mimo službu. V roce 2012 byl za nelegální používání odposlechů odsouzen k pokutě 2500 eur a jedenáctiletému zákazu působení v justici.^[2] Od roku 2012 působí jako hlavní právník Juliana Assangeho.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltasar Garzón na Wikimedia Commons
• SOS Garzón Archivováno 19. 11. 2018 na Wayback Machine.